Káva se může stát vzácností. Klimatické změny ohrožují místa, kde se nejvíc pěstuje

Klimatická změna v příštích letech pravděpodobně výrazně ztíží pěstování kávy arabica. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise Plos One. Výzkum upozorňuje, že pěstování kávy komplikují převážně vyšší teploty a s nimi spojené problémy. Důsledkem mohou být vyšší ceny zrn nebo pěstování jiných odrůd této plodiny.

Studie zkoumala, jak se změní podmínky pro pěstování kávy do roku 2050 na základě prognóz vyplývajících z několika globálních klimatických modelů. Výsledky ukazují, že kávovníky budou do roku 2050 v důsledku dopadů klimatických změn „drasticky“ méně vhodné pro pěstování v oblastech typických pro pěstování kávy.

Kávovník arabský (Coffea arabica), jehož zrna používají velké řetězce a prodejci kávy, je již v současnosti náročnou plodinou. Vyžaduje specifické podmínky, aby se rostlině dařilo.

Podle studie vědců z Curyšské univerzity ve Švýcarsku jsou v současnosti nejvhodnějšími oblastmi pro pěstování kávy Střední a Jižní Amerika, zejména Brazílie, dále střední a západní Afrika a některé části jižní a jihovýchodní Asie.

„Všechny zkoumané země, které jsou hlavními producenty kávy (Brazílie, Vietnam, Indonésie, Kolumbie), jsou vážně postižené změnou klimatu, přičemž do roku 2050 dojde k výraznému úbytku vhodných oblastí a přibývání nevhodných oblastí,“ píše se ve výzkumu.

Studie se zabývala také tím, jak změna klimatu ovlivní pěstování kešu ořechů a avokád. Podle vědců by rostoucí teploty mohly v některých oblastech vytvořit nové životaschopné prostředí pro pěstování těchto plodin. Káva se však „ukázala být nejzranitelnější, přičemž negativní dopady klimatu převažují ve všech hlavních produkčních oblastech“, uvádí zpráva.

Je třeba se přizpůsobit

Autoři dospěli k závěru, že u všech tří plodin „bude ve většině hlavních pěstitelských regionů nutné přizpůsobit se změně klimatu“. To by mohlo zahrnovat šlechtění odrůd, které jsou lépe přizpůsobeny novým podmínkám. V případě kávy to může znamenat i přechod na kávovníky statné (Coffea robusta), které jsou odolnější, ale jejich zrna jsou obecně považována za méně kvalitní než zrna arabica.

„V nejhorším případě by to také mohlo znamenat, že zemědělci budou muset přejít na jinou plodinu,“ nastiňuje hlavní autor studie Roman Grüter. Podle něj je nicméně „těžké říci, v jakém okamžiku a kde k tomu dojde“.

Některé společnosti se již na měnící se podmínky připravují. Například řetězec Starbucks distribuuje farmářům odrůdy kávy odolné vůči změně klimatu. Ceny kávy už v důsledku nepříznivého počasí prudce vzrostly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...