Ranní kafe „k nakopnutí“ může být částečně jen placebo, ukázaly skeny mozku

Vědci v nové studii otestovali, jak funguje na „nakopnutí organismu“ pití kávy vůči příjmu kofeinu jinou cestou. Ukázalo se, že kofein má jen část účinků, které způsobuje popíjení kávy – aktivuje totiž oblasti mozku, které způsobují pocit větší bdělosti, ale ne ty zodpovědné například za koncentraci na cíl.

„Den začíná, až když dopiju svou první kávu.“ Tento pocit má spousta lidí, pro něž je černý nápoj spojený se začátkem pracovního procesu. Má se za to, že káva vyvolává pocit větší bdělosti, a proto ji lidé mnohdy pijí – aby zlepšili svou výkonnost.

Portugalští vědci teď zkoumali pijáky kávy, aby pochopili, jestli je tento efekt spojený přímo s vlastnostmi kofeinu, anebo zda může nějakou roli hrát také samotný zážitek popíjení kávy. „Všeobecně se očekává, že káva zvyšuje bdělost a psychomotorické funkce,“ uvedl profesor Nuno Sousa z univerzity v Minho, který se podílel na studii, jež vyšla v časopise Frontiers in Behavioral Neuroscience.

„Když lépe pochopíme mechanismy, které stojí v pozadí nějakého biologického jevu, otevřeme si tak cestu ke zkoumání faktorů, které ho mohou ovlivňovat , a dokonce i potenciálních přínosů tohoto mechanismu.“

Jen kofein nestačí

Vědci si pro tento výzkum vybrali lidi, kteří vypili minimálně jeden šálek kávy denně. Jejich úkolem bylo, aby se alespoň tři hodiny před začátkem studie zdrželi jídla nebo pití kofeinových nápojů. S účastníky vedli rozhovory, v nichž shromáždili sociodemografické údaje, a pak provedli dvě krátká funkční vyšetření magnetickou rezonancí (MRI): jedno před a druhé třicet minut po užití kofeinu nebo po vypití standardizovaného šálku kávy.

Vzhledem ke známým neurochemickým účinkům pití kávy vědci očekávali, že funkční skeny MRI ukážou, že lidé, kteří pili kávu, měli vyšší integraci sítí, které jsou spojeny s prefrontální kůrou – tedy s oblastí v mozku spojenou s krátkodobou pamětí. Předpokládali také silnější aktivitu sítí spojených s procesy introspekce a sebereflexe. Oba způsoby konzumace kofeinu opravdu zafungovaly očekávaným způsobem.

Pití kávy ale navíc zvýšilo propojení v částech mozku, které se podílejí na pracovní paměti, kognitivní kontrole a chování zaměřenému na cíl. K ničemu z toho však nedošlo, když účastníci užívali pouze kofein. Jinými slovy: kdo se chce cítit nejen bdělě, ale i připraveně k práci, samotný kofein nestačí – potřeba je zážitek spojený s šálkem kávy, míní autoři práce. 

Slepá místa

„Vzhledem k tomu, že některé z účinků, které jsme zjistili, byly spojené s kofeinem, mohli bychom očekávat, že některé z těchto účinků budou sdílet i jiné kofeinové nápoje,“ dodala Maria Picó-Pérezová, která se na studii také podílela. „Některé další účinky ale byly specifické pro pití kávy a byly způsobeny faktory, jako je vůně a chuť nápoje nebo psychologické očekávání spojené s konzumací tohoto nápoje.“

Autoři upozornili, že je možné, že tyto výhody může způsobit i zážitek z pití kávy bez kofeinu: tato studie nedokázala odlišit účinky samotného zážitku od zážitku v kombinaci s kofeinem. Existuje také hypotéza, že výhody, které pijáci kávy uvádějí, by mohly být způsobeny zmírněním abstinenčních příznaků, což ale tato studie netestovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 21 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...