Lékaři zachránili život už třetímu člověku s HIV. Muž je plně vyléčený, trpěl přitom navíc leukemií

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Ve studii zveřejněné v časopise Nature němečtí vědci podrobně popsali případ 53letého pacienta, který se virem HIV zřejmě nakazil roku 2008. Virus už v současnosti není zdaleka tak smrtelný jako v minulosti. Ne proto, že by se na něj lidská imunita adaptovala, ale díky lékům.

Takzvaná antiretrovirová terapie (ART) totiž dokáže potlačit virovou nálož v lidském organismu a zdravotní stav se už dál nezhošuje. Lékaři ji nasadili i u tohoto nemocného.

Muž se poté stal součástí experimentálního programu IciStem, který probíhá v Univerzitní nemocnici v Düsseldorfu. Zkoumá potenciální léčbu HIV vyžadující transplantaci kmenových buněk. A právě tuto metodu vědci využili. Ovšem mezitím se objevil další problém.

Lékaři totiž zjistili, že asi tři roky po odhalení HIV se u muže rozvinula akutní myeloidní leukémie. Pacient prošel standardní léčbou pomocí chemoterapie, zpočátku to vypadalo nadějně, ale krátce po ukončení léčby se nemoc vrátila. 

Ve stejné době ale musela probíhat i léčba HIV. Velmi malý počet lidí je proti tomuto viru imunní, má unikátní genetickou mutaci, která viru brání je nakazit. Nemocný muž dostal transplantaci kmenových buněk od dárkyně, s níž se po genetické stránce dostatečně shodoval. K tomuto zákroku došlo zhruba dva roky po stanovení diagnózy rakoviny a pět let po stanovení diagnózy HIV.

Po celou dobu léčby rakoviny pokračovala i tato terapie. A fungovala. Množství HIV u něj zůstalo většinou tak malé, že testy nic nenašly. Teprve, když léčba skončila, ukázaly závěrečné detailní testy, že se nenašly žádné stopy viru schopného replikace a infikování buněk. Léčba HIV tak skončila roku 2018, tedy deset let poté, co bylo u muže diagnostikováno. Od té doby se u něj neprojevily žádné příznaky HIV.

Pacientův lékař Björn-Erik Ole Jensen s těmito výsledky poprvé přišel už v roce 2019, ale tehdy byl ještě opatrný, protože se nedalo s jistotou říct, že se už nemoc nevrátí. Nyní už to jasné je.

Léčba HIV je výjimečná

První pacient, u něhož se předpokládá, že se vyléčil z HIV, byl Timothy Ray Brown. Ten podstoupil roku 2007 stejný druh transplantace kmenových buněk jako pacient z Düsseldorfu. A vloni byla z HIV touto biotechnologií vyléčena také první žena. Vědci v tomto případě získali kmenové buňky z pupečníkové krve.

Předpokládá se, že k dalším dvěma případům vyléčení z HIV došlo tak, že imunitní systém obou pacientů zlikvidoval virus sám, tedy zcela bez léčby. Tento vzácný jev vědci zatím nedokázali vysvětlit.

Přestože jsou výsledky studie slibné pro budoucí léčbu HIV, vědci poznamenali, že tento typ transplantace kmenových buněk „není snadno rozšiřitelný“. V průběhu léčby je imunitní systém pacienta v podstatě zničen a transplantací nahrazen. Mutace, která chrání před infekcí HIV, je vzácná a byla zjištěna pouze u malého procenta lidí, navíc pouze severoevropského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 12 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 15 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 16 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 17 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 20 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...