Lidé s psychózou mohou trpět jinými nemocemi, ukázala rozsáhlá studie

Lidé, jimž je poprvé diagnostikována psychóza, by podle psychiatrů měli vždy podstoupit skenování mozku. Mohlo by to podle nich vyloučit jiné nemoci a umožnit urychleně zahájit léčbu.

Když lékaři provedli magnetickou rezonanci mozku více než 1600 pacientům s prvním případem psychózy, našli abnormálnost asi u šesti procent z nich. Výsledky vedly k odlišné diagnóze nebo celkové změně léčby, popsal britský list The Guardian.

Analýza v některých případech objevila encefalitidu, nádory na mozku, infekce, mrtvici nebo demenci, tedy zdravotní problémy, které se dají řešit jinak než běžnými postupy při léčbě psychóz.

„Vyšetření je velmi důležité především z toho důvodu, že v této skupině pacientů je příčina psychózy léčitelná a dá se zvrátit. Časové okno na zahájení úspěšné léčby je ale relativně krátké,“ uvedl hlavní autor rozsáhlé studie Graham Blackman z univerzity v Oxfordu.

Mozkové skeny se u nových pacientů s psychózou občas provádí, není to ale pravidlem. Pokud by byly automatické a včasné, mohlo by to podle autorů studie pomoci hlavně lidem, u nichž jsou příznaky psychózy důsledkem nádoru na mozku. Blackman uvedl, že zná několik případů pacientů s nádory na mozku, kteří čekali na diagnostický sken měsíce, což zpozdilo klíčovou péči.

„Tato studie je důležitá, protože nálezy mozkových abnormalit měly vliv na změnu léčby u jednoho z 18 pacientů. Mimo to se stále více připouští, že mladí pacienti, u nichž se psychóza objeví poprvé a kteří nemají jiné zjistitelné neurologické abnormality, mohou mít léčitelnou formu zánětu mozku (encefalitidu). Rutinní magnetická rezonance mozku by přispěla k rychlejšímu odhalení této abnormality a následné včasnější léčbě,“ uvedla psychiatrička a výzkumnice Eileen Joyceová z londýnské univerzity UCL.

Psychózy jsou časté

Spíše než lékařská diagnóza je psychóza zkušenost, která se projevuje ztrátou kontaktu s realitou, mohou ji provázet bludy a halucinace. V některých případech může psychotickou epizodu vyvolat traumatická zkušenost, těžký stres, užití drog, může ale jít také o vedlejší účinek léků.

Pro některé jde o jednorázovou zkušenost, pro jiné o dlouhodobý projev duševní nemoci, například schizofrenie. Léčba většinou spočívá v podání antipsychotik a v psychoterapii, která může pomoci s vytvořením vyrovnávacích mechanismů.

V současnosti přibývá důkazů o široké škále skrytých příčin psychózy, které vyžadují odlišnou léčbu. Psychózu může podle dalších nedávných zjištění vyvolat rovněž autoimunitní reakce v mozku. Psychiatři z univerzity v Oxfordu v současnosti provádějí pokusy s imunoterapeutickou léčbou u pacientů s psychózou, kteří mají pozitivní test na určité protilátky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 8 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 5 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.