Ranní kafe „k nakopnutí“ může být částečně jen placebo, ukázaly skeny mozku

Vědci v nové studii otestovali, jak funguje na „nakopnutí organismu“ pití kávy vůči příjmu kofeinu jinou cestou. Ukázalo se, že kofein má jen část účinků, které způsobuje popíjení kávy – aktivuje totiž oblasti mozku, které způsobují pocit větší bdělosti, ale ne ty zodpovědné například za koncentraci na cíl.

„Den začíná, až když dopiju svou první kávu.“ Tento pocit má spousta lidí, pro něž je černý nápoj spojený se začátkem pracovního procesu. Má se za to, že káva vyvolává pocit větší bdělosti, a proto ji lidé mnohdy pijí – aby zlepšili svou výkonnost.

Portugalští vědci teď zkoumali pijáky kávy, aby pochopili, jestli je tento efekt spojený přímo s vlastnostmi kofeinu, anebo zda může nějakou roli hrát také samotný zážitek popíjení kávy. „Všeobecně se očekává, že káva zvyšuje bdělost a psychomotorické funkce,“ uvedl profesor Nuno Sousa z univerzity v Minho, který se podílel na studii, jež vyšla v časopise Frontiers in Behavioral Neuroscience.

„Když lépe pochopíme mechanismy, které stojí v pozadí nějakého biologického jevu, otevřeme si tak cestu ke zkoumání faktorů, které ho mohou ovlivňovat , a dokonce i potenciálních přínosů tohoto mechanismu.“

Jen kofein nestačí

Vědci si pro tento výzkum vybrali lidi, kteří vypili minimálně jeden šálek kávy denně. Jejich úkolem bylo, aby se alespoň tři hodiny před začátkem studie zdrželi jídla nebo pití kofeinových nápojů. S účastníky vedli rozhovory, v nichž shromáždili sociodemografické údaje, a pak provedli dvě krátká funkční vyšetření magnetickou rezonancí (MRI): jedno před a druhé třicet minut po užití kofeinu nebo po vypití standardizovaného šálku kávy.

Vzhledem ke známým neurochemickým účinkům pití kávy vědci očekávali, že funkční skeny MRI ukážou, že lidé, kteří pili kávu, měli vyšší integraci sítí, které jsou spojeny s prefrontální kůrou – tedy s oblastí v mozku spojenou s krátkodobou pamětí. Předpokládali také silnější aktivitu sítí spojených s procesy introspekce a sebereflexe. Oba způsoby konzumace kofeinu opravdu zafungovaly očekávaným způsobem.

Pití kávy ale navíc zvýšilo propojení v částech mozku, které se podílejí na pracovní paměti, kognitivní kontrole a chování zaměřenému na cíl. K ničemu z toho však nedošlo, když účastníci užívali pouze kofein. Jinými slovy: kdo se chce cítit nejen bdělě, ale i připraveně k práci, samotný kofein nestačí – potřeba je zážitek spojený s šálkem kávy, míní autoři práce. 

Slepá místa

„Vzhledem k tomu, že některé z účinků, které jsme zjistili, byly spojené s kofeinem, mohli bychom očekávat, že některé z těchto účinků budou sdílet i jiné kofeinové nápoje,“ dodala Maria Picó-Pérezová, která se na studii také podílela. „Některé další účinky ale byly specifické pro pití kávy a byly způsobeny faktory, jako je vůně a chuť nápoje nebo psychologické očekávání spojené s konzumací tohoto nápoje.“

Autoři upozornili, že je možné, že tyto výhody může způsobit i zážitek z pití kávy bez kofeinu: tato studie nedokázala odlišit účinky samotného zážitku od zážitku v kombinaci s kofeinem. Existuje také hypotéza, že výhody, které pijáci kávy uvádějí, by mohly být způsobeny zmírněním abstinenčních příznaků, což ale tato studie netestovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...