Lék z lysohlávek pomáhá proti těžké depresi. Stačí jedna tableta, naznačuje výzkum

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Na celém světě trpí přibližně sto milionů lidí závažnou klinickou depresí, která nereaguje na žádnou dostupnou léčbu. Až třicet procent z nich se pokusí o sebevraždu. Vědci zkoumají účinky psilocybinu na duševní poruchy již řadu let. Nedávné studie byly slibné, ale příliš krátké na to, aby bylo možné posoudit trvalé účinky.

V tomto nejnovějším výzkumu byly testovány dávky jeden miligram, deset miligramů a 25 miligramů na celkem 233 osobách z deseti zemí Evropy a Severní Ameriky. Vědci zaznamenali nejlepší výsledky u dávky 25 miligramů.

Většina účastníků studie trpěla těžkou depresí déle než rok a byla ve věku kolem čtyřiceti let, přiblížili vědci mimo jiné z britské univerzity King's College London.

Účinky jsou silné

Po jedné dávce 25 miligramů psilocybinu spolu s psychoterapií jeden ze tří pacientů přestal být po třech týdnech diagnostikován jako depresivní. Výrazné zlepšení po dvanácti týdnech zaznamenal jeden z pěti pacientů.

Droga pravděpodobně „přímo působí na mozek, uvádí ho do pružnějšího stavu a poskytuje příležitost pro terapii“, popisuje psychiatr James Rucker, který výzkum vedl. Pacienti, kteří leželi na posteli v klidné místnosti, podle něj zažívali takzvaný psychedelický „trip“, který jeden z nich popsal jako „bdělý sen“, po dobu šesti až osmi hodin.

„Může to být velmi pozitivní, ale také negativní,“ podotýká Rucker. „Mohou se například objevit těžké vzpomínky z minulosti a zároveň pocit opětovného spojení se sebou samým a svými pocity,“ dodává. Během výzkumu byl proto k dispozici terapeut, který poskytoval podporu.

Následující den a o týden později byla pacientům poskytnuta psychologická podpora, aby si mohli promluvit o svých zkušenostech. „Pacienti přecházeli od ‚Co je se mnou?‘ k ‚Co se mi stalo?‘,“ líčí psychoterapeut Nadav Liam Modlin.

K zavedení do praxe výsledky nestačí

Někteří pacienti ve všech skupinách pociťovali vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava a také myšlenky na sebevraždu. Podle výzkumníků to nebylo nic neobvyklého. Jiní odborníci však tvrdí, že by se mohlo jednat o bezpečnostní riziko.

Studie poskytla „zatím nejsilnější důkaz, který naznačuje, že další, větší a delší randomizované studie psychedelik jsou opodstatněné“, zdůrazňuje Andrew McIntosh z Edinburské univerzity. Psilocybin podle něj v budoucnu může být potenciální alternativou k antidepresivům.

Jiní však poukázali na skutečnost, že účinky začaly po dvanácti týdnech odeznívat. Větší studie, která má brzy začít, bude zkoumat, kolik dávek je potřeba, aby se deprese nevrátila. Podle vědců by mohlo trvat tři roky, než se lék přiblíží ke schválení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
včera v 13:40

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
včera v 12:35

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
včera v 12:15

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.