Virus strana 5 z 5

V Česku se potvrdilo celkem jedenáct případů opičích neštovic, poslední tři přibyly v tomto týdnu. V tiskové zprávě o tom v pátek informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). První nakažený mimo Prahu je z Ústeckého kraje. Žádný další vzorek ústav v současné době nevyšetřuje.

Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, jako je rotavirus, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří dnů, pokud se přichytí na mikroplasty. Vyplývá to z nové studie vědců ze skotské univerzity ve Stirlingu.

Světová zdravotnická organizace a britští zdravotníci ve středu oznámili, že ve vzorcích odpadních vod v Londýně byl zjištěn typ dětské obrny pocházející z vakcín. Další analýzy vzorků probíhají a úřady situaci pečlivě monitorují.

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce dát opičím neštovicím nový název. Podle agentury DPA to v úterý večer oznámil mluvčí WHO. Poukázal na dlouhodobé snahy nepojmenovávat nemoci po zvířatech nebo regionech, aby se tak předešlo jakékoli možné diskriminaci nebo stigmatizaci.

Lék fostemsavir, který u pacientů s HIV snižuje hladinu viru v těle, dostávají v Česku zatím dva lidé. Jako prvnímu v Evropě podali fostemsavir před rokem pacientovi v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Lék pomáhá hlavně lidem s HIV, kterým ostatní dostupné léky už nezabírají.

Dopady covidu na těhotné, a zejména na jejich potomky, jsou stále ještě velkou neznámou koronavirové pandemie. Nový výzkum se zaměřil na děti, které se narodily matkám nakaženým covidem-19. Vědci zjistili, že ve věku do jednoho roku u těchto dětí existuje vyšší pravděpodobnost vzniku neurologických problémů. Příčinnou souvislost se samotným koronavirem ale neprokázali.

Vědci z centra pro zoonózy na univerzitě v Uppsale identifikovali nový koronavirus, který napadá zvířata. Jejich studie přibližně 260 norníků rudých odchycených v okolí Grimsö ukázala, že virus je u těchto hlodavců značně rozšířený.

Ani očkování nechrání účinně proti dlouhému covidu, ukázala rozsáhlá studie, která vycházela z dat o třinácti milionech amerických veteránů. Ačkoliv vakcíny výrazně snižují rizika nejhorších projevů onemocnění, zcela dlouhému covidu nezabrání.

V Česku se potvrdil první případ opičích neštovic, řekl Seznam Zprávám šéf infektologické společnosti Pavel Dlouhý. Pacient je v pražské ÚVN.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Švýcarští zdravotníci potvrdili první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla v sobotu agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že k sobotě obdržela hlášení o 92 potvrzených případech a 28 podezřelých případech z 12 členských států. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Spojené státy ve středu potvrdily první případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci teď zkoumají, jestli má tato infekce souvislost s malým ohniskem choroby v Evropě.

Covid-19 píše na různých kontinentech jiný příběh. Poměrně významně proočkovaná Evropa se zbavuje posledních preventivních opatření. Spojené státy překročily mezník milionu obětí. A Čína s infekcí stále bojuje extrémně tvrdými lockdowny. Severní Korea tento týden vůbec poprvé přiznala výskyt onemocnění. Tamní situace hrozí katastrofou.

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí pacienta mohl prasečí virus přispět, předpokládají lékaři. V budoucnu by se podle nich dalo takovému vývoji předcházet.

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, si může v laboratoři vyvinout částečnou rezistenci vůči antivirotiku remdesiviru, a to dokonce více než jedním mechanismem.

Společnost Pfizer zveřejnila zprávu, ve které upozornila, že lék paxlovid nedokázal zabránit tomu, aby se lidé žijící s pacienty s covidem-19 nakazili. Pilulka je v současné době využívaná hlavně pro léčbu již nemocných lidí, lékaři si od ní ale slibovali i možnost covidu předcházet.

Během nejtěžších dob koronavirové pandemie se v mnoha zemích světa objevovaly názory, že chránit před virem by se vlastně měli jen ti zranitelní. Přestože tato myšlenka vlastně nikde na světě neprorazila, měla na diskuzi o řešení pandemické situace velký vliv. Nový model, který představili britští epidemiologové v odborném žurnálu PLOS Global Public Health, ukazuje, že by taková ochrana v případě důsledného zavedení selhala.

Británie jako první evropská země schválila používání vakcíny proti covidu-19 od francouzské společnosti Valneva. Její očkovací látka funguje na tradičním principu takzvaně inaktivovaného viru používaného například u vakcín proti chřipce. Bezpečnost a účinnost preparátu firmy Valneva nyní posuzuje také Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), vyjádří se zřejmě do konce dubna, napsala agentura Reuters.

Rozsáhlý mezinárodní výzkum nasbíral ve světových oceánech vzorky vody, v nichž se pokusil najít známé i neznámé viry. Výsledek předčil očekávání, pomocí počítačové analýzy se podařilo najít přes 5500 zatím neznámých RNA virů.

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci z Georgetownské univerzity zjistil, že lidé mohou nakazit svými viry zvířata výrazně častěji, než se dosud předpokládalo.

Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily 7174 nových případů covidu. Bylo to o 981 méně než před týdnem a zároveň nejméně ve všední den od letošního 7. ledna. Dalších zhruba třináct set bylo reinfekcí. V nemocnicích bylo ve čtvrtek 1945 lidí s pozitivním testem na covid, nejméně za poslední dva měsíce. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V Německu sedmidenní incidence opět dosáhla rekordní hodnoty, a to 1756,4 případu na sto tisíc obyvatel.

Léčba pomocí monoklonální látky sotrovimab vede ve vzácných případech ke vzniku mutací, které virus SARS-CoV-2 mění v odolnější. Vědci upozorňují, aby byli lidé takto ošetřovaní déle izolováni i monitorováni.

Lidský respirační syncytiální virus známý pod zkratkou RSV trápí zejména děti. Právě u nich způsobuje bronchitidy a pneumonie, které mohou být značně závažné. Až doposud proti němu neexistovala vakcína.

Kanadští vědci potvrdili vůbec první případ přenosu koronaviru z jelena na člověka. Varují, že je zapotřebí mnohem širšího dohledu nad volně žijícími zvířaty, aby se zabránilo vzniku dalších mutací a variant a jejich nepozorovanému šíření.