Nádrže s vodou, které jsou rozmístěné v Národním parku České Švýcarsko, podle hasičů nestačí pro zásahy u rozsáhlých požárů. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček uvedl, že během jediného dne potřebovaly vrtulníky více než milion litrů vody. Správa parku připomíná, že místní zdroje jsou určené hlavně pro rychlé hašení menších ohnisek. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) svolá expertní skupinu, která se bude koncepcí požární ochrany v parku zabývat.
Podle Vlčka jsou nádrže, které jsou aktuálně v národním parku České Švýcarsko k dispozici, nedostatečné. „Během neděle (3. května) vrtulníky provedly celkem 619 úhozů, což znamená, že jen pro vrtulníky jsme potřebovali milion a padesát tisíc litrů vody,“ uvedl minulý týden v Interview ČT24. Nádrže, které jsou rozmístěny v parku, mají podle něj malou kapacitu.
Hasiči podle Vlčka museli být flexibilní a zajistit vodu i z dalších zdrojů. „Podařilo se nám zajistit cestou místní obce a starosty Chřibské, že jsme mohli využít koupaliště, které je na území obce, kde je zhruba dva tisíce kubíků vody. Mohli jsme využít rekreační zařízení, které je provozováno v rámci obce. Využili jsme také rybník se souhlasem rybářů a přírodní jezero,“ popsal Vlček.
Podle mluvčího Správy NP České Švýcarsko Tomáše Salova je aktuálně na území parku pět velkokapacitních doplňkových zdrojů hasební vody (vodních vaků) o objemech 100, 70 a 50 tisíc litrů, obnovená historická nádrž (bazén) o objemu 70 tisíc litrů, dvanáct menších plastových nádrží IBC po tisíci litrech a tři mobilní vzdouvací přepážky pro usnadnění čerpání vody z malých vodních toků.
„Malé zdroje hasební vody rozmístěné v terénu národního parku nemohou být určené k hašení rozsáhlých, rychle se šířících požárů. Jsou určené k hašení zahoření v jejich počátečních stadiích,“ vysvětlil Salov. „Poslední požár podle všeho propukl zhruba sto metrů od poměrně vydatného přirozeného vodního zdroje, kterým je říčka Chřibská Kamenice,“ dodal.
Park je přirozeně chudý na vodu
NP České Švýcarsko je podle Salova pískovcovou oblastí, která je přirozeně chudá na vodní zdroje. Spolu s extrémně členitým skalnatým terénem to patří k základním charakteristikám celého území.
O doplnění nebo navýšení vodních zdrojů lze podle Salova samozřejmě uvažovat vždy, vzhledem k nepředvídatelnosti místa vzniku požárů však vždy může dojít k tomu, že se oheň rozhoří mimo umístění takového vodního zdroje.
Vlček: Velkokapacitních nádrží by mělo být víc
Podle Vlčka by mělo být víc velkokapacitních nádrží. „Když se podíváme, jakým způsobem je řešen dostatek hasební vody například ve Středozemí, ať už se to týká Francie, Itálie a dalších států, které jsou na relativně vyspělé úrovni v rámci požárů, tak se instalují v parcích opravdu velkokapacitní požární nádrže, které mají třeba objem 90, 100, 120 tisíc litrů vody,“ nastínil Vlček.
„Po ukončení všech prací spojených s aktuálním požárem v NP České Švýcarsko a v souvislosti s jeho vyhodnocením plánuji svolat pracovní skupinu složenou z odborníků, která se bude zabývat koncepcí požární ochrany v přírodním prostředí,“ řekl ministr životního prostředí Červený. Ve skupině budou zástupci národního parku, odborníci na lesní hospodářství i zástupci integrovaného záchranného systému.
Posílení spolupráce po požáru v roce 2022
Už po požáru na území NP České Švýcarsko v roce 2022 podle Červeného došlo k výraznému posílení spolupráce mezi Hasičským záchranným sborem a správou národního parku, včetně společných cvičení a koordinace v terénu.
„To se pozitivně projevilo i při letošním zásahu. Došlo k výraznému rozpracování postupů v rámci protipožární prevence na území NP České Švýcarsko, kdy z toho plynoucí opatření byla odborně potvrzena i navenek,“ uvedl Červený.
Správa NP České Švýcarsko podle Salova v uplynulých letech vytvořila komplexní systém protipožárních opatření, který podle něj výrazně přesahuje zákonné požadavky kladené v České republice na vlastníky lesů.
„Systém preventivních opatření však může být účinný jen tehdy, když k požárnímu riziku budou zodpovědně přistupovat také ostatní, zejména návštěvníci národního parku. Pokud bude docházet k porušování zákazu kouření, rozdělávání ohně a dalších pravidel, nelze požáry do budoucna vyloučit,“ poznamenal Salov.
V ostatních parcích jsou požáry méně časté
Co se týče dalších národních parků, tam nejsou podle Červeného požáry tak běžným jevem. „Pokud už vzniknou, jedná se zpravidla o požáry menšího rozsahu, kdy je ve většině případů jejich příčinou lidské zavinění,“ řekl. Stejně jako v celé České republice se ale i na území národních parků v určitých obdobích roku zvyšuje riziko vzniku požárů, především kvůli výraznému suchu.
„Všechny správy národních parků rozvíjejí protipožární prevenci včetně spolupráce s Hasičským záchranným sborem a investic do specializovaného vybavení a techniky. Stát má tak dnes v rámci zdolávání požárů v přírodním prostředí k dispozici výrazně lepší připravenost, nástroje a postupy než před rokem 2022,“ míní Červený.
