Tři vysoké úředníky ministerstva vnitra podezřívali policisté ze zfalšování rozhodnutí, kterým bývalý šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD) jmenoval loni v prosinci ředitele pražské policejní školy. Krátce po nástupu Víta Rakušana (STAN) někdo z nich podle kriminalistů sepsal dokument s Hamáčkovým podpisem a datem z doby, kdy byl ještě ministrem. Policie ale nenašla dost důkazů, aby mohla některého z nich obvinit. Česká televize to zjistila z neveřejného usnesení, kterým detektivové případ odložili.
Rozhodnutí, kterým měl tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) pověřit bývalého policejního prezidenta Vladislava Husáka vedením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy ministerstva vnitra v Praze, nese datum 7. prosince 2021. Podle kriminalistů, kteří okolnosti jmenování od ledna prověřovali, ale dokument vznikl nejdříve 23. prosince 2021, kdy už resort vedl Vít Rakušan (STAN).
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v případu původně prověřovali exministra Hamáčka, nakonec však nepřímo ukazují na tři vysoké úředníky ministerstva vnitra. Svá zjištění sepsali do usnesení, kterým případ na konci listopadu odložili. Na obvinění neměli dost důkazů.
Ze spáchání trestného činu podezřívali prvního náměstka ministra Jiřího Nováčka, ředitele jeho kanceláře Pavla Vařeku a bývalou ředitelku kanceláře ministra vnitra Kateřinu Blažkovou.
Někdo z nich se podle policie „minimálně podílel“ na vzniku dokumentu s Hamáčkovým podpisem a údajně zpětně doplněným datem. „Avšak policejnímu orgánu se nepodařilo zjistit, která konkrétní osoba či osoby předmětné rozhodnutí vyhotovila – upravila, antedatovala jej a následně opatřila faksimilií podpisu,“ vysvětlují detektivové.
Dočasné vedení
Na přelomu září a října 2021 oznámil rezignaci tehdejší ředitel školy Zdeněk Jedlička. Na konci října vypsal resort nabídkové řízení, ministr Hamáček pak na konci listopadu rozhodl, že do výběru nového ředitele bude od ledna 2022 dočasně vést školu bývalý policejní prezident Vladislav Husák.
„Škola měla celou řadu vnitřních problémů. Z toho důvodu, a to je moje spekulace, sháněl pan ministr Hamáček nějakého krizového manažera, který by zklidnil situaci a školu po nějakou dobu vedl,“ popisuje teď Husák, který si jako jedinou podmínku stanovil souhlas nastupujícího ministra Rakušana.
Jenže Rakušan se o situaci podle svých slov dozvěděl až 23. prosince, tedy zhruba týden po svém jmenování. Na ministerstvu měl tehdy „předávací schůzku“ se svým předchůdcem, který mu oznámil, že řízením policejní školy dočasně pověřil Husáka. „Už při té schůzce jsem se, možná expresivně, vyjádřil, jestli se nezbláznili, že důležité personální věci dělají týden před mým nástupem,“ řekl pro ČT Rakušan.
Ředitelka ministrovy kanceláře neříkala podle policie pravdu
Schůzku Hamáčka s Rakušanem popisují i policisté, podle nichž nový ministr poslal pro dokument o Husákově pověření ředitelku kanceláře ministra Kateřinu Blažkovou. „Posléze se Mgr. Blažková vrátila do kanceláře ministra vnitra Mgr. Bc. Rakušana, kde se v té době stále nacházel i Hamáček, a oběma sdělila, že předmětné rozhodnutí vydané Hamáčkem údajně (toto slovo si policisté podtrhli – pozn. red.) našla na sekretariátu ministra vnitra v podpisové knize,“ parafrázují kriminalisté a dodávají, že Blažková ale danou listinu Rakušanovi ani Hamáčkovi neukázala.
To potvrzuje i Rakušan, který dokument poprvé viděl až o několik dní později. „Neměl jsem důvod zkoumat, jestli existuje, nebo neexistuje, když už je dávno podepsaný,“ uvedl. Exministr Hamáček na otázky ČT ani přes urgence neodpověděl.
Pro policisty to byl důležitý okamžik, protože ředitelka ministerské kanceláře Blažková podle nich o existenci dokumentu neříkala pravdu. Kriminalisté tvrdí, že rozhodnutí o Husákově pověření s datem 7. prosince v té době ještě neexistovalo. Naopak, na záznamech e-mailových konverzací dokládají, že ostatní ministerští úředníci ve stejnou dobu teprve vypracovávali návrh pověření, a to s hlavičkou nového ministra Rakušana. Úředníci si kvůli tomu dokonce na policejním prezidiu sháněli informace o Husákovi.
„To vím od policejního prezidenta (Jana Švejdara, pozn. red.), který mi přinesl dva dokumenty – jeden Hamáčkův a jeden můj,“ potvrzuje Rakušan. „Pak jsem začal v rámci úřadu řešit, jak si někdo mohl dovolit vystavit dokument s mým jménem, mimochodem nepodepsaný, když jsem k tomu nedal svolení,“ říká ministr s tím, že neví, kdo úředníkům zadání dal.
Poslední úpravu „Rakušanova“ dokumentu zaznamenali policisté 23. prosince. Ministerská úřednice ho pak poslala v příloze e-mailem Vařekovi a v kopii státnímu tajemníkovi Postráneckému a ředitelce jeho kanceláře Štěpánce Cvejnové.
Kdo pak se souborem pracoval, kriminalisté nezjistili. Někdo na něm ale podle nich doplnil dva odstavce, změnil datum, odstranil hlavičku Rakušana a přidal kopii Hamáčkova podpisu.
Stejné písařské chyby a razítko
Svoje tvrzení detektivové NCOZ opírají mimo jiné o podobnosti ministerského dokumentu z 23. prosince a Hamáčkova rozhodnutí s datem 7. prosince. „Komparací těchto dvou rozhodnutí policejní orgán zjistil, že obsahují totožné písařské chyby v textu,“ píšou s poukazem na stejné chybějící slovo a čárku nebo totožné mezery mezi řádky.
Díky znalci se jim podařilo určit, že na exministrův podpis mohlo být použito dřevěné razítko, které jim ministerstvo jako jediné vydalo.
Jedna ze svědkyní – vedoucí oddělení spisové služby – pak kriminalistům popsala, že právě toto razítko viděla u tehdejší ředitelky ministrovy kanceláře Blažkové. Ta to popřela s tím, že používala pouze plastové razítko, které ale kriminalisté na ministerstvu nenašli. Blažková na dotazy ČT nereagovala, na policii ale uvedla, že se na tvorbě žádného dokumentu nepodílela.
Podle detektivů ale mohla právě ona razítko s Hamáčkovým podpisem použít. „Přesto se však tato domněnka policejnímu orgánu nepodařila prokázat,“ píšou na adresu úřednice.
Proč kriminalisté podezřívali i náměstka Nováčka a ředitele jeho kanceláře Vařeku, v usnesení konkrétně nezmiňují. Ani jeden z nich na dotazy položené přes mluvčího resortu neodpověděl.
Čtvrtým podezřelým v případu byl exministr Hamáček, který policistům řekl, že dané rozhodnutí neviděl. „Dodal, že nikdy dokumenty, které měl fyzicky podepsat, neopatřoval razítkem s faksimilií jeho podpisu, ale sám je vlastnoručně podepsal. Kdo danou listinu vyhotovil, či kdo ji opatřil razítkem s faksimilií jeho podpisu, nevěděl,“ zapsala policie do protokolu. Bývalého předsedu ČSSD původně prověřovala kvůli dvěma trestným činům, u obou ale podezření zamítla.
Na obvinění chyběly policii důkazy
Kriminalisté nakonec došli k závěru, že Hamáčkovo rozhodnutí někdo vytvořil až 23. prosince a zpětně upravil datum na 7. prosince. Která konkrétní osoba z okruhu Blažková, Vařeka a Nováček a jakým dílem se na vytvoření listiny podílela, se však policii zjistit nepodařilo.
„Policejní orgán konstatuje, že se mu v rámci prověřování nepodařilo opatřit dostatečné důkazy, které by jej opravňovaly zahájit trestní stíhání, a to i přes to, že podezření na spáchání trestné činnosti, zejména ve vztahu k trestnému činu přisvojení pravomoci úřadu, lze považovat za prokázané,“ uzavírají policisté.
Husák se oficiálně ujal funkce ředitele školy letos 3. ledna, hned následující den ale Rakušan jeho pověření zrušil. „Nevím, proč to zrušil. Nezbylo mi než to respektovat,“ říká Husák, kterého se situace osobně dotkla.
Rakušan pověření zrušil kvůli pochybnostem o vzniku dokumentu, vadila mu i minulost Husáka. Bývalý policejní prezident z let 2005 až 2007 byl loni na oslavě 50. narozenin podnikatele Petra Bendy v hotelu v Teplicích v době, kdy musely být hotely kvůli epidemii koronaviru až na výjimky uzavřené. Po kritice odešel z funkce ředitele liberecké policie a za účast na zakázané akci mu byl snížen plat. Z funkce policejního prezidenta Husák v roce 2007 odešel mimo jiné kvůli prověřování své role v korupční kauze biolíh, novináři ho také přistihli při výrazném překračování rychlosti na dálnici.
