Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.

Úmrtí v souvislosti se západonilskou horečkou vyvolalo na přelomu týdne silné obavy ve městě Fondi, kde žena bydlela. „Za posledních 24 hodin radniční dispečink odpověděl na osm set hovorů ze strany znepokojených občanů," uvedl v pondělí starosta města se zhruba čtyřiceti tisíci obyvateli Beniamino Maschietto.

Radnice vyhlásila mimořádná opatření, která mají zabránit šíření komárů. Podobné rozhodnutí doporučil i kraj, když byly před dvěma týdny zaznamenány první případy západonilské horečky. Vydal také řadu doporučení pro občany a lékaře.

Zdomácnění nemoci

Podle expertů však západonilská horečka v některých částech Itálie přestává být exotickou nemocí. „Nemůžeme ji už dále považovat za dovezenou nemoc, ale musíme k ní přistupovat jako k endemické nemoci,“ řekl deníku La Stampa primář infekčního oddělení v nemocnici svatého Martina v Janově Matteo Bassetti.

Mohou za to podle něj měnící se klimatické podmínky i specifická situace některých míst. Například některá města u Říma vznikla úpravou bažin, což stále napomáhá výskytu komárů. Jedinou možnou ochranou před rostoucím šířením nemoci je podle něj posílení prevenčních opatření.

Západonilská horečka se do lidského těla dostane bodnutím komára, z člověka na člověka se virus nepřenáší. Kolem osmdesáti procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, zhruba pětina má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy.

Méně než jedno procento nakažených se ale potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem. Při závažném průběhu může být choroba smrtelná.

Na nemoc také neexistuje žádná specifická léčba a ani se proti ní neočkuje. Tato opatření zatím neměla smysl, protože nemoc byla velmi vzácná – současně ale platí, že léky proti virovým nemocem je velmi těžké vyrobit.

Nemoc proniká i do střední Evropy

S rostoucími teplotami v Evropě se druhy komárů, kteří západonilskou horečku šíří, dostávají stále snadněji i na sever kontinentu. Zatímco dříve byla chorobou, kterou si mohou turisté přivést jen z návštěvy tropických zemí, od roku 1997 se nemoc objevuje i v Česku. Hlavním místem šíření je pro ni jižní Morava, tedy území, kde jsou nejvyšší teploty a současně je tam místy i dostatečně velké množství vodnatého území, kde se komárům daří.

Přenášejí ji hlavně dva druhy exotických komárů, které u nás byly v minulosti vzácností. Nakazí se jí od ptáků, mezi nimiž virus patřící do rodu Flavivirus cirkuluje, ale bez komára nemá šanci se na člověka dostat. Tyto druhy komárů se ale laicky nedají od těch běžných rozeznat. V Česku ale zřejmě nemoc přenášejí už i druhy místních komárů.

Hrozba se také v Česku postupně a pomalu zvyšuje. Až donedávna se zde vyskytovala jen méně nebezpečná forma viru, od roku 2018 se ale na jižní Moravě objevuje i ta rizikovější. Od roku 2019 tak už existuje i v Česku oficiální doporučený postup pro řešení situací nákazy tímto virem.

Co se týká opatření, jež by mohla komárům znesnadnit nakažení člověka, není jich mnoho. Prevence a kontrola onemocnění spočívá totiž hlavně ve snižování rezervoárů komárů prostřednictvím omezení jejich zdrojů, tedy likvidace míst rozmnožování, líhnišť a snížení kontaktu s lidmi. „To lze provést pomocí repelentů. Je potřeba nosit oblečení (nejlépe světlé barvy), které pokrývá co největší část těla. K opatřením patří i fyzické bariéry jako ochrana dveří a oken sítěmi proti hmyzu a spaní pod moskytiérami,“ doporučuje Státní zdravotní ústav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 4 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 13 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...