Ranní kafe „k nakopnutí“ může být částečně jen placebo, ukázaly skeny mozku

Vědci v nové studii otestovali, jak funguje na „nakopnutí organismu“ pití kávy vůči příjmu kofeinu jinou cestou. Ukázalo se, že kofein má jen část účinků, které způsobuje popíjení kávy – aktivuje totiž oblasti mozku, které způsobují pocit větší bdělosti, ale ne ty zodpovědné například za koncentraci na cíl.

„Den začíná, až když dopiju svou první kávu.“ Tento pocit má spousta lidí, pro něž je černý nápoj spojený se začátkem pracovního procesu. Má se za to, že káva vyvolává pocit větší bdělosti, a proto ji lidé mnohdy pijí – aby zlepšili svou výkonnost.

Portugalští vědci teď zkoumali pijáky kávy, aby pochopili, jestli je tento efekt spojený přímo s vlastnostmi kofeinu, anebo zda může nějakou roli hrát také samotný zážitek popíjení kávy. „Všeobecně se očekává, že káva zvyšuje bdělost a psychomotorické funkce,“ uvedl profesor Nuno Sousa z univerzity v Minho, který se podílel na studii, jež vyšla v časopise Frontiers in Behavioral Neuroscience.

„Když lépe pochopíme mechanismy, které stojí v pozadí nějakého biologického jevu, otevřeme si tak cestu ke zkoumání faktorů, které ho mohou ovlivňovat , a dokonce i potenciálních přínosů tohoto mechanismu.“

Jen kofein nestačí

Vědci si pro tento výzkum vybrali lidi, kteří vypili minimálně jeden šálek kávy denně. Jejich úkolem bylo, aby se alespoň tři hodiny před začátkem studie zdrželi jídla nebo pití kofeinových nápojů. S účastníky vedli rozhovory, v nichž shromáždili sociodemografické údaje, a pak provedli dvě krátká funkční vyšetření magnetickou rezonancí (MRI): jedno před a druhé třicet minut po užití kofeinu nebo po vypití standardizovaného šálku kávy.

Vzhledem ke známým neurochemickým účinkům pití kávy vědci očekávali, že funkční skeny MRI ukážou, že lidé, kteří pili kávu, měli vyšší integraci sítí, které jsou spojeny s prefrontální kůrou – tedy s oblastí v mozku spojenou s krátkodobou pamětí. Předpokládali také silnější aktivitu sítí spojených s procesy introspekce a sebereflexe. Oba způsoby konzumace kofeinu opravdu zafungovaly očekávaným způsobem.

Pití kávy ale navíc zvýšilo propojení v částech mozku, které se podílejí na pracovní paměti, kognitivní kontrole a chování zaměřenému na cíl. K ničemu z toho však nedošlo, když účastníci užívali pouze kofein. Jinými slovy: kdo se chce cítit nejen bdělě, ale i připraveně k práci, samotný kofein nestačí – potřeba je zážitek spojený s šálkem kávy, míní autoři práce. 

Slepá místa

„Vzhledem k tomu, že některé z účinků, které jsme zjistili, byly spojené s kofeinem, mohli bychom očekávat, že některé z těchto účinků budou sdílet i jiné kofeinové nápoje,“ dodala Maria Picó-Pérezová, která se na studii také podílela. „Některé další účinky ale byly specifické pro pití kávy a byly způsobeny faktory, jako je vůně a chuť nápoje nebo psychologické očekávání spojené s konzumací tohoto nápoje.“

Autoři upozornili, že je možné, že tyto výhody může způsobit i zážitek z pití kávy bez kofeinu: tato studie nedokázala odlišit účinky samotného zážitku od zážitku v kombinaci s kofeinem. Existuje také hypotéza, že výhody, které pijáci kávy uvádějí, by mohly být způsobeny zmírněním abstinenčních příznaků, což ale tato studie netestovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 1 hhodinou

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 17 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
před 22 hhodinami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
8. 2. 2026
Načítání...