Lék z lysohlávek pomáhá proti těžké depresi. Stačí jedna tableta, naznačuje výzkum

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Na celém světě trpí přibližně sto milionů lidí závažnou klinickou depresí, která nereaguje na žádnou dostupnou léčbu. Až třicet procent z nich se pokusí o sebevraždu. Vědci zkoumají účinky psilocybinu na duševní poruchy již řadu let. Nedávné studie byly slibné, ale příliš krátké na to, aby bylo možné posoudit trvalé účinky.

V tomto nejnovějším výzkumu byly testovány dávky jeden miligram, deset miligramů a 25 miligramů na celkem 233 osobách z deseti zemí Evropy a Severní Ameriky. Vědci zaznamenali nejlepší výsledky u dávky 25 miligramů.

Většina účastníků studie trpěla těžkou depresí déle než rok a byla ve věku kolem čtyřiceti let, přiblížili vědci mimo jiné z britské univerzity King's College London.

Účinky jsou silné

Po jedné dávce 25 miligramů psilocybinu spolu s psychoterapií jeden ze tří pacientů přestal být po třech týdnech diagnostikován jako depresivní. Výrazné zlepšení po dvanácti týdnech zaznamenal jeden z pěti pacientů.

Droga pravděpodobně „přímo působí na mozek, uvádí ho do pružnějšího stavu a poskytuje příležitost pro terapii“, popisuje psychiatr James Rucker, který výzkum vedl. Pacienti, kteří leželi na posteli v klidné místnosti, podle něj zažívali takzvaný psychedelický „trip“, který jeden z nich popsal jako „bdělý sen“, po dobu šesti až osmi hodin.

„Může to být velmi pozitivní, ale také negativní,“ podotýká Rucker. „Mohou se například objevit těžké vzpomínky z minulosti a zároveň pocit opětovného spojení se sebou samým a svými pocity,“ dodává. Během výzkumu byl proto k dispozici terapeut, který poskytoval podporu.

Následující den a o týden později byla pacientům poskytnuta psychologická podpora, aby si mohli promluvit o svých zkušenostech. „Pacienti přecházeli od ‚Co je se mnou?‘ k ‚Co se mi stalo?‘,“ líčí psychoterapeut Nadav Liam Modlin.

K zavedení do praxe výsledky nestačí

Někteří pacienti ve všech skupinách pociťovali vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava a také myšlenky na sebevraždu. Podle výzkumníků to nebylo nic neobvyklého. Jiní odborníci však tvrdí, že by se mohlo jednat o bezpečnostní riziko.

Studie poskytla „zatím nejsilnější důkaz, který naznačuje, že další, větší a delší randomizované studie psychedelik jsou opodstatněné“, zdůrazňuje Andrew McIntosh z Edinburské univerzity. Psilocybin podle něj v budoucnu může být potenciální alternativou k antidepresivům.

Jiní však poukázali na skutečnost, že účinky začaly po dvanácti týdnech odeznívat. Větší studie, která má brzy začít, bude zkoumat, kolik dávek je potřeba, aby se deprese nevrátila. Podle vědců by mohlo trvat tři roky, než se lék přiblíží ke schválení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 10 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 11 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 13 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 16 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...