Civilní rozvědku bude řídit Petr Mlejnek, Vojenskou policii Otakar Foltýn

Novým ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se od 8. července stane bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek. O den dříve skončí ve funkci šéfa rozvědky Marek Šimandl, který odchází na vlastní žádost. Novým náčelníkem Vojenské policie se od 1. července stane Otakar Foltýn z kanceláře náčelníka generálního štábu.

„Po zvážení všech důvodů jsem se rozhodl žádosti ředitele Šimandla vyhovět a navrhnout do funkce zkušeného zpravodajce i manažera Petra Mlejnka. Věřím, že svou vysokou profesionální připravenost využije v čele rozvědky ve prospěch České republiky,“ uvedl Rakušan. Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný tomuto ministru.

Šimandla jmenoval do čela ÚZSI tehdejší šéf resortu vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v září 2018. Rakušan nyní Šimandlovi za jeho práci poděkoval. „Budu rád, pokud zůstane v bezpečnostních sborech i nadále a stát tak bude moci využít jeho odbornost a kvalifikaci,“ uvedl. Mladá fronta Dnes v květnu uvedla, že Šimandl by po odchodu z rozvědky mohl nahradit Jiřího Langa v čele Národního bezpečnostního úřadu, kde dříve působil jako bezpečnostní ředitel a náměstek.

Mlejnek byl také v řídicích funkcích na ministerstvu obrany, kde měl na starosti finanční zabezpečení jednotek, mimo jiné těch podílejících se na operacích NATO SFOR v Bosně a Hercegovině a KFOR v Kosovu, uvedlo vnitro. Jako vedoucí důstojník se věnoval vyhledávání a analýze bezpečnostních rizik v Česku a zahraničí v rámci analytického štábu Vojenského zpravodajství.

Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI to jsou civilní kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba (BIS) a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství. Do čela BIS jmenovala vláda Petra Fialy (ODS) s účinností od 15. února Michala Koudelku, který kontrarozvědku předtím pět let vedl a po vypršení mandátu v létě 2021 byl jejím řízením provizorně pověřen. Vojenské zpravodajství řídí od října 2014 Jan Beroun.

Změny u Vojenské policie

Novým náčelníkem Vojenské policie se od 1. července stane Otakar Foltýn z kanceláře náčelníka generálního štábu. Ve funkci vystřídá Miroslava Murčeka, který nepožádal o prodloužení vojenského závazku. ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Náčelníka Vojenské policie může ministryně jmenovat po projednání sněmovního výboru pro obranu. Ten se sejde v pátek ráno. 

Murček stál v čele Vojenské policie od února 2019, kdy ve funkci vystřídal Pavla Kříže. Toho se rozhodl odvolat tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). U Vojenské policie Murček působil od roku 1993. Několikrát byl vyslán na zahraniční misi do Iráku, sloužil i v Afghánistánu a na území bývalé Jugoslávie.

Vojenská policie byla zřízena v roce 1991. V jejím čele stojí náčelník, který je přímo podřízen ministrovi obrany. Na starosti má policejní ochranu ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo obrany. Od roku 2016 získala pravomoc samostatně vyšetřovat některé trestné činy související s armádou nebo ministerstvem obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...