Zemřel Luc Montagnier, objevitel viru HIV. Na konci života se stal oblíbencem dezinformátorů

V 89 letech zemřel francouzský vědec Luc Montagnier, oceněný Nobelovou cenou za lékařství jako spoluobjevitel viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Oznámila to francouzská média. Montagnier získal prestižní ocenění za přínos vědě v roce 2008 spolu se svou kolegyní Françoise Barréovou-Sinoussiovou a německým virologem Haraldem zur Hausenem.

Záhadnou smrtelnou nemoc, jež posléze dostala název syndrom získaného selhání imunity neboli AIDS, poprvé popsali američtí lékaři v roce 1981. Původce choroby, která se šířila především mezi příslušníky homosexuální komunity, však v té době ještě nebyl znám.

Teprve počátkem roku 1983 izolovali francouzští vědci Montagnier, Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z Pasteurova ústavu virus, jenž byl za nemoc odpovědný. Prakticky ve stejnou dobu došel k podobnému závěru také Američan Robert Gallo z Národního ústavu zdraví ve Washingtonu.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom měl již zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti AIDS. Přes veškerý pokrok je však tato nemoc dodnes smrtelná.

Kontroverzní myslitel

Francouzský tisk připomíná, že navzdory Nobelově ceně býval Montagnier zejména po roce 2000 ve vědecké komunitě předmětem sporů a distancování se od některých jeho kontroverzních nápadů, například léčby Parkinsonovy nemoci zkvašenou papájou či myšlenky, že dobrý imunitní systém se při správné výživě dokáže HIV zbavit „během několika týdnů“.

Montagnier se také v posledních letech zařadil mezi odpůrce očkování a kolektiv 106 vědců mu vytkl, že šíří nebezpečná poselství v oblastech, které leží mimo pole jeho působení a znalostí, připomněl na svém webu list Libération. Mezi nepravdivá tvrzení, která šířil, patřilo například to, že vakcíny vyvolávají mutace viru.

Vědec se tak stal oblíbencem dezinformačních webů, které mu vkládaly do úst tvrzení, která nikdy neřekl. Mezi ta, která se šířila nejvíc, patřila věta: „Neexistuje naděje a žádná možná léčba pro ty, kteří již byli očkováni. Musíme být připraveni zpopelnit těla. Všichni zemřou na zesílení závislém na protilátkách. To je vše, co lze říci.“ Toto tvrzení je ale zcela vymyšlené, Montagnier nikdy nic takového neprohlásil.

Profesor biologie Montagnier podle listu France Soire zemřel v úterý 8. února za přítomnosti svých dětí v Americké nemocnici na pařížském předměstí Neuilly, kde tamní radnice také vystavila úmrtní list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 13 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled