Nová vakcína proti obrně zklamala vědce. V Africe vyvolala dvě nová ohniska

Vědci a lékaři doufali, že nová očkovací látka proti dětské obrně nebude vyvolávat další nákazy vedoucí k ochrnutí. V Africe se přesto našla dvě ohniska, kde děti ochrnuly právě v souvislosti s touto vakcínou.

Minulý týden organizace Globální iniciativa pro vymýcení dětské obrny (GPEI) oznámila, že sedm dětí v Africe ochrnulo v důsledku dětské obrny, přičemž nemoc u nich vyvolaly kmeny polioviru pocházející z vakcíny určené k prevenci této nemoci.

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Lékaři našli dvě nezávislá ohniska: šest případů je z Demokratické republiky Kongo a jeden v sousedním Burundi. Takové situace jsou běžné – v Africe, Jemenu a dalších zemích jich bylo v loňském roce hlášeno 786. Jiné je to ale v tom, že podle prohlášení GPEI je těch sedm případů spojených s novou vakcínou proti dětské obrně, která byla přitom pečlivě navržena tak, aby se tomuto problému vyhnula.

Jedná se o očkovací látku, která se označuje jako „nová orální vakcína proti dětské obrně typu 2“ neboli nOPV2. Zavedli ji teprve před dvěma lety a celou tu dobu vakcinologové detailně sledovali, jestli nemůže vyvolat – podobně jako starší typy vakcín – výjimečně i onemocnění. Když se nyní ukázalo, že může, označují to experti za problém.

„Je to zklamání, ale ne zcela neočekávané,“ uvedl pro odborný časopis Science šéf GPEI Aidan O'Leary. Nová vakcína sice není dokonalá, přesto je podle výsledků pozorování mnohem lepší než ta, kterou z velké části nahradila – starší typ mOPV2. Riziko vzniku onemocnění je s ní „mnohem, mnohem nižší“, říká Ananda Bandyopadhyayová z Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Lepší řešení neznáme

Vakcína je výrobně levná, snadno se aplikuje a také převáží a skladuje. Podle expertů je jednoznačně nejlepší vakcínou pro eliminaci dětské obrny v chudých oblastech, kde chybí čistá voda a hygienické podmínky. Děti totiž vylučují nějakou dobu po očkování oslabený virus z vakcíny do stolice – v těchto podmínkách proto získávají imunitu i ti, kteří nejsou sami přímo očkováni.

Jenže tam, kde je proočkovanost proti dětské obrně nízká, se ve vzácných případech může virus z vakcíny šířit mezi neočkovanými nebo nedostatečně očkovanými lidmi ještě několik měsíců a nashromáždit potom dostatek mutací, aby se změnil z neškodné formy do podoby, kdy opět může způsobovat paralýzu.

GPEI se už řadu let pokouší tato ohniska vymýtit dalším očkováním, jenže často tím vyvolá nová. Proto před dvanácti lety začali manželé Gatesovi hledat skrze svoji nadaci řešení – jejich vědci upravili vakcínu tak, aby se virus nemohl tak rychle měnit. Upravená látka se používá už dva roky – podalo se přes půl miliardy dávek ve 28 zemích světa. 

„Jedná se zjevně o mimořádně vzácnou událost,“ dodává O'Leary. Do budoucna je podle něj hlavním úkolem zjistit, jak vzácné to doopravdy je. Prvotní analýzy říkají, že kdyby se místo upravené vakcíny použila ta starší, nevznikla by dvě nová ohniska, ale bylo by jich třicet až čtyřicet. 

  • Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV). Obě jsou proti polioviru vysoce účinné.
  • I když OPV vakcína se v EU nepoužívá, v některých zemích, ve kterých dochází k přenosu divokého polioviru, se ke zvládání nákazy stále ještě používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 8 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 10 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 11 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 13 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.