Světu dochází helium, druhý nejběžnější prvek ve vesmíru. Doplatí na to výrobci balonků i medicína

Trhy už několik měsíců bojují s nedostatkem helia, protože dodávky ze Spojených států jsou nízké a poptávka po tomto vzácném plynu se zvyšuje. Problémy už pocítily firmy zaměřené na pořádání večírků, například společnost Party City oznámila uzavření 45 obchodů, mimo jiné kvůli nedostatku helia. Helium se však nepoužívá jen v baloncích, je také důležité pro zdravotnický průmysl, zvláště pro magnetické rezonance či pro elektronický a letecký průmysl.

Helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře. Je druhým nejhojnějším prvkem ve vesmíru, pro ekonomické využití se však musí získat ze zemního plynu. Určité množství helia má v sobě každý plyn, ekonomicky využitelné jsou však pouze ty, které mají v objemu nejméně 0,01 procenta helia.

Navzdory velké oblibě tohoto prvku je na světě pouze 14 závodů na tekuté helium. Sedm je jich v USA, dva v Kataru a v Alžírsku a po jednom v Austrálii, Polsku a Rusku, řekl ABC News prezident konzultační společnosti Kornbluth Helium Consulting Phil Kornbluth. Spojené státy se na celosvětové produkci podílejí 55 procenty, následuje Katar s podílem zhruba 30 procent a Alžírsko má sedm procent.

Zásoby v USA se však tenčí a je obtížné nalézt nové zdroje tohoto plynu. A poptávka po něm stále roste. Vědci se sice neshodnou na tom, zda globální zásoby helia, neobnovitelného zdroje, budou brzy vyčerpány, ceny se však výrazně zvyšují. Neexistuje sice oficiální termínový trh pro obchodování s heliem, při loňské vládní aukci v USA však cena meziročně stoupla o 135 procent.

Helium většina lidí zná pouze jako plyn pro balonky, má však rozsáhlé využití. Používá se při výrobě polovodičů a elektroniky, optických vláken, v leteckém průmyslu, v raketových motorech, pro potápění do velkých hloubek či ve vojenství. Zvlášť důležitý je ve zdravotnictví pro zobrazování, mimo jiné pro magnetickou rezonanci, využívá se ale také ve výzkumném zařízení CERN.

Omezit prodej balonků?

Roku 2010 na problém „heliové krize“ upozornil nobelista Robert Richardson. Podle jeho předpovědí by helium mohlo dojít úplně už mezi lety 2030 až 2040. Nedávno sice bylo objeveno obří naleziště v Tanzanii, ale to podle výpočtů oddálí příchod heliové krize jen o přibližně sedm let. Podobných nalezišť by sice mohlo být na Zemi více, ale jen teoreticky – průzkumy váznou.

Vědci už proto usilují o to, aby byl omezen prodej nafukovacích balonků. Jinak nebude dost tohoto plynu na mnohem zásadnější účely.

Celý problém je ve své podstatě paradoxní, helium je totiž po vodíku druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Vyskytuje se ve velkém téměř všude, s výjimkou naší planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...