V medicíně je nejdůležitější vidět to, co má lékař léčit. V minulosti k tomu musely stačit dostatečně bystré oči, později přibyly mikroskopy. Moderní věda má celý zástup nejrůznějších přístrojů, jež se snaží stále zlepšovat. Jeden takový významný pokrok se teď podařil českým vědcům.
Čeští vědci vymysleli novou kontrastní látku. Usnadní odhalení skrytých nemocí
Události: Nová kontrastní látka pro lepší diagnostiku (zdroj: ČT24)
Česko-německému týmu se podařilo vytvořit takzvanou kontrastní látku, kterou mohou využívat ty nejpokročilejší přístroje současnosti.
Pro přesné vyšetření vnitřních orgánů nebo mozku se dnes využívá magnetická rezonance neboli MRI, při podezření na zhoubné choroby, jako jsou nádory, se hodí naopak takzvaná pozitronová emisní tomografie neboli PET diagnostika. Dokáže totiž velmi dobře zobrazit patologicky změněné buňky.
Spojení obou technik bylo výzvou, protože silné magnetické pole v MRI komplikuje fungování elektroniky využívané v PET. Tento problém se ale podařilo vyřešit: výsledkem jsou hybridní PET/MRI, což je nejpokročilejší zobrazovací zařízení současnosti.
Má ale jeden problém: až doposud chyběla kontrastní látka, která by fungovala zároveň v MRI i v PET. To znamenalo, že když šel člověk na vyšetření pomocí PET/MRI, musel jít stejně nadvakrát, pokaždé s jinou kontrastní látkou. To teď ale změní český objev.
Jednoduchá výroba
Popisovaný přístup je jednoduchý a efektivní, stojí za ním tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). „Předchozí pokusy o vytvoření PET/MRI kontrastních látek se soustředily na výrobu složitých molekul, náročných na přípravu a s úzkým rozsahem použití. My jsme na to šli opačně. Navrhli jsme molekulu, jejíž aplikace je jednoduchá a široká a radiologové ji intuitivně pochopí. Má všechny příznivé vlastnosti současných MRI kontrastních látek a zároveň poskytuje PET signál. To přidává zcela nový typ informace, zvyšuje přesnost a rozšiřuje možnosti diagnostiky,“ vysvětluje vědec.
Jeho postup je natolik jednoduchý, že se tolik potřebná kontrastní látka také snadno vyrábí. „Vědci dokážou za pouhých třicet minut vyrobit množství látky, které stačí k vyšetření pěti pacientů. Kontrastní látka navíc zůstává v těle stabilní, což je velmi slibné pro budoucí klinické použití,“ uvedl ÚOCHB.
„Naše řešení je chytře navržená molekula, která kombinuje gadolinium a radioaktivní fluor-18, což jsou látky běžně používané v lékařských skenech, a tedy snadno dostupné. Abychom dokázali spojit obě části, museli jsme překonat několik problémů, například velký rozdíl v množství látky potřebného pro MRI a PET zobrazování. Přišli jsme na inovativní řešení, jak v MRI kontrastní látce jednoduše nahradit neradioaktivní atomy fluoru za radioaktivní fluor-18. Reakce je elegantní, rychlá a efektivní,“ doplnil Jan Kretschmer, který je prvním spoluautorem studie.
Nová hybridní kontrastní látka už je patentovaná a výzkumníci teď hledají potenciální investory, kteří by ji mohli dostat na trh. Podle Poláška má tato látka z laboratoří ÚOCHB vlastnosti, které z ní činí prvního vážného kandidáta na PET/MRI látku použitelnou v klinickém prostředí.
