Česká pošta zruší od letošního května 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Podle vedení jde o další krok k optimalizaci nákladů. Pošta zaměstnává celkem 27 tisíc lidí.
Rušit chce pošta místa v úřednické, administrativní a centrálně řízené části firmy. „U nás platí, že modrá je dobrá. Pošťáků, tedy modrých límečků, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme, hlavně na pozice balíkových doručovatelů. Řízneme ale do bílých límečků, tedy do administrativy ve středním a vyšším úřednickém patře,“ avizoval generální ředitel pošty Roman Knap.
Zrušení téměř sedmi stovek pracovních pozic se dotkne zejména útvarů marketingu, administrativně-právních záležitostí, IT, financí nebo obchodu. „Postupně přecházíme na takový systém řízení, kde ve středním a vyšším managementu nebude potřeba současný počet vedoucích administrativních pracovníků,“ dodává personální ředitel pošty Ivan Feninec.
Veškeré chystané kroky vedení projedná se zástupci odborových organizací, potvrdil mluvčí pošty Matyáš Vitík. Snižování stavů je podle něj možné i díky avizovanému administrativnímu rozdělení firmy na samostatné účetní jednotky.
Poštovní odbory nesouhlasí
Podle šéfky největších poštovních odborů Jindřišky Budweiserové dostali odboráři obecnou informaci o připravovaném propouštění v pátek odpoledne a organizační změny se mají projednávat příští týden. Česká pošta potýká s ekonomickými problémy v důsledku ztrátových služeb, které ale musí poskytovat na základě zákona o poštovních službách, míní Budweiserová.
„Platby za univerzální službu probíhají v podstatě s dvouletým zpožděním a od roku 2018 stát dluží poště šest miliard korun. Podnik v posledních letech hledá úspory ve všech oblastech, ale nejvíce šetří právě na zaměstnancích. Pošťáci mají dlouhodobě nízké mzdy, byly zrušeny tisíce pracovních míst. Pracovní a mzdové podmínky se v celostátním srovnání zhoršují. Nesouhlasili jsme s organizačními změnami a rušením pracovních pozic v minulosti a nepředpokládám, že by projednání této organizační změny proběhlo ve shodě,“ předesílá.
Poštu čeká dělení
Loni v květnu tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že z pošty by se měla do tří let oddělit její pobočková síť do nového státního podniku. Rozdělení na pobočkovou část poskytující takzvanou univerzální službu, kterou si objednává stát, a komerční část fungující v tržním prostředí má zajistit konkurenceschopnost podniku v příštích letech. Komerční část nebude ze svého zisku muset hradit ztrátové služby, které pošta zajišťuje pro stát.
Pošta se podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka v posledních letech stala černou dírou na peníze. „Přestože působí na rychle rostoucím trhu, hospodářské výsledky společnosti jsou žalostné. Je zřejmé, že Česká pošta musí projít radikálními změnami, které musí zahrnovat mimo jiné i propouštění nadbytečných zaměstnanců. Současný vývoj lze proto považovat za správný a České poště by mohl pomoci zlepšit hospodářské výsledky,“ myslí si analytik.
Loni v březnu pošta zrušila asi 2300 pracovních míst a propustila okolo 1500 lidí. Části propouštěných nabídla rekvalifikaci. Ve střednědobé strategii plánuje podnik do roku 2025 zredukovat počet pracovních míst o 7000.
V posledních letech pošta hospodaří se ztrátou. Za loňský rok podnik počítá se ztrátou okolo 800 milionů korun, což je však zhruba o půl miliardy korun nižší propad než v roce 2020. Podle výroční zprávy skončilo hospodaření pošty v roce 2020 ztrátou 1,356 miliardy korun po zdanění. Celkové provozní náklady v předloňském roce dosahovaly 20,622 miliardy.
