Deprese zřejmě souvisí s vyšší teplotou těla, popsali vědci. Otestují, jestli to půjde využít pro terapii

Deprese je spojená s vyšší tělesnou teplotou, zjistil tým amerických vědců. Tento fenomén sice zatím plně nechápou, začali ho ale už hlouběji studovat na lidských dobrovolnících. Cílem je tuto zvláštní souvislost popsat přesněji.

Studie je krásnou ukázkou toho, kam se může výzkum dostat. Vědci totiž původně v tomto projektu chtěli zjistit, zda by se nedaly využít přenosné senzory tepla pro odhalení infekce virem SARS-CoV-2. Pro to sice nenašli úplně silné důkazy, ale díky tomu, že sledovali velké množství lidí, narazili na něco jiného. Popsali to v odborném žurnálu Scientific Reports.

Když dali dohromady nasbíraná data, jež získali asi od dvaceti tisíc osob, zjistili, že existuje silná souvislost mezi vyšší tělesnou teplotou a výskytem příznaků deprese. A čím vyšší naměřená teplota byla, tím byla deprese závažnější.

Výsledky nebyly úplně překvapivé, protože je naznačovaly už starší a mnohem menší výzkumy. Pozoruhodná ale byla pravidelnost tohoto spojení a také síla přímé úměry mezi výškou teploty a mírou deprese.

Autoři výzkumu nebyli schopni zjistit, jestli je souvislost příčinná, a už vůbec ne to, jak tento vztah funguje. Je tedy možné, že deprese lidem zvyšuje teplotu, že vyšší teplota způsobuje depresivní stavy, ale také mohou působit oba faktory současně. Může se také jednat o něco úplně jiného – nějaký vliv, který se projevuje současně jak v teplotě, tak i v depresi.

Studie v sauně

Autoři si ani netroufají hádat, co by mohlo hrát hlavní roli. Rozhodli se to ale hlouběji prozkoumat v menší studii. Ta by měla ověřit potenciální vliv změny teploty na lidské zdraví na příkladu jedné konkrétní terapie. Vědci budou zjišťovat, jaký vliv má na léčbu lidí s klinicky diagnostikovanou depresí saunování.

Dvě skupiny pacientů budou léčeny úplně stejně, jen jedna bude mít navíc naordinováno používání sauny. Pokud se tam nějaký vliv projeví, dojde k dalšímu výzkumu, který by mohl ověřovat už vliv samotného tepla.

Autoři věří, že uspějí, údaje podle nich totiž naznačují potenciál léčby deprese založené na změnách teploty, která nezahrnuje ani léky, ani tradiční psychoterapii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 28 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 14 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 20 hhodinami
Načítání...