Nová vakcína proti obrně zklamala vědce. V Africe vyvolala dvě nová ohniska

Vědci a lékaři doufali, že nová očkovací látka proti dětské obrně nebude vyvolávat další nákazy vedoucí k ochrnutí. V Africe se přesto našla dvě ohniska, kde děti ochrnuly právě v souvislosti s touto vakcínou.

Minulý týden organizace Globální iniciativa pro vymýcení dětské obrny (GPEI) oznámila, že sedm dětí v Africe ochrnulo v důsledku dětské obrny, přičemž nemoc u nich vyvolaly kmeny polioviru pocházející z vakcíny určené k prevenci této nemoci.

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Lékaři našli dvě nezávislá ohniska: šest případů je z Demokratické republiky Kongo a jeden v sousedním Burundi. Takové situace jsou běžné – v Africe, Jemenu a dalších zemích jich bylo v loňském roce hlášeno 786. Jiné je to ale v tom, že podle prohlášení GPEI je těch sedm případů spojených s novou vakcínou proti dětské obrně, která byla přitom pečlivě navržena tak, aby se tomuto problému vyhnula.

Jedná se o očkovací látku, která se označuje jako „nová orální vakcína proti dětské obrně typu 2“ neboli nOPV2. Zavedli ji teprve před dvěma lety a celou tu dobu vakcinologové detailně sledovali, jestli nemůže vyvolat – podobně jako starší typy vakcín – výjimečně i onemocnění. Když se nyní ukázalo, že může, označují to experti za problém.

„Je to zklamání, ale ne zcela neočekávané,“ uvedl pro odborný časopis Science šéf GPEI Aidan O'Leary. Nová vakcína sice není dokonalá, přesto je podle výsledků pozorování mnohem lepší než ta, kterou z velké části nahradila – starší typ mOPV2. Riziko vzniku onemocnění je s ní „mnohem, mnohem nižší“, říká Ananda Bandyopadhyayová z Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Lepší řešení neznáme

Vakcína je výrobně levná, snadno se aplikuje a také převáží a skladuje. Podle expertů je jednoznačně nejlepší vakcínou pro eliminaci dětské obrny v chudých oblastech, kde chybí čistá voda a hygienické podmínky. Děti totiž vylučují nějakou dobu po očkování oslabený virus z vakcíny do stolice – v těchto podmínkách proto získávají imunitu i ti, kteří nejsou sami přímo očkováni.

Jenže tam, kde je proočkovanost proti dětské obrně nízká, se ve vzácných případech může virus z vakcíny šířit mezi neočkovanými nebo nedostatečně očkovanými lidmi ještě několik měsíců a nashromáždit potom dostatek mutací, aby se změnil z neškodné formy do podoby, kdy opět může způsobovat paralýzu.

GPEI se už řadu let pokouší tato ohniska vymýtit dalším očkováním, jenže často tím vyvolá nová. Proto před dvanácti lety začali manželé Gatesovi hledat skrze svoji nadaci řešení – jejich vědci upravili vakcínu tak, aby se virus nemohl tak rychle měnit. Upravená látka se používá už dva roky – podalo se přes půl miliardy dávek ve 28 zemích světa. 

„Jedná se zjevně o mimořádně vzácnou událost,“ dodává O'Leary. Do budoucna je podle něj hlavním úkolem zjistit, jak vzácné to doopravdy je. Prvotní analýzy říkají, že kdyby se místo upravené vakcíny použila ta starší, nevznikla by dvě nová ohniska, ale bylo by jich třicet až čtyřicet. 

  • Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV). Obě jsou proti polioviru vysoce účinné.
  • I když OPV vakcína se v EU nepoužívá, v některých zemích, ve kterých dochází k přenosu divokého polioviru, se ke zvládání nákazy stále ještě používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 3 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 6 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 9 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
včera v 19:00

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...