Lék z lysohlávek pomáhá proti těžké depresi. Stačí jedna tableta, naznačuje výzkum

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Na celém světě trpí přibližně sto milionů lidí závažnou klinickou depresí, která nereaguje na žádnou dostupnou léčbu. Až třicet procent z nich se pokusí o sebevraždu. Vědci zkoumají účinky psilocybinu na duševní poruchy již řadu let. Nedávné studie byly slibné, ale příliš krátké na to, aby bylo možné posoudit trvalé účinky.

V tomto nejnovějším výzkumu byly testovány dávky jeden miligram, deset miligramů a 25 miligramů na celkem 233 osobách z deseti zemí Evropy a Severní Ameriky. Vědci zaznamenali nejlepší výsledky u dávky 25 miligramů.

Většina účastníků studie trpěla těžkou depresí déle než rok a byla ve věku kolem čtyřiceti let, přiblížili vědci mimo jiné z britské univerzity King's College London.

Účinky jsou silné

Po jedné dávce 25 miligramů psilocybinu spolu s psychoterapií jeden ze tří pacientů přestal být po třech týdnech diagnostikován jako depresivní. Výrazné zlepšení po dvanácti týdnech zaznamenal jeden z pěti pacientů.

Droga pravděpodobně „přímo působí na mozek, uvádí ho do pružnějšího stavu a poskytuje příležitost pro terapii“, popisuje psychiatr James Rucker, který výzkum vedl. Pacienti, kteří leželi na posteli v klidné místnosti, podle něj zažívali takzvaný psychedelický „trip“, který jeden z nich popsal jako „bdělý sen“, po dobu šesti až osmi hodin.

„Může to být velmi pozitivní, ale také negativní,“ podotýká Rucker. „Mohou se například objevit těžké vzpomínky z minulosti a zároveň pocit opětovného spojení se sebou samým a svými pocity,“ dodává. Během výzkumu byl proto k dispozici terapeut, který poskytoval podporu.

Následující den a o týden později byla pacientům poskytnuta psychologická podpora, aby si mohli promluvit o svých zkušenostech. „Pacienti přecházeli od ‚Co je se mnou?‘ k ‚Co se mi stalo?‘,“ líčí psychoterapeut Nadav Liam Modlin.

K zavedení do praxe výsledky nestačí

Někteří pacienti ve všech skupinách pociťovali vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava a také myšlenky na sebevraždu. Podle výzkumníků to nebylo nic neobvyklého. Jiní odborníci však tvrdí, že by se mohlo jednat o bezpečnostní riziko.

Studie poskytla „zatím nejsilnější důkaz, který naznačuje, že další, větší a delší randomizované studie psychedelik jsou opodstatněné“, zdůrazňuje Andrew McIntosh z Edinburské univerzity. Psilocybin podle něj v budoucnu může být potenciální alternativou k antidepresivům.

Jiní však poukázali na skutečnost, že účinky začaly po dvanácti týdnech odeznívat. Větší studie, která má brzy začít, bude zkoumat, kolik dávek je potřeba, aby se deprese nevrátila. Podle vědců by mohlo trvat tři roky, než se lék přiblíží ke schválení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 38 mminutami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 15 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 18 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 21 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.