Virus HIV vědci popsali před 40 lety. Díky nim ho lidstvo zkrotilo

O tom, komu patří prvenství v objevu viru HIV, se dlouho vedly spory, jisté ale je, že 20. května 1983 zveřejnil francouzský virolog Luc Montagnier z Pasteurova ústavu v americkém časopise Science článek o objevu viru, který způsobuje nemoc AIDS. Virus objevili o čtyři měsíce dříve vědci Montagnier, François Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z pařížského ústavu, nebyli ale nejspíš úplně první, kdo na nemoc přišli.

První článek o do té doby smrtelném onemocnění (pojmenování AIDS, Acquired Immune Deficiency Syndrome; syndrom získaného selhání imunity, získala nemoc v srpnu 1982) se ovšem objevil již v červnu 1981 v časopise, který vydávalo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě.

Americký lékař Michael Gottlieb ho tehdy nazval Pneumocystová pneumonie – Los Angeles. V něm se poprvé popisovalo onemocnění, které se projevilo vzácnou formou zápalu plic u pěti amerických homosexuálů.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (Human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom má i zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti viru. 

Přes veškerý pokrok je HIV dodnes velmi nebezpečný, zejména v zemích třetího světa.

Díky novým generacím léků mohou nicméně lidé nakažení virem HIV žít téměř normální život. Podmínkou je ale včasná diagnóza, odpovědné chování a také pečlivé dodržování léčebného režimu.

Od roku 2011 se dokonce objevilo několik případů lidí, kteří se infekce zcela zbavili, vždy ale šlo o pacienty, kterým byla kvůli rakovině transplantována kostní dřeň. Podle odborníků tato metoda není vhodná pro naprostou většinu ze zhruba 40 milionů aktuálně nakažených (přibližně stejný počet lidí dosud na AIDS zemřel).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.