Čína očekává novou masivní vlnu covidu. Nakažených má být 65 milionů týdně

Podle agentury Bloomberg by měla během června vrcholit v Číně další velmi silná vlna covidu. Zdrojem je vysoce postavený zdravotnický poradce vlády, podle nějž má být na konci června asi 65 milionů nakažených týdně. Stát na to reaguje novou iniciativou v očkování.

Viníkem nové vlny pandemie v Číně je podtyp XBB varianty omikron. Případů přibývá od konce dubna a čínští epidemiologové očekávají, že do konce května dojde k nárůstu na čtyřicet milionů infekcí týdně a o měsíc později dosáhne vrcholu 65 milionů.

Jde teprve o druhou velkou vlnu v Číně, pokud se exploze viru ve Wu-chanu považuje za nultou vlnu. Ta první, která zasáhla celou zemi, se Čínou prohnala před půlrokem, když Peking zrušil prakticky všechna opatření proti šíření nového koronaviru.

Čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí pak přestalo zveřejňovat informace o počtu nakažených, takže čísla infikovaných jsou jen špatně zjistitelná.

Imunita odchází

Číslo 65 milionů nakažených za týden vychází z epidemiologického modelování. Příčinou návratu viru je podle expertů jednak vyvanutí imunity po předchozím setkání s virem, ale také nová varianta, jež je schopná velmi dobře předchozí imunitu obcházet.

Tato předpověď naznačuje, že oproti minulé vlně bude tato už pozvolnější. Tehdy, na přelomu roku, se denně nakazilo až 37 milionů lidí a nemoc způsobila rozsáhlé komplikace ve výrobě, dopravě a také ve zdravotnictví, kdy se řada nemocnic potýkala s nedostatkem lůžek i léků. 

Čína se na novou vlnu (a ty další) připravuje i zavedením nových vakcín, které budou zaměřené právě vůči dominantnímu typu viru, jímž je nyní už zmíněný podtyp XBB. Dvě z nich už byly předběžně schváleny tamním regulačním úřadem pro léčiva a další tři nebo čtyři by měly být schválené podle Bloombergu už brzy.

Vývoj nových očkovacích látek je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, která v květnu doporučila, aby se už pro další vakcinace nepoužívaly látky vyvinuté proti původnímu „wuchanskému“ kmeni viru Sars-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 12 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 14 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 15 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 19 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 21 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...