Lidé s psychózou mohou trpět jinými nemocemi, ukázala rozsáhlá studie

Lidé, jimž je poprvé diagnostikována psychóza, by podle psychiatrů měli vždy podstoupit skenování mozku. Mohlo by to podle nich vyloučit jiné nemoci a umožnit urychleně zahájit léčbu.

Když lékaři provedli magnetickou rezonanci mozku více než 1600 pacientům s prvním případem psychózy, našli abnormálnost asi u šesti procent z nich. Výsledky vedly k odlišné diagnóze nebo celkové změně léčby, popsal britský list The Guardian.

Analýza v některých případech objevila encefalitidu, nádory na mozku, infekce, mrtvici nebo demenci, tedy zdravotní problémy, které se dají řešit jinak než běžnými postupy při léčbě psychóz.

„Vyšetření je velmi důležité především z toho důvodu, že v této skupině pacientů je příčina psychózy léčitelná a dá se zvrátit. Časové okno na zahájení úspěšné léčby je ale relativně krátké,“ uvedl hlavní autor rozsáhlé studie Graham Blackman z univerzity v Oxfordu.

Mozkové skeny se u nových pacientů s psychózou občas provádí, není to ale pravidlem. Pokud by byly automatické a včasné, mohlo by to podle autorů studie pomoci hlavně lidem, u nichž jsou příznaky psychózy důsledkem nádoru na mozku. Blackman uvedl, že zná několik případů pacientů s nádory na mozku, kteří čekali na diagnostický sken měsíce, což zpozdilo klíčovou péči.

„Tato studie je důležitá, protože nálezy mozkových abnormalit měly vliv na změnu léčby u jednoho z 18 pacientů. Mimo to se stále více připouští, že mladí pacienti, u nichž se psychóza objeví poprvé a kteří nemají jiné zjistitelné neurologické abnormality, mohou mít léčitelnou formu zánětu mozku (encefalitidu). Rutinní magnetická rezonance mozku by přispěla k rychlejšímu odhalení této abnormality a následné včasnější léčbě,“ uvedla psychiatrička a výzkumnice Eileen Joyceová z londýnské univerzity UCL.

Psychózy jsou časté

Spíše než lékařská diagnóza je psychóza zkušenost, která se projevuje ztrátou kontaktu s realitou, mohou ji provázet bludy a halucinace. V některých případech může psychotickou epizodu vyvolat traumatická zkušenost, těžký stres, užití drog, může ale jít také o vedlejší účinek léků.

Pro některé jde o jednorázovou zkušenost, pro jiné o dlouhodobý projev duševní nemoci, například schizofrenie. Léčba většinou spočívá v podání antipsychotik a v psychoterapii, která může pomoci s vytvořením vyrovnávacích mechanismů.

V současnosti přibývá důkazů o široké škále skrytých příčin psychózy, které vyžadují odlišnou léčbu. Psychózu může podle dalších nedávných zjištění vyvolat rovněž autoimunitní reakce v mozku. Psychiatři z univerzity v Oxfordu v současnosti provádějí pokusy s imunoterapeutickou léčbou u pacientů s psychózou, kteří mají pozitivní test na určité protilátky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 3 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 4 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 6 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 7 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.