„Bude to krvavá lázeň,“ varují experti před zastavením americké pomoci nemocným s HIV

Nahrávám video

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla omezit naprostou většinu programů zahraniční pomoci. Podle řady expertů to mimo jiné poškodilo celosvětovou snahu v oblasti boje proti HIV/AIDS.

Odborný časopis Science rozsáhle popsal, jak se jihoafrický program HIV/AIDS, který je největší na světě, ocitl v chaosu. Ohrožené jsou nejen podobné lokální programy, ale také osud Společného programu OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS), který byl také až doposud významně financovaný Spojenými státy. Jeho hlavní rolí bylo koordinovat aktivitu konkrétních zemí.

„Je to obrovská krize,“ uvedl pro Science epidemiolog Peter Piot, který vedl UNAIDS od jeho založení v roce 1995 do roku 2008 a nyní působí na London School of Hygiene & Tropical Medicine. Varoval, že ty nejchudší africké státy by mohly být brzy bez peněz na léky.

Širší kontext

Americký miliardář Elon Musk, který vede takzvaný Úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), napsal na své sociální síti X na začátku února, že Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) je zločinecká. A o pár dní později dodal, že by měla zaniknout. O několik týdnů později americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že ukončuje 5800 z 6300 smluv agentury USAID, kterou tak Trumpova administrativa prakticky zrušila.

Programy byly ukončené, a to včetně těch, jež se věnují HIV/AIDS. Přesto, že Muskův úřad zpočátku sliboval výjimku pro programy, které jsou „životně důležité“. Nejpostiženější státy už řeší, jak nedostatek léků nahradit, jenže k tomu nemají dostatek financí.

Na konci února proběhla v Jihoafrické republice tisková konference, kde vystoupila celá řada lidí, kteří se v oboru pohybují. „Jako aktivistka a jako člověk otevřeně žijící s HIV, chci jen říct, že mě to, co se děje, velmi bolí a je to velmi smutné,“ řekla Sibongile Tshabalalaová, která vede organizaci Treatment Action Campaign. „Jak mám přežít?“ dodala.

Další experti tam varovali před doprovodnými problémy. Jedním z nich je tuberkulóza, která je jednou z hlavních příčin nakažení virem HIV. Obě nemoci jsou v Africe natolik propojené, že omezení zdrojů na boj s jednou může poškodit i řešení té druhé. „Nejedná se jen o programy, které lze zapínat a vypínat dekretem,“ varoval Jirair Ratevosian z Duke Global Health Institute, který se dříve na těchto projektech podílel. „Bude to krvavá lázeň. V důsledku těchto opatření budou trpět miliony lidí a globální zdraví – a samotný pojem solidarity – se změní k nepoznání.“

„Je to šílenství,“ konstatoval v rozhovoru pro Science Mitchell Warren, který vede neziskovou organizaci AVAC, jež pomáhá nemocným s AIDS.

Smrt na nemoc, která se dá léčit

Jádro problému spočívá v tom, jak se HIV/AIDS léčí. Používají se k tomu antivirotika, která udrží virus v těle nakaženého neaktivním. Infikovaný ho sice má stále v sobě, ale virus se nemnoží. Riziko, že by někoho dalšího nakazil nebo že by se nemoc změnila na těžkou, je téměř nulové. Problém je v tom, že tato léčba je celoživotní. Když se vysadí, nemoc se může znovu rozjet. Když se to stane u velkého množství lidí najednou, může se AIDS stát opět velkou hrozbou.

„Program USAID nám poskytoval antivirotickou léčbu zdarma. Díky tomu jsme ji mohli nabídnout všem dětem. Jejich životy se tím změnily, začaly být zdravé a mohly chodit do školy jako ostatní dětí,“ uvedla pro Českou televizi Tresa Palakudy, vrchní sestra Dětského domova Nyumbani.

Program, který cílí na celosvětový boj s AIDS, spustil v roce 2003 republikánský prezident George Bush. Spojené státy do něj investovaly přes sto miliard dolarů, zachránil víc než 25 milionů životů. Teď jsou další životy ohroženy kvůli škrtům Trumpovy administrativy.

Kritická je situace i podle Lékařů bez hranic. Ti sice získávají podporu jen od soukromých dárců, problémy ale sledují u partnerských organizací. „Teď budou mít výpadek, a to doslova přes noc, což znamená, že budou muset operace přerušit nebo zastavit, lidé budou samozřejmě hledat pomoc jinde, například u Lékařů bez hranic, ale my nemáme kapacitu absorbovat všechny,“ varuje Tomáš Bendl z Lékařů bez hranic.

„Můžeme ztratit všechno, do čeho jsme investovali za posledních 25 let, pokud teď nebudeme tvrdě pracovat na tom, abychom zaplnili mezery způsobené tímto zamrznutím financování. A uvidíme veliké ztráty. Zastavení peněz může způsobit až půl milionu zbytečných úmrtí,“ dodává Linda-Gail Bekkerová, která pracuje pro Desmond Tutu HIV Centrum v Kapském městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 1 hhodinou

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...