Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.

Úmrtí v souvislosti se západonilskou horečkou vyvolalo na přelomu týdne silné obavy ve městě Fondi, kde žena bydlela. „Za posledních 24 hodin radniční dispečink odpověděl na osm set hovorů ze strany znepokojených občanů," uvedl v pondělí starosta města se zhruba čtyřiceti tisíci obyvateli Beniamino Maschietto.

Radnice vyhlásila mimořádná opatření, která mají zabránit šíření komárů. Podobné rozhodnutí doporučil i kraj, když byly před dvěma týdny zaznamenány první případy západonilské horečky. Vydal také řadu doporučení pro občany a lékaře.

Zdomácnění nemoci

Podle expertů však západonilská horečka v některých částech Itálie přestává být exotickou nemocí. „Nemůžeme ji už dále považovat za dovezenou nemoc, ale musíme k ní přistupovat jako k endemické nemoci,“ řekl deníku La Stampa primář infekčního oddělení v nemocnici svatého Martina v Janově Matteo Bassetti.

Mohou za to podle něj měnící se klimatické podmínky i specifická situace některých míst. Například některá města u Říma vznikla úpravou bažin, což stále napomáhá výskytu komárů. Jedinou možnou ochranou před rostoucím šířením nemoci je podle něj posílení prevenčních opatření.

Západonilská horečka se do lidského těla dostane bodnutím komára, z člověka na člověka se virus nepřenáší. Kolem osmdesáti procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, zhruba pětina má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy.

Méně než jedno procento nakažených se ale potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem. Při závažném průběhu může být choroba smrtelná.

Na nemoc také neexistuje žádná specifická léčba a ani se proti ní neočkuje. Tato opatření zatím neměla smysl, protože nemoc byla velmi vzácná – současně ale platí, že léky proti virovým nemocem je velmi těžké vyrobit.

Nemoc proniká i do střední Evropy

S rostoucími teplotami v Evropě se druhy komárů, kteří západonilskou horečku šíří, dostávají stále snadněji i na sever kontinentu. Zatímco dříve byla chorobou, kterou si mohou turisté přivést jen z návštěvy tropických zemí, od roku 1997 se nemoc objevuje i v Česku. Hlavním místem šíření je pro ni jižní Morava, tedy území, kde jsou nejvyšší teploty a současně je tam místy i dostatečně velké množství vodnatého území, kde se komárům daří.

Přenášejí ji hlavně dva druhy exotických komárů, které u nás byly v minulosti vzácností. Nakazí se jí od ptáků, mezi nimiž virus patřící do rodu Flavivirus cirkuluje, ale bez komára nemá šanci se na člověka dostat. Tyto druhy komárů se ale laicky nedají od těch běžných rozeznat. V Česku ale zřejmě nemoc přenášejí už i druhy místních komárů.

Hrozba se také v Česku postupně a pomalu zvyšuje. Až donedávna se zde vyskytovala jen méně nebezpečná forma viru, od roku 2018 se ale na jižní Moravě objevuje i ta rizikovější. Od roku 2019 tak už existuje i v Česku oficiální doporučený postup pro řešení situací nákazy tímto virem.

Co se týká opatření, jež by mohla komárům znesnadnit nakažení člověka, není jich mnoho. Prevence a kontrola onemocnění spočívá totiž hlavně ve snižování rezervoárů komárů prostřednictvím omezení jejich zdrojů, tedy likvidace míst rozmnožování, líhnišť a snížení kontaktu s lidmi. „To lze provést pomocí repelentů. Je potřeba nosit oblečení (nejlépe světlé barvy), které pokrývá co největší část těla. K opatřením patří i fyzické bariéry jako ochrana dveří a oken sítěmi proti hmyzu a spaní pod moskytiérami,“ doporučuje Státní zdravotní ústav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 2 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 3 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 20 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...