Státní veterinární správa (SVS) zakázala v celé České republice venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek ptačí chřipky. O víkendu přibyla dvě ohniska ve Středočeském a v Jihočeském kraji. Jde o malochovy v Hrusicích u Prahy a v Ponědraži na Jindřichohradecku. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni v listopadu.
Veterináři v celém Česku zakázali venkovní chov drůbeže. Šíří se ptačí chřipka
„Chovatelům drůbeže s výjimkou běžců a holubů veterináři nařídili umístit chované ptáky do budov a tam, kde to není možné, maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky,“ sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
V Česku bylo od začátku letošního prosince potvrzeno šest nových ohnisek ptačí chřipky, pět v malochovech drůbeže a jedno ve velkochovu kachen na výkrm. „Čtyři z ohnisek se nacházejí ve Středočeském a dvě v Jihočeském kraji. Ve všech případech se jednalo o vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka,“ dodala Státní veterinární správa.
Ohniska přibývají v celé Evropě
Nových ohnisek podle veterinářů přibývá v celé Evropě. Nebezpečí zavlečení nákazy do chovů se vždy výrazně zvyšuje v době migrace volně žijících ptáků. „Změny zdravotního stavu nebo zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Podle nařízení se v chovech mohou pohybovat jen lidé, jejichž činnost je pro péči o drůbež zcela nezbytná. Vodu a krmivo musejí všichni včetně chovatelů holubů a běžců podávat uvnitř budovy případně pod přístřeškem, který zabrání kontaminaci výkaly volně žijících ptáků. Před kontaminací se musí chránit i skladované krmivo, stelivo a voda. Chovatelé registrovaní v ústřední evidenci hospodářských zvířat, na jejichž hospodářstvích není drůbež či ptáky možné umístit do budov, o tom musejí neprodleně informovat krajskou veterinární správu.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru má označení H5N1.