Světová zdravotnická organizace a britští zdravotníci ve středu oznámili, že ve vzorcích odpadních vod v Londýně byl zjištěn typ dětské obrny pocházející z vakcín. Další analýzy vzorků probíhají a úřady situaci pečlivě monitorují.
V londýnských odpadních vodách se objevila dětská obrna
V Británii, kde se povedlo dětskou obrnu před dvaceti lety úplně vymýtit, zatím nezjistili žádný případ této nemoci u člověka.
WHO ve svém prohlášení uvedla, že ve vzorcích z životního prostředí v britském hlavním městě byl nalezen „virus dětské obrny typu 2 odvozený od vakcíny (VDPV2)“. „Je důležité poznamenat, že virus byl izolován pouze ze vzorků životního prostředí,“ uvedla organizace a zdůraznila, že „nebyly zjištěny žádné související případy ochrnutí“.
Varovala ale, že „jakákoli forma dětské obrny představuje hrozbu pro děti kdekoliv na světě“.
Téměř vymýcený virus
V posledních desetiletích se podařilo dětskou obrnu díky celosvětovým snahám prakticky zlikvidovat – nyní se už objevuje jen v několika asijských zemích, a to jen výjimečně. Od roku 1988, kdy byla dětská obrna běžná ve 125 zemích a na celém světě bylo zaznamenáno 350 tisíc případů, se počet nakažených dnes snížil o 99 procent.
Divoká verze viru se v současnosti vyskytuje jenom v Afghánistánu a Pákistánu, ale občas se objeví jiný typ této nemoci. Ten je vyvolaný vakcínou – očkovací látka, která se proti obrně používá, obsahuje malé množství oslabené, ale živé obrny. A ta může výjimečně vyvolat občasné propuknutí nemoci.
Jak je to možné? Orální vakcína proti obrně (OPV) se množí ve střevech a může se přenášet i na ostatní prostřednictvím vody kontaminované fekáliemi. To znamená, že sice nemůže ublížit dítěti, které je naočkované, ale může nakazit jeho sousedy v místech, kde je nízká úroveň hygieny a očkování.
Tato varianta nemoci je sice mnohem slabší než divoký virus, ale u lidí, kteří nejsou proti nemoci očkovaní, může i tak způsobit vážné onemocnění, a dokonce i ochrnutí. Podle WHO bylo v roce 2020 celosvětově potvrzeno 959 případů této varianty obrny.
- Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
- Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.
Odbornice na eradikaci dětské obrny Kathlene O'Reillyová ve středu varovala, že nález ve vzorcích londýnské kanalizace naznačuje, že „může docházet k lokálnímu šíření viru, s největší pravděpodobností mezi lidmi, kteří nejsou očkovaní proti dětské obrně“. „Nejúčinnějším způsobem, jak zabránit dalšímu šíření, je zkontrolovat, jestli jsou lidé očkovaní – platí to hlavně u malých dětí,“ uvedla. Proočkovanost proti obrně v Londýně dosahuje asi 87 procent, doplnila WHO.
Organizace současně vyzvala svět, aby začal postupně tento typ očkovací látky vyřazovat. Nahradit by jej měla inaktivovaná vakcína proti obrně, která už neobsahuje živý virus, takže není možné, aby se množil, natož někoho nakazil. Británie přestala zastaralou vakcínu používat už před osmnácti roky – podle britských zdravotnických úřadů byl proto virus nalezený ve vzorcích odpadních na ostrovy pravděpodobně zavlečen někým, kdo byl nedávno očkován v zahraničí.
Tato situace je podle pediatra Davida Ellimana dobrým argumentem pro rodiče, kteří se lékařů často ptají, proč vlastně obtěžovat dětský organismus očkováním proti nemoci, která v jejich zemi už desítky let není. „Odpověď zní, že i když jsme ostrov, nejsme izolovaní od zbytku světa, což znamená, že nemoci k nám mohou být zavlečeny ze zahraničí,“ řekl. „Nález viru dětské obrny odvozeného od vakcíny v odpadních vodách to dokazuje.“
Obrna v Česku
V Česku byl poslední případ dětské obry zaznamenán v roce 1966. Očkování proti dětské obrně je povinné u dětí, a to celkem pěti dávkami neživé vakcíny. Cestovatelé do zemí, kde se nemoc stále vyskytuje, by měli být přeočkováni jednou dávkou každých deset let, od roku 2014 požaduje WHO přeočkování při cestách do postižených zemí každoročně.
