Deprese zřejmě souvisí s vyšší teplotou těla, popsali vědci. Otestují, jestli to půjde využít pro terapii

Deprese je spojená s vyšší tělesnou teplotou, zjistil tým amerických vědců. Tento fenomén sice zatím plně nechápou, začali ho ale už hlouběji studovat na lidských dobrovolnících. Cílem je tuto zvláštní souvislost popsat přesněji.

Studie je krásnou ukázkou toho, kam se může výzkum dostat. Vědci totiž původně v tomto projektu chtěli zjistit, zda by se nedaly využít přenosné senzory tepla pro odhalení infekce virem SARS-CoV-2. Pro to sice nenašli úplně silné důkazy, ale díky tomu, že sledovali velké množství lidí, narazili na něco jiného. Popsali to v odborném žurnálu Scientific Reports.

Když dali dohromady nasbíraná data, jež získali asi od dvaceti tisíc osob, zjistili, že existuje silná souvislost mezi vyšší tělesnou teplotou a výskytem příznaků deprese. A čím vyšší naměřená teplota byla, tím byla deprese závažnější.

Výsledky nebyly úplně překvapivé, protože je naznačovaly už starší a mnohem menší výzkumy. Pozoruhodná ale byla pravidelnost tohoto spojení a také síla přímé úměry mezi výškou teploty a mírou deprese.

Autoři výzkumu nebyli schopni zjistit, jestli je souvislost příčinná, a už vůbec ne to, jak tento vztah funguje. Je tedy možné, že deprese lidem zvyšuje teplotu, že vyšší teplota způsobuje depresivní stavy, ale také mohou působit oba faktory současně. Může se také jednat o něco úplně jiného – nějaký vliv, který se projevuje současně jak v teplotě, tak i v depresi.

Studie v sauně

Autoři si ani netroufají hádat, co by mohlo hrát hlavní roli. Rozhodli se to ale hlouběji prozkoumat v menší studii. Ta by měla ověřit potenciální vliv změny teploty na lidské zdraví na příkladu jedné konkrétní terapie. Vědci budou zjišťovat, jaký vliv má na léčbu lidí s klinicky diagnostikovanou depresí saunování.

Dvě skupiny pacientů budou léčeny úplně stejně, jen jedna bude mít navíc naordinováno používání sauny. Pokud se tam nějaký vliv projeví, dojde k dalšímu výzkumu, který by mohl ověřovat už vliv samotného tepla.

Autoři věří, že uspějí, údaje podle nich totiž naznačují potenciál léčby deprese založené na změnách teploty, která nezahrnuje ani léky, ani tradiční psychoterapii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 10 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 12 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 16 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 19 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled