Sám doma a Počátek aktivují zcela odlišné oblasti mozku, ukázaly skeny

Lidský mozek je nejsložitějším objektem ve známém vesmíru, v němž se dějí miliony procesů současně. Vědci z americké univerzity MIT se pokusili poznání mozku zdokonalit pozorováním toho, co se děje v hlavě, když člověk sleduje různé druhy filmů.

Využili na to funkční magnetickou rezonanci neboli fMRI, která umí sledovat, jak se aktivují různé oblasti mozku. Pokusným osobám pouštěli ukázky z různých filmů a sledovali na přístroji, co se bude dít uvnitř člověka. Až doposud se aktivita mozku sledovala z technických důvodů hlavně v klidovém stavu – to ale o duševních pochodech řekne asi tolik, jako by chtěl někdo hodnotit charakterové vlastnosti člověka, kterého viděl jen ve spánku.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Při sledování filmu se ale zapojuje spousta oblastí. Ty, které zpracovávají informace obrazové, zvukové, ale také emocionální a zřejmě i další. „Při fMRI v klidovém stavu neexistuje žádný podnět; lidé jen vnitřně přemýšlejí, takže nevíte, co tyto sítě aktivovalo,“ nastínil spoluautor studie a neurovědec z MIT Reza Rajimehr. „Ale s naším filmovým testem se můžeme podívat zpět a zjistit, jak různé mozkové sítě reagovaly na různé aspekty filmu,“ doplnil.

K mapování mozku vědci využili starší soubor dat z projektu Human Connectome Project. Ten zahrnuje data ze skenů celého mozku 176 mladých lidí, které byly pořízeny během sledování celkem šedesáti minut krátkých klipů. V nich byly scény z nezávislých filmů (například Dva muži a Vítejte v Bridgeville) i z hollywoodských trháků, jako je Sám doma, Počátek či Impérium vrací úder.

Aktivita se liší podle náročnosti filmu

Vědci pomocí umělé inteligence dokázali identifikovat, které sítě se aktivovaly při různých příležitostech. Zajímala je mozková kůra, svrchní vrstva mozku, která se podílí na mnoha vyšších funkcích lidského mozku, včetně paměti, učení, uvažování, řešení problémů a emocí. Zkoumali také, jak aktivita v těchto různých sítích souvisí s tím, co se v jednotlivých scénách nachází, včetně lidí, zvířat, předmětů, hudby, řeči a vyprávění.

Zjistili, že 24 různých mozkových sítí je spojeno s konkrétními aspekty smyslového nebo kognitivního zpracování informací, například rozpoznávání lidských tváří nebo těl, pohybu, míst a orientačních bodů, sociálních interakcí a neživých objektů a řeči. Skeny také ukázaly vztah mezi oblastmi mozku, které lidem umožňují plánovat, řešit problémy a určovat priority informací.

Když bylo obtížné sledovat obsah filmu nebo byl více nejednoznačný, jako tomu bylo třeba v případě snímku Počátek režiséra Christophera Nolana, aktivita se zvýšila v oblastech mozku s výkonnou kontrolou. Během srozumitelnějších scén například ve filmu Sám doma ale dominovaly oblasti mozku se specifickými funkcemi, například zpracování jazyka.

„Domény výkonné kontroly jsou obvykle aktivní při obtížných úkolech, kdy je kognitivní zátěž vysoká,“ říká Rajimehr. „Vypadá to, že když jsou filmové scény poměrně snadno srozumitelné, například když probíhá jednoznačná konverzace, jsou aktivní jazykové oblasti.“ Během složité scény s mnoha souvislostmi, komplikovanými formulacemi a nejasnostmi ohledně toho, co se děje, je však zapotřebí větší kognitivní úsilí. „Mozek se tedy přepne na používání obecných oblastí výkonné kontroly,“ řekl Rajimehr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.