Světu dochází helium, druhý nejběžnější prvek ve vesmíru. Doplatí na to výrobci balonků i medicína

Trhy už několik měsíců bojují s nedostatkem helia, protože dodávky ze Spojených států jsou nízké a poptávka po tomto vzácném plynu se zvyšuje. Problémy už pocítily firmy zaměřené na pořádání večírků, například společnost Party City oznámila uzavření 45 obchodů, mimo jiné kvůli nedostatku helia. Helium se však nepoužívá jen v baloncích, je také důležité pro zdravotnický průmysl, zvláště pro magnetické rezonance či pro elektronický a letecký průmysl.

Helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře. Je druhým nejhojnějším prvkem ve vesmíru, pro ekonomické využití se však musí získat ze zemního plynu. Určité množství helia má v sobě každý plyn, ekonomicky využitelné jsou však pouze ty, které mají v objemu nejméně 0,01 procenta helia.

Navzdory velké oblibě tohoto prvku je na světě pouze 14 závodů na tekuté helium. Sedm je jich v USA, dva v Kataru a v Alžírsku a po jednom v Austrálii, Polsku a Rusku, řekl ABC News prezident konzultační společnosti Kornbluth Helium Consulting Phil Kornbluth. Spojené státy se na celosvětové produkci podílejí 55 procenty, následuje Katar s podílem zhruba 30 procent a Alžírsko má sedm procent.

Zásoby v USA se však tenčí a je obtížné nalézt nové zdroje tohoto plynu. A poptávka po něm stále roste. Vědci se sice neshodnou na tom, zda globální zásoby helia, neobnovitelného zdroje, budou brzy vyčerpány, ceny se však výrazně zvyšují. Neexistuje sice oficiální termínový trh pro obchodování s heliem, při loňské vládní aukci v USA však cena meziročně stoupla o 135 procent.

Helium většina lidí zná pouze jako plyn pro balonky, má však rozsáhlé využití. Používá se při výrobě polovodičů a elektroniky, optických vláken, v leteckém průmyslu, v raketových motorech, pro potápění do velkých hloubek či ve vojenství. Zvlášť důležitý je ve zdravotnictví pro zobrazování, mimo jiné pro magnetickou rezonanci, využívá se ale také ve výzkumném zařízení CERN.

Omezit prodej balonků?

Roku 2010 na problém „heliové krize“ upozornil nobelista Robert Richardson. Podle jeho předpovědí by helium mohlo dojít úplně už mezi lety 2030 až 2040. Nedávno sice bylo objeveno obří naleziště v Tanzanii, ale to podle výpočtů oddálí příchod heliové krize jen o přibližně sedm let. Podobných nalezišť by sice mohlo být na Zemi více, ale jen teoreticky – průzkumy váznou.

Vědci už proto usilují o to, aby byl omezen prodej nafukovacích balonků. Jinak nebude dost tohoto plynu na mnohem zásadnější účely.

Celý problém je ve své podstatě paradoxní, helium je totiž po vodíku druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Vyskytuje se ve velkém téměř všude, s výjimkou naší planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 8 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 9 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 12 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 13 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 14 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...