Deprese zřejmě souvisí s vyšší teplotou těla, popsali vědci. Otestují, jestli to půjde využít pro terapii

Deprese je spojená s vyšší tělesnou teplotou, zjistil tým amerických vědců. Tento fenomén sice zatím plně nechápou, začali ho ale už hlouběji studovat na lidských dobrovolnících. Cílem je tuto zvláštní souvislost popsat přesněji.

Studie je krásnou ukázkou toho, kam se může výzkum dostat. Vědci totiž původně v tomto projektu chtěli zjistit, zda by se nedaly využít přenosné senzory tepla pro odhalení infekce virem SARS-CoV-2. Pro to sice nenašli úplně silné důkazy, ale díky tomu, že sledovali velké množství lidí, narazili na něco jiného. Popsali to v odborném žurnálu Scientific Reports.

Když dali dohromady nasbíraná data, jež získali asi od dvaceti tisíc osob, zjistili, že existuje silná souvislost mezi vyšší tělesnou teplotou a výskytem příznaků deprese. A čím vyšší naměřená teplota byla, tím byla deprese závažnější.

Výsledky nebyly úplně překvapivé, protože je naznačovaly už starší a mnohem menší výzkumy. Pozoruhodná ale byla pravidelnost tohoto spojení a také síla přímé úměry mezi výškou teploty a mírou deprese.

Autoři výzkumu nebyli schopni zjistit, jestli je souvislost příčinná, a už vůbec ne to, jak tento vztah funguje. Je tedy možné, že deprese lidem zvyšuje teplotu, že vyšší teplota způsobuje depresivní stavy, ale také mohou působit oba faktory současně. Může se také jednat o něco úplně jiného – nějaký vliv, který se projevuje současně jak v teplotě, tak i v depresi.

Studie v sauně

Autoři si ani netroufají hádat, co by mohlo hrát hlavní roli. Rozhodli se to ale hlouběji prozkoumat v menší studii. Ta by měla ověřit potenciální vliv změny teploty na lidské zdraví na příkladu jedné konkrétní terapie. Vědci budou zjišťovat, jaký vliv má na léčbu lidí s klinicky diagnostikovanou depresí saunování.

Dvě skupiny pacientů budou léčeny úplně stejně, jen jedna bude mít navíc naordinováno používání sauny. Pokud se tam nějaký vliv projeví, dojde k dalšímu výzkumu, který by mohl ověřovat už vliv samotného tepla.

Autoři věří, že uspějí, údaje podle nich totiž naznačují potenciál léčby deprese založené na změnách teploty, která nezahrnuje ani léky, ani tradiční psychoterapii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 3 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 8 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 9 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 9 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...