Sám doma a Počátek aktivují zcela odlišné oblasti mozku, ukázaly skeny

Lidský mozek je nejsložitějším objektem ve známém vesmíru, v němž se dějí miliony procesů současně. Vědci z americké univerzity MIT se pokusili poznání mozku zdokonalit pozorováním toho, co se děje v hlavě, když člověk sleduje různé druhy filmů.

Využili na to funkční magnetickou rezonanci neboli fMRI, která umí sledovat, jak se aktivují různé oblasti mozku. Pokusným osobám pouštěli ukázky z různých filmů a sledovali na přístroji, co se bude dít uvnitř člověka. Až doposud se aktivita mozku sledovala z technických důvodů hlavně v klidovém stavu – to ale o duševních pochodech řekne asi tolik, jako by chtěl někdo hodnotit charakterové vlastnosti člověka, kterého viděl jen ve spánku.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Při sledování filmu se ale zapojuje spousta oblastí. Ty, které zpracovávají informace obrazové, zvukové, ale také emocionální a zřejmě i další. „Při fMRI v klidovém stavu neexistuje žádný podnět; lidé jen vnitřně přemýšlejí, takže nevíte, co tyto sítě aktivovalo,“ nastínil spoluautor studie a neurovědec z MIT Reza Rajimehr. „Ale s naším filmovým testem se můžeme podívat zpět a zjistit, jak různé mozkové sítě reagovaly na různé aspekty filmu,“ doplnil.

K mapování mozku vědci využili starší soubor dat z projektu Human Connectome Project. Ten zahrnuje data ze skenů celého mozku 176 mladých lidí, které byly pořízeny během sledování celkem šedesáti minut krátkých klipů. V nich byly scény z nezávislých filmů (například Dva muži a Vítejte v Bridgeville) i z hollywoodských trháků, jako je Sám doma, Počátek či Impérium vrací úder.

Aktivita se liší podle náročnosti filmu

Vědci pomocí umělé inteligence dokázali identifikovat, které sítě se aktivovaly při různých příležitostech. Zajímala je mozková kůra, svrchní vrstva mozku, která se podílí na mnoha vyšších funkcích lidského mozku, včetně paměti, učení, uvažování, řešení problémů a emocí. Zkoumali také, jak aktivita v těchto různých sítích souvisí s tím, co se v jednotlivých scénách nachází, včetně lidí, zvířat, předmětů, hudby, řeči a vyprávění.

Zjistili, že 24 různých mozkových sítí je spojeno s konkrétními aspekty smyslového nebo kognitivního zpracování informací, například rozpoznávání lidských tváří nebo těl, pohybu, míst a orientačních bodů, sociálních interakcí a neživých objektů a řeči. Skeny také ukázaly vztah mezi oblastmi mozku, které lidem umožňují plánovat, řešit problémy a určovat priority informací.

Když bylo obtížné sledovat obsah filmu nebo byl více nejednoznačný, jako tomu bylo třeba v případě snímku Počátek režiséra Christophera Nolana, aktivita se zvýšila v oblastech mozku s výkonnou kontrolou. Během srozumitelnějších scén například ve filmu Sám doma ale dominovaly oblasti mozku se specifickými funkcemi, například zpracování jazyka.

„Domény výkonné kontroly jsou obvykle aktivní při obtížných úkolech, kdy je kognitivní zátěž vysoká,“ říká Rajimehr. „Vypadá to, že když jsou filmové scény poměrně snadno srozumitelné, například když probíhá jednoznačná konverzace, jsou aktivní jazykové oblasti.“ Během složité scény s mnoha souvislostmi, komplikovanými formulacemi a nejasnostmi ohledně toho, co se děje, je však zapotřebí větší kognitivní úsilí. „Mozek se tedy přepne na používání obecných oblastí výkonné kontroly,“ řekl Rajimehr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 14 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 16 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...