Lékaři zachránili život už třetímu člověku s HIV. Muž je plně vyléčený, trpěl přitom navíc leukemií

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Ve studii zveřejněné v časopise Nature němečtí vědci podrobně popsali případ 53letého pacienta, který se virem HIV zřejmě nakazil roku 2008. Virus už v současnosti není zdaleka tak smrtelný jako v minulosti. Ne proto, že by se na něj lidská imunita adaptovala, ale díky lékům.

Takzvaná antiretrovirová terapie (ART) totiž dokáže potlačit virovou nálož v lidském organismu a zdravotní stav se už dál nezhošuje. Lékaři ji nasadili i u tohoto nemocného.

Muž se poté stal součástí experimentálního programu IciStem, který probíhá v Univerzitní nemocnici v Düsseldorfu. Zkoumá potenciální léčbu HIV vyžadující transplantaci kmenových buněk. A právě tuto metodu vědci využili. Ovšem mezitím se objevil další problém.

Lékaři totiž zjistili, že asi tři roky po odhalení HIV se u muže rozvinula akutní myeloidní leukémie. Pacient prošel standardní léčbou pomocí chemoterapie, zpočátku to vypadalo nadějně, ale krátce po ukončení léčby se nemoc vrátila. 

Ve stejné době ale musela probíhat i léčba HIV. Velmi malý počet lidí je proti tomuto viru imunní, má unikátní genetickou mutaci, která viru brání je nakazit. Nemocný muž dostal transplantaci kmenových buněk od dárkyně, s níž se po genetické stránce dostatečně shodoval. K tomuto zákroku došlo zhruba dva roky po stanovení diagnózy rakoviny a pět let po stanovení diagnózy HIV.

Po celou dobu léčby rakoviny pokračovala i tato terapie. A fungovala. Množství HIV u něj zůstalo většinou tak malé, že testy nic nenašly. Teprve, když léčba skončila, ukázaly závěrečné detailní testy, že se nenašly žádné stopy viru schopného replikace a infikování buněk. Léčba HIV tak skončila roku 2018, tedy deset let poté, co bylo u muže diagnostikováno. Od té doby se u něj neprojevily žádné příznaky HIV.

Pacientův lékař Björn-Erik Ole Jensen s těmito výsledky poprvé přišel už v roce 2019, ale tehdy byl ještě opatrný, protože se nedalo s jistotou říct, že se už nemoc nevrátí. Nyní už to jasné je.

Léčba HIV je výjimečná

První pacient, u něhož se předpokládá, že se vyléčil z HIV, byl Timothy Ray Brown. Ten podstoupil roku 2007 stejný druh transplantace kmenových buněk jako pacient z Düsseldorfu. A vloni byla z HIV touto biotechnologií vyléčena také první žena. Vědci v tomto případě získali kmenové buňky z pupečníkové krve.

Předpokládá se, že k dalším dvěma případům vyléčení z HIV došlo tak, že imunitní systém obou pacientů zlikvidoval virus sám, tedy zcela bez léčby. Tento vzácný jev vědci zatím nedokázali vysvětlit.

Přestože jsou výsledky studie slibné pro budoucí léčbu HIV, vědci poznamenali, že tento typ transplantace kmenových buněk „není snadno rozšiřitelný“. V průběhu léčby je imunitní systém pacienta v podstatě zničen a transplantací nahrazen. Mutace, která chrání před infekcí HIV, je vzácná a byla zjištěna pouze u malého procenta lidí, navíc pouze severoevropského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 55 mminutami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 2 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...