Čína očekává novou masivní vlnu covidu. Nakažených má být 65 milionů týdně

Podle agentury Bloomberg by měla během června vrcholit v Číně další velmi silná vlna covidu. Zdrojem je vysoce postavený zdravotnický poradce vlády, podle nějž má být na konci června asi 65 milionů nakažených týdně. Stát na to reaguje novou iniciativou v očkování.

Viníkem nové vlny pandemie v Číně je podtyp XBB varianty omikron. Případů přibývá od konce dubna a čínští epidemiologové očekávají, že do konce května dojde k nárůstu na čtyřicet milionů infekcí týdně a o měsíc později dosáhne vrcholu 65 milionů.

Jde teprve o druhou velkou vlnu v Číně, pokud se exploze viru ve Wu-chanu považuje za nultou vlnu. Ta první, která zasáhla celou zemi, se Čínou prohnala před půlrokem, když Peking zrušil prakticky všechna opatření proti šíření nového koronaviru.

Čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí pak přestalo zveřejňovat informace o počtu nakažených, takže čísla infikovaných jsou jen špatně zjistitelná.

Imunita odchází

Číslo 65 milionů nakažených za týden vychází z epidemiologického modelování. Příčinou návratu viru je podle expertů jednak vyvanutí imunity po předchozím setkání s virem, ale také nová varianta, jež je schopná velmi dobře předchozí imunitu obcházet.

Tato předpověď naznačuje, že oproti minulé vlně bude tato už pozvolnější. Tehdy, na přelomu roku, se denně nakazilo až 37 milionů lidí a nemoc způsobila rozsáhlé komplikace ve výrobě, dopravě a také ve zdravotnictví, kdy se řada nemocnic potýkala s nedostatkem lůžek i léků. 

Čína se na novou vlnu (a ty další) připravuje i zavedením nových vakcín, které budou zaměřené právě vůči dominantnímu typu viru, jímž je nyní už zmíněný podtyp XBB. Dvě z nich už byly předběžně schváleny tamním regulačním úřadem pro léčiva a další tři nebo čtyři by měly být schválené podle Bloombergu už brzy.

Vývoj nových očkovacích látek je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, která v květnu doporučila, aby se už pro další vakcinace nepoužívaly látky vyvinuté proti původnímu „wuchanskému“ kmeni viru Sars-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 11 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...