Čína očekává novou masivní vlnu covidu. Nakažených má být 65 milionů týdně

Podle agentury Bloomberg by měla během června vrcholit v Číně další velmi silná vlna covidu. Zdrojem je vysoce postavený zdravotnický poradce vlády, podle nějž má být na konci června asi 65 milionů nakažených týdně. Stát na to reaguje novou iniciativou v očkování.

Viníkem nové vlny pandemie v Číně je podtyp XBB varianty omikron. Případů přibývá od konce dubna a čínští epidemiologové očekávají, že do konce května dojde k nárůstu na čtyřicet milionů infekcí týdně a o měsíc později dosáhne vrcholu 65 milionů.

Jde teprve o druhou velkou vlnu v Číně, pokud se exploze viru ve Wu-chanu považuje za nultou vlnu. Ta první, která zasáhla celou zemi, se Čínou prohnala před půlrokem, když Peking zrušil prakticky všechna opatření proti šíření nového koronaviru.

Čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí pak přestalo zveřejňovat informace o počtu nakažených, takže čísla infikovaných jsou jen špatně zjistitelná.

Imunita odchází

Číslo 65 milionů nakažených za týden vychází z epidemiologického modelování. Příčinou návratu viru je podle expertů jednak vyvanutí imunity po předchozím setkání s virem, ale také nová varianta, jež je schopná velmi dobře předchozí imunitu obcházet.

Tato předpověď naznačuje, že oproti minulé vlně bude tato už pozvolnější. Tehdy, na přelomu roku, se denně nakazilo až 37 milionů lidí a nemoc způsobila rozsáhlé komplikace ve výrobě, dopravě a také ve zdravotnictví, kdy se řada nemocnic potýkala s nedostatkem lůžek i léků. 

Čína se na novou vlnu (a ty další) připravuje i zavedením nových vakcín, které budou zaměřené právě vůči dominantnímu typu viru, jímž je nyní už zmíněný podtyp XBB. Dvě z nich už byly předběžně schváleny tamním regulačním úřadem pro léčiva a další tři nebo čtyři by měly být schválené podle Bloombergu už brzy.

Vývoj nových očkovacích látek je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, která v květnu doporučila, aby se už pro další vakcinace nepoužívaly látky vyvinuté proti původnímu „wuchanskému“ kmeni viru Sars-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 1 hhodinou

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 23 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...