Výzkum vedený americkými lékaři hledal souvislost mezi respiračním virem RSV u kojenců a astmatem u pětiletých dětí. Článek vyšel v odborném časopise The Lancet.
Příčinou astmatu by mohla být nákaza RSV v prvním roce života. Ukazují to výsledky nové studie
RSV – neboli respirační syncyciální virus – je nejčastější příčinou, která způsobuje klasickou dětskou „rýmičku“. Projevuje se nachlazením, ale výjimečně může mít zejména u mladších dětí i závažnější důsledky. Ví se, že do dvou let věku jím onemocní většina dětí.
Ale co když se tímto virem nakazí velmi malé děti, které ještě nemají úplně vyvinutý imunitní systém? Nemohlo by to mít nějaké dlouhodobější důsledky? Právě na to se podíval nový výzkum, který dospěl k pozoruhodným výsledkům.
Podle této nové studie měly totiž děti, které se během prvního roku života nenakazily RSV, podstatně nižší riziko, že se u nich později v dětství projeví astma. Konkrétně: z 1 741 dětí zařazených do studie mělo 944 (54 %) v kojeneckém věku RSV infekci. Podíl dětí s astmatem ve věku 5 let byl nižší u dětí bez RSV infekce v kojeneckém věku než u dětí s RSV infekcí v kojeneckém věku.
V této analýze bylo nakažení RSV během prvního roku spojeno s o 26 procent vyšším rizikem výskytu astmatu ve věku 5 let než u dětí infikovaných v pozdějším věku. Autoři odhadují, že kdyby se podařilo zabránit nákaze RSV u dětí do jednoho roku, snížilo by po množství dětských astmatů o 15 procent.
Tyto výsledky jsou podle vědců natolik silné, že naznačují příčinnou souvislost – tedy, že právě působení RSV viru může být tím, co má významný vliv na vznik astmatu později. Korelace ale není kazualita, takže to zatím nejsou schopní prokázat dostatečně přesvědčivě. Zjištěná souvislost je podle nich ale natolik silná, že ve výzkumu chtějí pokračovat – rádi by se v něm zaměřili na to, jaký je vliv nejrůznějších opatření, která se proti RSV v prvním roce dítěte používají.
Záhadné astma
Astma je ve vyspělých zemích jedním z nejčastějších dlouhodobých onemocnění; často postihuje právě i děti. Příčiny tohoto stavu zatím nebyly vědecky dostatečně objasněny, ale zřejmě je jich více. Kromě dědičné predispozice zodpovídají za zvýšenou citlivost dýchacích cest především vlivy prostředí a také životní styl.
Prudký nárůst astmatických onemocnění v průmyslových zemích naznačuje, že pro rozvoj astmatu je důležitým rizikovým faktorem „západní“ životní styl, včetně stravovacích návyků. Mezi další možné faktory podle vědců patří:
- nesprávná tepelná izolace staveb, jejímž důsledkem je výskyt plísní,
- nedostatečné odvětrávání vnitřních prostor,
- vdechování alergenů a škodlivých látek ve vnitřním prostředí,
- kouření nebo pasivní kouření,
- častý pobyt ve vnitřních prostorách,
- příliš vysoké hygienické standardy, jejichž důsledkem je nedostatek podnětů pro imunitní systém,
- zvýšená expozice chemikáliím,
- zvýšené znečištění vzduchu a s tím související zvýšení koncentrace škodlivých látek (např. částice z výfukových plynů dieselových motorů, ozon).
