Po celá tisíciletí se netopýří viry vyskytovaly v lesích západní Afriky, Indie, Jižní Ameriky a dalších částí světa. Byly tam ale vzdálené od lidí, takže pro lidstvo nepředstavovaly velkou hrozbu. Podle nové analýzy dat agentury Reuters už tomu tak není.
Netopýři jsou minovým polem další pandemie, varuje analýza. Hlavní problém je lidské chování
Dnes, kdy stále více lidí zasahuje do prostředí netopýrů, představují patogeny přenášené těmito létajícími savci epidemiologické minové pole ve 113 zemích. Tam je podle agentury Reuters vysoké riziko, že nějaký virus z nich dokáže přeskočit na člověka.
Netopýři jsou spojení s mnoha nejsmrtelnějšími epidemiemi nemocí, které se vyskytly během posledního půlstoletí – včetně pandemie covidu, která zabila nejméně sedm milionů lidí a má kořeny v rodině koronavirů přenášených netopýry. Vědci se sice stále snaží zjistit, jak tento virus dokázal nakazit člověka, ale další desítky dalších ohnisek nákazy lze prokázat. Příčinou je pronikání člověka do oblastí s hustým výskytem netopýrů.
Agentura Reuters využila dvě desetiletí dat o výskytu nemocí a životním prostředí, aby zjistila, která místa na planetě jsou nejzranitelnější vůči „zoonotickému šíření“, což je termín pro případ, kdy virus přechází mezi druhy. Viry přecházejí z netopýrů na člověka buď prostřednictvím mezihostitele, jako je prase, šimpanz nebo cibetka, nebo přímo při kontaktu člověka s netopýří močí, výkaly, krví nebo slinami.
Reportéři agentury Reuters hovořili s desítkami vědců, četli rozsáhlé akademické studie a cestovali do zemí bohatých na netopýry po celém světě, aby zjistili, jak ničení divokých oblastí člověkem zvyšuje riziko pandemie. „Naše analýza dat – vůbec první svého druhu – odhalila globální ekonomický systém, který se střetává s přírodou a ohrožuje zdraví lidí, protože lesy bohaté na netopýry se kácí, aby uvolnily místo farmám, dolům, silnicím a dalšímu rozvoji,“ uvedla agentura.
3 minuty
Horizont ČT24: Rozjedou netopýři další pandemii?
Hlavní závěry výzkumu
Agentura Reuters zjistila, že na Zemi je více než devět milionů kilometrů čtverečních, kde byly v roce 2020 podmínky pro rozšíření viru přenášeného netopýry, což by mohlo vyvolat další pandemii. Tyto oblasti, které nazývají „skokové zóny“, se rozprostírají po celé zeměkouli a pokrývají šest procent pevniny. Většinou se jedná o tropické lokality bohaté na netopýry, které procházejí rychlou urbanizací.
Téměř 1,8 miliardy lidí žilo v oblastech s vysokým rizikem přenosu v roce 2020. To je o 57 procent více lidí žijících v oblastech skokového ohrožení než před dvěma desetiletími, což zvyšuje pravděpodobnost, že by se smrtící netopýří virus mohl na člověka přenést. Tito lidé navíc žijí blíže u sebe, což zvyšuje pravděpodobnost, že se ohnisko nemoci rozvine v rychle se šířící globální pandemii.
Analýza agentury Reuters zjistila, že vysoké riziko šíření viru je v Číně, kde se objevil covid, v sousedním Laosu, kde vědci identifikovali nejbližší příbuzný virus, který je zodpovědný za současnou pandemii, v Indii, kde žije půl miliardy lidí v rychle se rozšiřujících rizikových oblastech, a v Brazílii, kde je nejvíce ohrožených oblastí ze všech zemí, protože lidé pustoší Amazonii.
Viníkem je člověk
Vědci tvrdí, že katalyzátorem epidemií není chování netopýrů, ale naše vlastní. Žízeň po zdrojích – železné rudě, zlatě, kakau a kaučuku, je hnací silou nekontrolovaného rozvoje divokých oblastí a zvyšuje riziko globálních pandemií kvůli většímu kontaktu se zvířaty, říkají vědci. Místa, kde je riziko největší, ztratila za téměř dvacet let 21 procent stromového porostu, což je dvojnásobek celosvětového tempa ubývání stromů.
Tlak na kdysi odlehlé lesní oblasti dává virům šanci šířit se a mutovat při přeskoku mezi živočišnými druhy a nakonec i na člověka. Smrtící virus Nipah se v posledních desetiletích přenesl z asijských kaloňů na prasata a z prasat na lidi. V poslední době se ukázalo, že virus Nipah je schopen nakazit člověka přímo při kontaktu s tělesnými tekutinami netopýrů.
Lidstvo ničí klíčová stanoviště dříve, než je vědci stihnou prozkoumat. Vývoj nejenže přivádí lidi do užšího kontaktu s patogeny, které by mohly mít pandemický potenciál, ale také likviduje informace, které může příroda skrývat a které by mohly být pro vědu cenné. Například schopnost netopýrů žít s mnoha viry, aniž by podlehli těm, které mohou být pro jiné savce smrtelné, by mohla přinést důležité poznatky pro tvorbu vakcín, léků nebo jiných inovací.
Vlády a společnosti dělají pro posouzení rizik příliš málo, kritizuje Reuters. V Guineji, Sieře Leone, Libérii, Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde je podle agentury Reuters riziko pandemie jedno z nejvyšších na světě, by se v důsledku projednávaných žádostí zdvojnásobilo území využívané k průzkumu a těžbě nerostných surovin na celkovou rozlohu 400 tisíc kilometrů čtverečních, což je území větší než Německo.
Téměř třetina tohoto rozšíření by se týkala stávajících rizikových oblastí, kde je již nyní riziko přelévání virů z netopýrů na lidi vysoké. Ačkoli tyto země vyžadují, aby těžební společnosti posuzovaly potenciální škody na životním prostředí, které by mohly způsobit nové koncese, žádná z nich nevyžaduje, aby společnosti vyhodnocovaly riziko mezidruhového přeskoku nemocí.
