Nová vakcína proti obrně zklamala vědce. V Africe vyvolala dvě nová ohniska

Vědci a lékaři doufali, že nová očkovací látka proti dětské obrně nebude vyvolávat další nákazy vedoucí k ochrnutí. V Africe se přesto našla dvě ohniska, kde děti ochrnuly právě v souvislosti s touto vakcínou.

Minulý týden organizace Globální iniciativa pro vymýcení dětské obrny (GPEI) oznámila, že sedm dětí v Africe ochrnulo v důsledku dětské obrny, přičemž nemoc u nich vyvolaly kmeny polioviru pocházející z vakcíny určené k prevenci této nemoci.

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Lékaři našli dvě nezávislá ohniska: šest případů je z Demokratické republiky Kongo a jeden v sousedním Burundi. Takové situace jsou běžné – v Africe, Jemenu a dalších zemích jich bylo v loňském roce hlášeno 786. Jiné je to ale v tom, že podle prohlášení GPEI je těch sedm případů spojených s novou vakcínou proti dětské obrně, která byla přitom pečlivě navržena tak, aby se tomuto problému vyhnula.

Jedná se o očkovací látku, která se označuje jako „nová orální vakcína proti dětské obrně typu 2“ neboli nOPV2. Zavedli ji teprve před dvěma lety a celou tu dobu vakcinologové detailně sledovali, jestli nemůže vyvolat – podobně jako starší typy vakcín – výjimečně i onemocnění. Když se nyní ukázalo, že může, označují to experti za problém.

„Je to zklamání, ale ne zcela neočekávané,“ uvedl pro odborný časopis Science šéf GPEI Aidan O'Leary. Nová vakcína sice není dokonalá, přesto je podle výsledků pozorování mnohem lepší než ta, kterou z velké části nahradila – starší typ mOPV2. Riziko vzniku onemocnění je s ní „mnohem, mnohem nižší“, říká Ananda Bandyopadhyayová z Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Lepší řešení neznáme

Vakcína je výrobně levná, snadno se aplikuje a také převáží a skladuje. Podle expertů je jednoznačně nejlepší vakcínou pro eliminaci dětské obrny v chudých oblastech, kde chybí čistá voda a hygienické podmínky. Děti totiž vylučují nějakou dobu po očkování oslabený virus z vakcíny do stolice – v těchto podmínkách proto získávají imunitu i ti, kteří nejsou sami přímo očkováni.

Jenže tam, kde je proočkovanost proti dětské obrně nízká, se ve vzácných případech může virus z vakcíny šířit mezi neočkovanými nebo nedostatečně očkovanými lidmi ještě několik měsíců a nashromáždit potom dostatek mutací, aby se změnil z neškodné formy do podoby, kdy opět může způsobovat paralýzu.

GPEI se už řadu let pokouší tato ohniska vymýtit dalším očkováním, jenže často tím vyvolá nová. Proto před dvanácti lety začali manželé Gatesovi hledat skrze svoji nadaci řešení – jejich vědci upravili vakcínu tak, aby se virus nemohl tak rychle měnit. Upravená látka se používá už dva roky – podalo se přes půl miliardy dávek ve 28 zemích světa. 

„Jedná se zjevně o mimořádně vzácnou událost,“ dodává O'Leary. Do budoucna je podle něj hlavním úkolem zjistit, jak vzácné to doopravdy je. Prvotní analýzy říkají, že kdyby se místo upravené vakcíny použila ta starší, nevznikla by dvě nová ohniska, ale bylo by jich třicet až čtyřicet. 

  • Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV). Obě jsou proti polioviru vysoce účinné.
  • I když OPV vakcína se v EU nepoužívá, v některých zemích, ve kterých dochází k přenosu divokého polioviru, se ke zvládání nákazy stále ještě používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 33 mminutami

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 20 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 23 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...