Světu dochází helium, druhý nejběžnější prvek ve vesmíru. Doplatí na to výrobci balonků i medicína

Trhy už několik měsíců bojují s nedostatkem helia, protože dodávky ze Spojených států jsou nízké a poptávka po tomto vzácném plynu se zvyšuje. Problémy už pocítily firmy zaměřené na pořádání večírků, například společnost Party City oznámila uzavření 45 obchodů, mimo jiné kvůli nedostatku helia. Helium se však nepoužívá jen v baloncích, je také důležité pro zdravotnický průmysl, zvláště pro magnetické rezonance či pro elektronický a letecký průmysl.

Helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře. Je druhým nejhojnějším prvkem ve vesmíru, pro ekonomické využití se však musí získat ze zemního plynu. Určité množství helia má v sobě každý plyn, ekonomicky využitelné jsou však pouze ty, které mají v objemu nejméně 0,01 procenta helia.

Navzdory velké oblibě tohoto prvku je na světě pouze 14 závodů na tekuté helium. Sedm je jich v USA, dva v Kataru a v Alžírsku a po jednom v Austrálii, Polsku a Rusku, řekl ABC News prezident konzultační společnosti Kornbluth Helium Consulting Phil Kornbluth. Spojené státy se na celosvětové produkci podílejí 55 procenty, následuje Katar s podílem zhruba 30 procent a Alžírsko má sedm procent.

Zásoby v USA se však tenčí a je obtížné nalézt nové zdroje tohoto plynu. A poptávka po něm stále roste. Vědci se sice neshodnou na tom, zda globální zásoby helia, neobnovitelného zdroje, budou brzy vyčerpány, ceny se však výrazně zvyšují. Neexistuje sice oficiální termínový trh pro obchodování s heliem, při loňské vládní aukci v USA však cena meziročně stoupla o 135 procent.

Helium většina lidí zná pouze jako plyn pro balonky, má však rozsáhlé využití. Používá se při výrobě polovodičů a elektroniky, optických vláken, v leteckém průmyslu, v raketových motorech, pro potápění do velkých hloubek či ve vojenství. Zvlášť důležitý je ve zdravotnictví pro zobrazování, mimo jiné pro magnetickou rezonanci, využívá se ale také ve výzkumném zařízení CERN.

Omezit prodej balonků?

Roku 2010 na problém „heliové krize“ upozornil nobelista Robert Richardson. Podle jeho předpovědí by helium mohlo dojít úplně už mezi lety 2030 až 2040. Nedávno sice bylo objeveno obří naleziště v Tanzanii, ale to podle výpočtů oddálí příchod heliové krize jen o přibližně sedm let. Podobných nalezišť by sice mohlo být na Zemi více, ale jen teoreticky – průzkumy váznou.

Vědci už proto usilují o to, aby byl omezen prodej nafukovacích balonků. Jinak nebude dost tohoto plynu na mnohem zásadnější účely.

Celý problém je ve své podstatě paradoxní, helium je totiž po vodíku druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Vyskytuje se ve velkém téměř všude, s výjimkou naší planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...