Zemřel Luc Montagnier, objevitel viru HIV. Na konci života se stal oblíbencem dezinformátorů

V 89 letech zemřel francouzský vědec Luc Montagnier, oceněný Nobelovou cenou za lékařství jako spoluobjevitel viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Oznámila to francouzská média. Montagnier získal prestižní ocenění za přínos vědě v roce 2008 spolu se svou kolegyní Françoise Barréovou-Sinoussiovou a německým virologem Haraldem zur Hausenem.

Záhadnou smrtelnou nemoc, jež posléze dostala název syndrom získaného selhání imunity neboli AIDS, poprvé popsali američtí lékaři v roce 1981. Původce choroby, která se šířila především mezi příslušníky homosexuální komunity, však v té době ještě nebyl znám.

Teprve počátkem roku 1983 izolovali francouzští vědci Montagnier, Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z Pasteurova ústavu virus, jenž byl za nemoc odpovědný. Prakticky ve stejnou dobu došel k podobnému závěru také Američan Robert Gallo z Národního ústavu zdraví ve Washingtonu.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom měl již zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti AIDS. Přes veškerý pokrok je však tato nemoc dodnes smrtelná.

Kontroverzní myslitel

Francouzský tisk připomíná, že navzdory Nobelově ceně býval Montagnier zejména po roce 2000 ve vědecké komunitě předmětem sporů a distancování se od některých jeho kontroverzních nápadů, například léčby Parkinsonovy nemoci zkvašenou papájou či myšlenky, že dobrý imunitní systém se při správné výživě dokáže HIV zbavit „během několika týdnů“.

Montagnier se také v posledních letech zařadil mezi odpůrce očkování a kolektiv 106 vědců mu vytkl, že šíří nebezpečná poselství v oblastech, které leží mimo pole jeho působení a znalostí, připomněl na svém webu list Libération. Mezi nepravdivá tvrzení, která šířil, patřilo například to, že vakcíny vyvolávají mutace viru.

Vědec se tak stal oblíbencem dezinformačních webů, které mu vkládaly do úst tvrzení, která nikdy neřekl. Mezi ta, která se šířila nejvíc, patřila věta: „Neexistuje naděje a žádná možná léčba pro ty, kteří již byli očkováni. Musíme být připraveni zpopelnit těla. Všichni zemřou na zesílení závislém na protilátkách. To je vše, co lze říci.“ Toto tvrzení je ale zcela vymyšlené, Montagnier nikdy nic takového neprohlásil.

Profesor biologie Montagnier podle listu France Soire zemřel v úterý 8. února za přítomnosti svých dětí v Americké nemocnici na pařížském předměstí Neuilly, kde tamní radnice také vystavila úmrtní list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 4 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 6 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 6 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 22 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 23 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.