Reportéři ČT: Lidé s mentálním postižením potřebují důkladnou péči, často dostávají jen tlumící léky

Reportéři ČT: Ne/klidní (zdroj: ČT24)

Na neustálou pomoc druhých je odkázána část lidí s diagnózou náročného chování, například někteří s poruchami autistického spektra. Zejména oni, ale i ti, kteří jsou schopni žít samostatně, potřebují zároveň i odbornou pomoc, která však chybí. Místo dostatku odborníků a také dostatečně kapacitních terénních a komunitních služeb se jejich potíže často řeší tlumícími léky. Je to na pohled nejjednodušší, jenomže pro lidi s mentálním handicapem je to problematické jak z pohledu zdraví, tak možného budoucího rozvoje. O situaci natáčela pro Reportéry ČT Barbora Loudová.

Člověk s poruchami autistického spektra může žít na pohled docela běžný život, i když se v něm potýká s překážkami na pohled zcela nečekanými, ale může také zůstávat od malička zcela závislý na pomoci svého okolí. Problém České republiky je, že nemá dostatečně kapacitní systém péče pro nikoho z nich.

Iniciativa Netlum upozornila, že v péči o lidi s chováním náročným na péči převládá podávání léků, a to často antipsychotik určených pro pacienty s úplně jinými diagnózami, například schizofrenií. Z dospělých s mentálním postižením je dlouhodobě užívá více než třetina, i když osmdesát procent z nich žádnou psychózou netrpí. Četnost předepisování této medikace je obzvlášť vysoká u lidí s náročným chováním, tedy například autismem.

Podle zakladatele iniciativy Netlum Petra Třešňáka slouží tyto přípravky hlavně ke zklidnění. „Je to praxe, která má v některých případech opodstatnění, ale je velmi riziková, zejméně pokud se to děje dlouhodobě a ve velkých objemech medikace,“ upozornil.

Je to ale nejjednodušší způsob, jak se v některých případech s projevy náročného chování vypořádat. Například k péči o lidi s poruchami autistického spektra je jinak potřeba nezměrná trpělivost a porozumění. „Někdy to přirovnávám, že to je, jako když se učíte cizí jazyk. Jako kdybyste byla v Číně a kolem vás se mluvilo mandarínsky, znala jste možná pár slov. Po čase budete strašně unavená a vyčerpaná,“ shrnula klinická psycholožka z Národního ústavu pro autismus Kateřina Thorová.

Třeba k manželům Vochočovým, kteří mají dvě autistické děti, už sousedé několikrát volali policii – to když se děti vzbudily, začaly v noci křičet a nebyly k utišení. Vochočovi začali nakonec hledat medikaci, usilovali však o to, aby jejich děti nedostaly něco, co je jen jednoduše utlumí. Nakonec se podařilo vhodné léky nalézt. Vyžadovalo to však práci a trpělivost nejen rodičů, ale i psychiatričky Martiny Stegerové, která o děti pečuje.

„Vždy je potřeba dětského pacienta posoudit individuálně. Znamená to podrobnou rodinnou anamnézu, osobní anamnézu, sociální anamnézu. Pokud dítě ještě žádnou medikaci nemá, tak začínat s nejnižším dávkováním,“ popsala lékařka, co považuje za nezbytné.

Jak ale ukazují například data iniciativy Netlum, zdaleka ne vždy se lidé s mentálním handicapem dočkají takového přístupu. „Data ukazují, že se nadměrně používají léky pro lidi s autismem, s mentálním postižením – konkrétně pro problémy s chováním, kdy by jistě pomohly jiné přístupy,“ upozornil britský specialista na podporu lidí s handicapem Brian McDonald.

Medikace jako záplata

Podle psychiatra Jana Pfeiffera se dlouhodobé používání psychofarmak projevuje například tak, že „ty děti pak spí ve školách“. Podle matky osmiletého chlapce s mentálním postižením Petry Mikyškové ale právě to často učitelky vyžadují. „Paní učitelky měly pocit, že jeho jiné chování, které nezapadá do tabulek, se má řešit medikací – aby byl utlumený, aby seděl na místě, aby s ním nebyla žádná starost,“ upozornila.

I to je projev skutečnosti, že na péči o takové děti (i dospělé) často není dostatečná kapacita. Mikyškovi nejenže dlouho hledali školku, která by byla pro chlapce vhodná, ale také dlouho trvalo, než našli psychiatra, který by se jeho handicapem zabýval.

„Velká medikace je bezpochyby důsledkem podhodnocení systému, nedostatku lidských zdrojů, nedostatku asistentů, podpůrných služeb rané intervence, nedostatku podpory pozitivního chování. Medikace je vlastně taková záplata, aby to systém vůbec přežil,“ shrnul Petr Třešňák z Netlum.

Obzvlášť patrné to je v pobytových zařízeních, kde lidé s handicapem dlouhodobě žijí – obzvláště těch velkokapacitních. Podle klinické psycholožky Thorové mívají klienti po léta tutéž medikaci, která se jen průběžně navyšuje. „My říkáme tomuto přístupu práškování,“ poznamenala. Psychiatr Pfeiffer míní, že je medikace „náhradou něčeho jiného, na co buď není vzdělání, nebo čas“.

Experti nicméně zároveň ujišťují, že nejsou odpůrci léků jako takových. Je však potřeba použít ty správné a v přiměřeném množství. „Jsou situace, které jsou opravdu závažné a těžké, třeba obsedantní rituály nebo nespavost,“ zdůraznil Pfeiffer. Také Třešňák připustil, že „někdy to zkrátka bez medikace nejde“.

Předsedkyně České psychiatrické společnosti Simona Papežová zdůraznila, že moderní psychofarmaka „jsou většinou velmi bezpečná a šetrná“. Za problém považuje spíše jejich kombinace, která může třeba způsobit, že pacienti přibývají na váze. „Může dojít třeba k provokaci cukrovky,“ dodala.

Odborníci považují za vhodné řešení podpořit vznik komunitních a terénních služeb, vzdělávat jejich personál a celkově zlepšit sítě podpory i psychiatrické péče. Ministerstvo zdravotnictví na dotazy, zda přetížený systém vůbec považuje za problém, nereagovalo.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková naopak slíbila, že se na tyto otázky zaměří. Finalizuje strategii dalšího postupu s ministerstvy práce, zdravotnictví i školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nižší dávky bude mít zhruba třetina lidí, pokud nepracují a mohou, řekl Jurečka

O peníze přijde nebo nižší podporu oproti současnému stavu bude mít zhruba jedna třetina současných klientů, pokud nezmění své chování, tedy například mohou pracovat a nepracují, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s připravovanou revizí sociálních dávek. Jurečka podotkl, že stále koalice vede diskuze nad některými parametry, ale očekává, že se do konce funkčního období podaří novelu zákona prosadit. Podle něj by 1. července mohla být uvedena do praxe.
před 43 mminutami

Silný vítr zkomplikoval provoz na železnici

Silný vítr ve čtvrtek večer zkomplikoval dopravu na železnici, popadané stromy zastavily provoz na několika tratích, zejména na západě Čech kolem Plzně a v jižních Čechách. Meteorologové ve výstraze varovali, že vítr může v nárazech dosáhnout rychlosti až sedmdesát kilometrů v hodině. Na mokrých silnicích se s výjimkou jižní Moravy může tvořit i náledí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

I níže položená lyžařská střediska hlásí dobré podmínky. Čeká se další sněžení i ochlazení

Na rozdíl od předchozích dvou zim přinesla ta letošní dobré podmínky pro lyžaře i na níže položených sjezdovkách. Znamená to větší dostupnost, protože malé areály jsou blíže městům a jezdí se v nich za nižší ceny. Desítky centimetrů sněhu leží i na některých kopcích ve středních Čechách. V dalších oblastech čekají na silnější mrazy, které mají přijít o víkendu. S prudkým ochlazením a silným větrem může ale náledí komplikovat cestování hlavně na silnicích.
před 9 hhodinami

Czech Press Photo vyhrálo „překonávání překážek“ z olympiády

Nejlepší fotografií roku 2024 je v soutěži Czech Press Photo snímek z atletických závodů na olympijských hrách v Paříži. Pořídil ho Petr David Josek, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Vítězný snímek uspěl v konkurenci čtyř a půl tisíc prací od více než 250 fotografů. „Právě tento snímek připomněl porotě původního ducha her: výjimečnost, respekt a přátelství – usilovat o neustálý pokrok, zachovávat lidskou důstojnost, rozvíjet se v harmonii a povzbuzovat úsilí. Olympijské hry jsou také symbolem dřiny a odvahy. Bez úsilí se skvělých výsledků nedá dosáhnout. A právě překonávání překážek je víc než symbolické,“ uvedl k vítězi předseda poroty Petr Mlch. Ceny se udělovaly celkem v osmi kategoriích. Oceněné fotografie představí do 23. dubna výstava v Národním muzeu v Praze.
před 10 hhodinami

Železniční knedlíkové expresy končí

Končí legendární jídelní vozy ve vlacích mezi Prahou a Hamburkem. Němci jsou přezdívané jako knedlíkový expres. Třicet let staré vagóny už nezvládají vyšší rychlost na modernizované trati. Nahradí je nové bufety. Změnu řeší i zahraniční média a vyzývají čtenáře, aby si poslední jízdy ještě užili.
před 10 hhodinami

Část senátorů chce smlouvu s Vatikánem poslat Ústavnímu soudu

Část senátorů chce poslat smlouvu mezi Českem a Vatikánem ještě před jejím schvalováním v horní parlamentní komoře k Ústavnímu soudu, zjistila ČT. Někteří senátoři totiž mají pochybnosti, jestli smlouva příliš neposiluje práva katolické církve v české společnosti, například v otázce zpovědního tajemství.
před 10 hhodinami

Českým nemocnicím chybí infuzní roztoky, klíčovou továrnu v USA zničil hurikán

Zdravotníkům chybí roztoky, ve kterých se ředí léky do infuzí. Podle ministerstva to způsobila panika na trhu po tom, co kvůli hurikánu v USA přestala fungovat továrna jednoho z hlavních výrobců. Nemocnice napříč Evropou začaly dostupné zboží masivně skupovat. Dodávky do Česka budou podle resortu ještě několik měsíců sice plynulé, ale nižší.
před 10 hhodinami

Pošta prodala loni majetek za miliardu, pobočku v Jindřišské zatím ne

Česká pošta si najala reklamní agenturu, která má pomoci s dosud neúspěšným prodejem budovy v Jindřišské ulici v Praze. Její cenu státní podnik odhaduje na 1,5 miliardy korun. Zároveň pošta pokračuje v prodeji dalších nevyužívaných budov. Loni prodala majetek zhruba za miliardu korun. Jde hlavně o prostory po zrušených pobočkách. Ty už našly po roce a půl často jiné využití.
před 11 hhodinami
Načítání...