Peru v úterý oznámilo, že na jeho území v posledních týdnech uhynulo na virus ptačí chřipky H5N1 přes 55 tisíc volně žijících ptáků a 585 lachtanů. Podle expertů jde o varovný signál, že se tato nemoc stále rychleji šíří.
Ptačí chřipka zabila v Peru stovky lachtanů. Vědci se obávají, že se přizpůsobí savcům
Prvním signálem, že se něco děje, byl nález mrtvých ptáků na pobřeží. Pelikáni a racci leželi téměř všude. Když je ekologové spočítali, došli k číslu přes 55 tisíc. Další šetření pak odhalilo, že v sedmi chráněných mořských oblastech zahynulo na tuto nemoc i 585 lachtanů.
Vědci provedli u uhynulých lachtanů laboratorní testy, které přítomnost viru H5N1 potvrdily. Úřady proto vyhlásily „protokol biologické ostražitosti“, což znamená, že Peru pokládá problém za vážný.
Peruánská národní služba pro lesy a divokou přírodu (SERFOR) vyzvala lidi, aby se i se svými domácími zvířaty vyhýbali kontaktu s lachtany a mořskými ptáky na pláži.
Ptačí chřipka, která se začala světem šířit teprve nedávno, je pro ptáky smrtící. Ale ještě než nemoci podlehnou, mohou se dostat do průmyslových chovů. Tam se v uzavřeném prostředí, kde žijí zvířata v těsné blízkosti, nákaza rychle šíří.
A přesně to se stalo i v Peru. V prosinci tam úřady nechaly utratit 37 tisíc kuřat, když se na jedné z farem zvířata nakazila od volně žijících ptáků. Utrácení nakažených ptáků je součástí obvyklého postupu při likvidaci ohnisek ptačí chřipky, stejný postup se volí po celém světě, jiné řešení zatím neexistuje.
Zdrojem nákazy byli pravděpodobně pelikáni – už v listopadu země vyhlásila 180denní zdravotní pohotovost poté, co byly zjištěny tři případy vysoce nakažlivého viru H5N1 právě u těchto velkých mořských ptáků. Podle zemědělské zdravotní agentury SENASA přenášejí tito stěhovaví ptáci nemoc ze Severní Ameriky.
Na rozdíl od Evropy byla zatím Jižní Amerika epidemie ptačí chřipky ušetřena. Od konce roku 2021 zachvátila Evropu historicky nejhorší epidemie, utraceno bylo zhruba padesát milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve třech tisících ohniscích.
Přeskok na savce
Jen zřídka se stává, že ptačí chřipka přeskočí na savce, a ještě vzácněji se tímto virem nakazí i člověk. Proto je velmi znepokojivé, že se to tentokrát stalo, a navíc v tak velkém rozsahu. Podle vědců to ukazuje, že se virus ptačí chřipky stále více přizpůsobuje i savcům.
Lachtani žijí zpravidla ve větších koloniích, což je pro šíření viru snadnější než u individuálně žijících zvířat. Podobně ale žijí v hustě koncentrovaných místech i lidé – řada expertů tedy varuje, že je jen otázka času, než se tato chřipka změní tak, že se bude přenášet i mezi nimi.
Nedávno byl virus H5N1 nalezen u lišek a vyder v Británii, u kočky ve Francii a u medvěda grizzlyho v Montaně. U všech savců bylo podezření, že se živili nakaženými ptáky.
Očkování existuje, jeho využití je ovšem problematické
Věda zatím nemá řešení této epidemie. Může jen sledovat, jak se virus mění, a pokoušet se mu co nejlépe porozumět. Vzniklo už sice očkování, které se dá ptákům aplikovat, ale vzhledem k tomu, jak průmyslové chovy drůbeže fungují, není snadno použitelné.
„V současné době jsou už tyto vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech,“ uvedl Petr Šafrán ze Státní veterinární správy. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.
EU bude muset téma případné vakcinace podle něj ještě dořešit. Očkování je jednou z možností, jak minimalizovat dopady nákazy, musí ale jít ruku v ruce s biologickou bezpečností chovů, upozornil Šafrán.
Zároveň zdůraznil, že vakcinace u ptačí chřipky slouží jen k potlačení klinických příznaků, nezabrání přenosu infekce. Nakažení ptáci neuhynou a stále virus vylučují. Vakcinace podle něj není reálná například u velkých chovů brojlerů, protože jejich výkrm trvá asi měsíc a na vytvoření imunity proti nákaze je potřeba zhruba stejná doba.