Zapojení čichu pomáhá lidem vyvolávat si ostřejší, přesnější a pozitivnější vzpomínky. Podle amerického výzkumu by se toho dalo vyžít v psychologii při léčbě lidí trpících depresí.
Vzpomínka vyvolaná vůní má velkou sílu, může to pomoci u lidí s depresemi, ukázala studie
Vůně naftalínu v babiččiných šatech či pach vosku na starých dědových běžkách, podobných čichových asociací má každý člověk spoustu a podle psychologů mají nečekanou sílu. V novém výzkumu popsali, jak moc mohou zlepšit náladu, ale dokonce jak by se daly využívat v terapiích.
Vědci ve studii, která vyšla v časopise JAMA, potvrdili, že vnímání dobře známé vůně má silný emocionální dopad na lidskou psychiku. To sice není nic nového, ale tento výzkum přinesl i další konkrétní poznatky: tato pomoc je velmi silná u lidí s depresí, jimž „vůně mládí“ pomáhá vybavit si pozitivní vzpomínky, a potenciálně tak může pomoci při zlepšení jejich problémů.
Studie ukázala, že vůně jsou při vyvolávání vzpomínek na konkrétní událost účinnější než slova, což znamená, že se silně podceňuje jejich využití v klinickém prostředí. Tam by podle hlavní autorky výzkumu, neurovědkyně Kymberly Youngové, mohly tyto vjemy pomoci depresivním lidem dostat se z negativních myšlenkových cyklů a přeladit myšlenkové vzorce – a to by napomohlo rychlejšímu a hladšímu uzdravení. Navíc bez chemické medikace.
Plazí mozek proti depresi
Youngová se věnuje lidské paměti celou svou kariéru. Specializuje se na amygdalu, což je právě část mozku spojená s pamětí. Youngová popsala, že ve vybavování vzpomínek má silnou roli také ta vývojově nejstarší část lidského mozku, které se proto někdy přezdívá „plazí mozek“. Ta se sice nejvíc zapojuje do kriticky důležitých rozhodnutí typu „útok, nebo útěk“, ale také řídí pozornost a soustředění na důležité události. A aby vyhodnotila, jestli se má v krizi rozhodnout pro agresi, nebo naopak ústup, pracuje také se vzpomínkami, na jejichž základě vyhodnocuje povahu a míru nebezpečí, na které reaguje.
Youngová to spojila s dalšími výzkumy, které přesvědčivě prokázaly, že lidé s depresí si obtížně vybavují konkrétní autobiografické vzpomínky a že u zdravých lidí vyvolávají vůně vzpomínky, které jsou velmi „živé a realistické“. Příčina není úplně jasná, ale zřejmě proto, že se do těchto vzpomínek zapojuje více mozkových center, včetně nervových spojení z čichového bulbu. Ale na rozdíl od jiných vědců před ní šla dál.
Řez lidskou hlavou. Žlutě jsou vyznačena vlákna olfaktorického nervu, která směřují do čichového bulbu
„Vlastně mě překvapilo, že nikoho přede mnou ještě nenapadlo zkoumat vybavování vzpomínek u depresivních lidí pomocí pachových signálů,“ uvedla vědkyně.
Rozhodla se proto vyzkoušet, jestli by zapojení amygdaly mohlo pomoci depresivním jedincům lépe se dostat ke vzpomínkám. A namísto nákladných a často nedostupných testů na mozkovém skeneru se rozhodla použít mnohem méně náročné technologie.
Zkouška čichem
V této studii Youngová předložila dobrovolníkům řadu neprůhledných skleněných lahviček obsahujících silné známé vůně – od pomerančů a mleté kávy, přes krém na boty, až po tygří mast. Poté, co si k lahvičkám přivoněli, dostali za úkol vybavit si nějakou konkrétní vzpomínku, ať už dobrou, nebo špatnou.
Ukázalo se, že pachová stopa pomohla připomenout si nějakou událost nejvíc lidem, kteří podle předem vyplněných dotazníků nejvíc trpěli depresemi. U nich došlo k tomu, že si vůni spojili s velmi konkrétním zážitkem – například návštěvou kavárny před dvěma měsíci.
Přestože Youngová k tomu nijak testované osoby nevedla, většina vzpomínek, jež se aktivovaly, byla pozitivních.
Po levném výzkumu přijde drahý
Youngová nehodlá skončit v nejlepším; naopak se chystá zahájit technologicky pokročilejší studii s využitím mozkového skeneru. Chtěla by pomocí něj zjistit, která centra v mozku se do tohoto procesu zapojují a jak silná jsou spojení mezi různými oblastmi.
Už teď je ale nadšená z pokroku. Ten podle ní dostatečně stačí k tomu, aby se začalo uvažovat o tom, jak tyto znalosti využít v terapeutické praxi. „Pokud zlepšíme paměť, můžeme zlepšit řešení problémů, regulaci emocí a další funkční problémy, které se u depresivních osob často vyskytují,“ dodala neurovědkyně.
