Vědci v nové studii otestovali, jak funguje na „nakopnutí organismu“ pití kávy vůči příjmu kofeinu jinou cestou. Ukázalo se, že kofein má jen část účinků, které způsobuje popíjení kávy – aktivuje totiž oblasti mozku, které způsobují pocit větší bdělosti, ale ne ty zodpovědné například za koncentraci na cíl.
Ranní kafe „k nakopnutí“ může být částečně jen placebo, ukázaly skeny mozku
„Den začíná, až když dopiju svou první kávu.“ Tento pocit má spousta lidí, pro něž je černý nápoj spojený se začátkem pracovního procesu. Má se za to, že káva vyvolává pocit větší bdělosti, a proto ji lidé mnohdy pijí – aby zlepšili svou výkonnost.
Portugalští vědci teď zkoumali pijáky kávy, aby pochopili, jestli je tento efekt spojený přímo s vlastnostmi kofeinu, anebo zda může nějakou roli hrát také samotný zážitek popíjení kávy. „Všeobecně se očekává, že káva zvyšuje bdělost a psychomotorické funkce,“ uvedl profesor Nuno Sousa z univerzity v Minho, který se podílel na studii, jež vyšla v časopise Frontiers in Behavioral Neuroscience.
„Když lépe pochopíme mechanismy, které stojí v pozadí nějakého biologického jevu, otevřeme si tak cestu ke zkoumání faktorů, které ho mohou ovlivňovat , a dokonce i potenciálních přínosů tohoto mechanismu.“
Jen kofein nestačí
Vědci si pro tento výzkum vybrali lidi, kteří vypili minimálně jeden šálek kávy denně. Jejich úkolem bylo, aby se alespoň tři hodiny před začátkem studie zdrželi jídla nebo pití kofeinových nápojů. S účastníky vedli rozhovory, v nichž shromáždili sociodemografické údaje, a pak provedli dvě krátká funkční vyšetření magnetickou rezonancí (MRI): jedno před a druhé třicet minut po užití kofeinu nebo po vypití standardizovaného šálku kávy.
Vzhledem ke známým neurochemickým účinkům pití kávy vědci očekávali, že funkční skeny MRI ukážou, že lidé, kteří pili kávu, měli vyšší integraci sítí, které jsou spojeny s prefrontální kůrou – tedy s oblastí v mozku spojenou s krátkodobou pamětí. Předpokládali také silnější aktivitu sítí spojených s procesy introspekce a sebereflexe. Oba způsoby konzumace kofeinu opravdu zafungovaly očekávaným způsobem.
Pití kávy ale navíc zvýšilo propojení v částech mozku, které se podílejí na pracovní paměti, kognitivní kontrole a chování zaměřenému na cíl. K ničemu z toho však nedošlo, když účastníci užívali pouze kofein. Jinými slovy: kdo se chce cítit nejen bdělě, ale i připraveně k práci, samotný kofein nestačí – potřeba je zážitek spojený s šálkem kávy, míní autoři práce.
Slepá místa
„Vzhledem k tomu, že některé z účinků, které jsme zjistili, byly spojené s kofeinem, mohli bychom očekávat, že některé z těchto účinků budou sdílet i jiné kofeinové nápoje,“ dodala Maria Picó-Pérezová, která se na studii také podílela. „Některé další účinky ale byly specifické pro pití kávy a byly způsobeny faktory, jako je vůně a chuť nápoje nebo psychologické očekávání spojené s konzumací tohoto nápoje.“
Autoři upozornili, že je možné, že tyto výhody může způsobit i zážitek z pití kávy bez kofeinu: tato studie nedokázala odlišit účinky samotného zážitku od zážitku v kombinaci s kofeinem. Existuje také hypotéza, že výhody, které pijáci kávy uvádějí, by mohly být způsobeny zmírněním abstinenčních příznaků, což ale tato studie netestovala.
