Virus HIV vědci popsali před 40 lety. Díky nim ho lidstvo zkrotilo

O tom, komu patří prvenství v objevu viru HIV, se dlouho vedly spory, jisté ale je, že 20. května 1983 zveřejnil francouzský virolog Luc Montagnier z Pasteurova ústavu v americkém časopise Science článek o objevu viru, který způsobuje nemoc AIDS. Virus objevili o čtyři měsíce dříve vědci Montagnier, François Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z pařížského ústavu, nebyli ale nejspíš úplně první, kdo na nemoc přišli.

První článek o do té doby smrtelném onemocnění (pojmenování AIDS, Acquired Immune Deficiency Syndrome; syndrom získaného selhání imunity, získala nemoc v srpnu 1982) se ovšem objevil již v červnu 1981 v časopise, který vydávalo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě.

Americký lékař Michael Gottlieb ho tehdy nazval Pneumocystová pneumonie – Los Angeles. V něm se poprvé popisovalo onemocnění, které se projevilo vzácnou formou zápalu plic u pěti amerických homosexuálů.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (Human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom má i zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti viru. 

Přes veškerý pokrok je HIV dodnes velmi nebezpečný, zejména v zemích třetího světa.

Díky novým generacím léků mohou nicméně lidé nakažení virem HIV žít téměř normální život. Podmínkou je ale včasná diagnóza, odpovědné chování a také pečlivé dodržování léčebného režimu.

Od roku 2011 se dokonce objevilo několik případů lidí, kteří se infekce zcela zbavili, vždy ale šlo o pacienty, kterým byla kvůli rakovině transplantována kostní dřeň. Podle odborníků tato metoda není vhodná pro naprostou většinu ze zhruba 40 milionů aktuálně nakažených (přibližně stejný počet lidí dosud na AIDS zemřel).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 2 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 20 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...