Lék proti astmatu může mít u dětí silné vedlejší účinky. Britské úřady ho opatřují výraznějším varováním

Další země rozhodla, že lék montelukast musí být opatřený výrazným varováním před možnými vedlejšími účinky. Přistoupila k tomu Velká Británie poté, co úřady zveřejnily informace o potenciálně negativně zasažených dětech. Přípravek se používá i v Česku, i když podle všeho ne příliš často. Na možná rizika medikamentu upozorňuje i tuzemský lékový regulátor.

Už delší dobu se objevují náznaky, že lék proti astmatu montelukast prodávaný pod obchodním názvem Singulair může u dětí vést k nežádoucím účinkům. Celkem lidé hlásili přes pět stovek takových reakcí u dětí, většinou neuropsychiatrické povahy. Britské kontrolní úřady se proto rozhodly, že na přípravky budou umísťovat jasnější varování.

Úředníci ve Velké Británii tento krok oznámili poté, co mezi rodiči sílily obavy z hlášených nežádoucích účinků, mezi nimiž byly nejčastěji poruchy spánku, zvýšená agresivita a také těžké deprese. Mnoho tamních rodičů také tvrdí, že nebyli na tato rizika předem a včas upozorněni.

„Bezpečnost pacientů je naší nejvyšší prioritou,“ ujistil britský regulátor Medicines and Healthcare products Regulatory Agency (MHRA). „Přijali jsme regulační opatření, abychom aktualizovali příbalový leták, který je součástí všech balení léků s montelukastem ve Velké Británii, s výraznými upozorněními a radami ohledně rizika závažných změn chování a nálady,“ popsal úřad.

Nečekaně velké množství hlášení

Britský systém, který sbírá informace o podezření na nežádoucí účinky u léků, zaznamenal už téměř 1300 hlášení o montelukastu. Nejvíce se jich týká dětí ve věku do devíti let. A jsou mezi nimi i velmi vážné problémy – například čtrnáctiletý Harry Miller spáchal sebevraždu v době, kdy lék užíval. Jeho rodiče se domnívají, že příčinou byl právě tento přípravek. Další rodiče hlásili prudké změny nálad svých potomků, poruchy chování – vše velmi náhle a současně záhy poté, co děti dostaly léky.

Agentura MHRA tvrdí, že přínosy léku u většiny pacientů nadále převažují nad riziky. Úředníci tvrdí, že montelukast zůstává přijatelně bezpečným a účinným lékem na astma – nicméně přiznávají nutnost kvalitnějšího a zejména včasného informování o potenciálních problémech.

Počet hlášení o vedlejších účincích MHRA nijak nezpochybňuje, jen ho zasazuje do kontextu: „Od roku 1998, kdy byl montelukast ve Velké Británii poprvé povolen, bylo vydáno přibližně 44 milionů receptů s ním. Během této doby obdržel MHRA celkem 1223 hlášení (z toho pět stovek u dětí) podezření na neuropsychiatrické nežádoucí účinky.“

S tímto lékem jsou spojená i úmrtí (a soudní spory) ve Spojených státech. Podle agentury Reuters svolal roku 2019 Úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA poradní panel, který se zabýval tím, jestli si vedlejší účinky léku zaslouží varování. Před zasedáním FDA popsala 82 sebevražd spojených s přípravkem Singulair a jeho generickými verzemi, které byly od roku 1998 nahlášeny do její databáze nežádoucích účinků. Pouze u 64 hlášení byl uveden věk; jednatřicet z nich se týkalo mladších 19 let.

Montelukast v Česku

Montelukast se používá i v České republice. Česká televize se na tento lék ptala českých expertů už letos v březnu. Podle Petra Pohunka z Pediatrické kliniky 2. Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol nejsou výsledky výzkumu tohoto léku úplně stoprocentně ve prospěch, ale ani proti němu.

V Česku se tento přípravek podle něj příliš nepoužívá, a proto se čeští lékaři ani příliš nesetkávají s vedlejšími účinky. „Pacienty na to upozorňujeme, ale nepřestáváme ho podávat. Spíše je varujeme, aby si na to dávali pozor,“ dodává lékař.

O riziku ví i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který u montelukastu uvádí: „U všech věkových skupin užívajících montelukast byly hlášeny neuropsychiatrické příhody, jako jsou změny chování, deprese a sebevražedné chování. Tyto příznaky mohou být závažné a mohou přetrvávat, pokud není léčba vysazena. Proto, pokud se během léčby objeví neuropsychiatrické příznaky, má být léčba montelukastem ukončena. Doporučte pacientům a/nebo ošetřujícím osobám, aby si dávali pozor na neuropsychiatrické příhody, a poučte je, aby v případě výskytu těchto změn chování informovali svého lékaře,“ nabádá úřad.

Tato informace je přitom ve zkrácené podobě i součástí příbalového letáku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 5 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 7 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 8 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 10 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.