Nová vakcína proti obrně zklamala vědce. V Africe vyvolala dvě nová ohniska

Vědci a lékaři doufali, že nová očkovací látka proti dětské obrně nebude vyvolávat další nákazy vedoucí k ochrnutí. V Africe se přesto našla dvě ohniska, kde děti ochrnuly právě v souvislosti s touto vakcínou.

Minulý týden organizace Globální iniciativa pro vymýcení dětské obrny (GPEI) oznámila, že sedm dětí v Africe ochrnulo v důsledku dětské obrny, přičemž nemoc u nich vyvolaly kmeny polioviru pocházející z vakcíny určené k prevenci této nemoci.

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Lékaři našli dvě nezávislá ohniska: šest případů je z Demokratické republiky Kongo a jeden v sousedním Burundi. Takové situace jsou běžné – v Africe, Jemenu a dalších zemích jich bylo v loňském roce hlášeno 786. Jiné je to ale v tom, že podle prohlášení GPEI je těch sedm případů spojených s novou vakcínou proti dětské obrně, která byla přitom pečlivě navržena tak, aby se tomuto problému vyhnula.

Jedná se o očkovací látku, která se označuje jako „nová orální vakcína proti dětské obrně typu 2“ neboli nOPV2. Zavedli ji teprve před dvěma lety a celou tu dobu vakcinologové detailně sledovali, jestli nemůže vyvolat – podobně jako starší typy vakcín – výjimečně i onemocnění. Když se nyní ukázalo, že může, označují to experti za problém.

„Je to zklamání, ale ne zcela neočekávané,“ uvedl pro odborný časopis Science šéf GPEI Aidan O'Leary. Nová vakcína sice není dokonalá, přesto je podle výsledků pozorování mnohem lepší než ta, kterou z velké části nahradila – starší typ mOPV2. Riziko vzniku onemocnění je s ní „mnohem, mnohem nižší“, říká Ananda Bandyopadhyayová z Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Lepší řešení neznáme

Vakcína je výrobně levná, snadno se aplikuje a také převáží a skladuje. Podle expertů je jednoznačně nejlepší vakcínou pro eliminaci dětské obrny v chudých oblastech, kde chybí čistá voda a hygienické podmínky. Děti totiž vylučují nějakou dobu po očkování oslabený virus z vakcíny do stolice – v těchto podmínkách proto získávají imunitu i ti, kteří nejsou sami přímo očkováni.

Jenže tam, kde je proočkovanost proti dětské obrně nízká, se ve vzácných případech může virus z vakcíny šířit mezi neočkovanými nebo nedostatečně očkovanými lidmi ještě několik měsíců a nashromáždit potom dostatek mutací, aby se změnil z neškodné formy do podoby, kdy opět může způsobovat paralýzu.

GPEI se už řadu let pokouší tato ohniska vymýtit dalším očkováním, jenže často tím vyvolá nová. Proto před dvanácti lety začali manželé Gatesovi hledat skrze svoji nadaci řešení – jejich vědci upravili vakcínu tak, aby se virus nemohl tak rychle měnit. Upravená látka se používá už dva roky – podalo se přes půl miliardy dávek ve 28 zemích světa. 

„Jedná se zjevně o mimořádně vzácnou událost,“ dodává O'Leary. Do budoucna je podle něj hlavním úkolem zjistit, jak vzácné to doopravdy je. Prvotní analýzy říkají, že kdyby se místo upravené vakcíny použila ta starší, nevznikla by dvě nová ohniska, ale bylo by jich třicet až čtyřicet. 

  • Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV). Obě jsou proti polioviru vysoce účinné.
  • I když OPV vakcína se v EU nepoužívá, v některých zemích, ve kterých dochází k přenosu divokého polioviru, se ke zvládání nákazy stále ještě používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 16 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...