Virus HIV vědci popsali před 40 lety. Díky nim ho lidstvo zkrotilo

O tom, komu patří prvenství v objevu viru HIV, se dlouho vedly spory, jisté ale je, že 20. května 1983 zveřejnil francouzský virolog Luc Montagnier z Pasteurova ústavu v americkém časopise Science článek o objevu viru, který způsobuje nemoc AIDS. Virus objevili o čtyři měsíce dříve vědci Montagnier, François Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z pařížského ústavu, nebyli ale nejspíš úplně první, kdo na nemoc přišli.

První článek o do té doby smrtelném onemocnění (pojmenování AIDS, Acquired Immune Deficiency Syndrome; syndrom získaného selhání imunity, získala nemoc v srpnu 1982) se ovšem objevil již v červnu 1981 v časopise, který vydávalo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě.

Americký lékař Michael Gottlieb ho tehdy nazval Pneumocystová pneumonie – Los Angeles. V něm se poprvé popisovalo onemocnění, které se projevilo vzácnou formou zápalu plic u pěti amerických homosexuálů.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (Human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom má i zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti viru. 

Přes veškerý pokrok je HIV dodnes velmi nebezpečný, zejména v zemích třetího světa.

Díky novým generacím léků mohou nicméně lidé nakažení virem HIV žít téměř normální život. Podmínkou je ale včasná diagnóza, odpovědné chování a také pečlivé dodržování léčebného režimu.

Od roku 2011 se dokonce objevilo několik případů lidí, kteří se infekce zcela zbavili, vždy ale šlo o pacienty, kterým byla kvůli rakovině transplantována kostní dřeň. Podle odborníků tato metoda není vhodná pro naprostou většinu ze zhruba 40 milionů aktuálně nakažených (přibližně stejný počet lidí dosud na AIDS zemřel).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 12 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 13 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
včera v 16:41

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Evropský pohled