Al-Káida strana 3 z 5

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Po odchodu Američanů z Afghánistánu se Taliban dostal v zemi rychle k moci. Dvacetiletá mise NATO byla podle českého velvyslance při Alianci Jakuba Landovského i přesto úspěšná. Spojenci podle něj udělali v zemi maximum. Afghánské armádě chybí vůle bojovat, NATO jako vojenská organizace splnila svůj úkol na výbornou, myslí si Landovský, který byl hostem Interview ČT24.

Chybu neudělali vojáci, ale politici, zhodnotil misi v Afghánistánu bezpečnostní expert a veterán této války Lumír Němec, který působil také v Iráku, Kosovu či Sýrii. „Nedokázali jsme přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu,“ dodal s tím, že s guerillovou válkou se totiž jinak velmi těžce bojuje. Němec byl hostem pořadu Události, komentáře spolu s lékařem a účastníkem několika misí v Afghánistánu Tomášem Šebkem.

„Všechno fungovalo, ale najednou se stát vrátil o tisíc let zpět. Nejsou žádná práva, lidi ovládají zločinci, kteří se dostali z věznic a vyřizují si své účty,“ popisuje současnou situaci v Afghánistánu prezident Česko-afghánské smíšené obchodní komory Fawad Nadri. Z Kábulu stihl odletět jen pár dní předtím, než se moci chopil Taliban. I když radikálové slibují, že budou umírněnější, realita tomu podle Nadriho absolutně neodpovídá a zem má nakročeno k nové občanské válce.

Islámští radikálové při středečním útoku v Burkina Fasu zabili osmdesát lidí. Podle agentury AFP to oznámily tamní úřady, dříve se přitom hovořilo o 47 zemřelých. Mezi mrtvými je 65 civilistů a 15 vojáků. Místní tisková agentura AIB označila útočníky za teroristy a oznámila, že jich šestnáct při akci padlo.

Taliban převzal moc v Afghánistánu. Radikálové obsadili devadesát procent vládních budov a válku prohlásili za skončenou. Ze země se snaží utéct tisíce lidí, západní státy evakuují svoje občany a spolupracovníky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého situaci napomohlo tříštění spojeneckých sil nebo afghánská morálka. Do budoucna by se vyhnul demokratickému přetváření země. Byl hostem pořadu Události, komentáře.

V roce 2001 Američané společně se svými spojenci podnikli v reakci na útoky na New York a Washington invazi do Afghánistánu a svrhli zdejší radikální hnutí Taliban. Zahraniční vojáci zůstali v zemi dvacet let, během kterých ovšem radikálové dokázali znovu nabrat vojenskou sílu, a pokročit i diplomaticky – podepsat mírovou smlouvu s USA. Ještě před definitivních odchodem posledních amerických vojáků, ke kterému mělo dojít symbolicky 11. září 2021, pak Taliban dokázal znovu dobýt celou zemi a začít přebírat moc.

„Je čas ukončit tuhle nekonečnou válku,“ řekl v dubnu letošního roku americký prezident Joe Biden. Po dvaceti letech se z Afghánistánu stahují spojenecká vojska. Islamisté tak znovu nabírají na síle a dobývají dlouho ztracená území. Spojenecká koalice vtrhla do země po teroristických útocích v USA v roce 2001. Poslední američtí vojáci se měli letos stáhnout právě 11. září, nakonec ale Biden oznámil, že jednotky USA odejdou již do konce srpna.

Dvacetiletá přítomnost spojeneckých vojsk v Afghánistánu vedla k tomu, že z tohoto území během této doby už nebyly podnikány teroristické útoky, jakým bylo 11. září 2001, uvedl v pořadu Události, komentáře velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. S tímto názorem se shodl i náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout. Poslanec a místopředseda zahraničního a obranného výboru sněmovny Jan Lipavský (Piráti) byl v hodnocení skeptičtější a nynější stahování přirovnal k odchodu americké armády z Vietnamu v 70. letech minulého století.

Francie se chystá snížit počet svých vojáků v oblasti Sahelu na dva a půl až tři tisíce, oznámil prezident Emmanuel Macron. Nyní je v regionu asi pět tisíc sto příslušníků francouzské armády. Počty vojáků chce Paříž omezit zejména uzavřením některých základen v severním Mali ještě do konce letošního roku. Francie oznámila úmysl zmenšit svou přítomnost v severní Africe již před několika týdny.

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Americká armáda oznámila, že uvažuje o zpomalení tempa stahování svých vojáků z Afghánistánu kvůli novým územním ziskům povstaleckého hnutí Taliban. Podle serveru BBC to oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. Podle něho nicméně stále platí, že poslední americký voják ze země odejde k 11. září. Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán v úterý prohlásila, že Taliban od května ovládl padesát z celkových 370 okrsků v zemi.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Před desetiletím oznámil tehdejší prezident USA Barack Obama, že speciální jednotky zabily nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Strůjce útoků z 11. září 2001 a vůdce al-Káidy dopadly v Pákistánu, kde se skrýval v luxusní rezidenci. S jeho smrtí ale islamistický terorismus ze světa nezmizel. Destabilizovaný Irák poskytl podhoubí pro následovníky – samozvaný Islámský stát (IS).

Soud uložil 15 let vězení Iráčanovi, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Čtvrteční verdikt není pravomocný. Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je za teroristický útok a za účast na teroristické skupině stíhaný jako uprchlý. Není totiž zřejmé, kde se nyní nachází. Podle jeho právníka je vysoce pravděpodobné, že mladík už je po smrti.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Jednotky Severoatlantické aliance opustí Afghánistán v koordinaci s vojáky Spojených států. Stahování začne 1. května a skončí 11. září, oznámil americký prezident Joe Biden. Konec nejdelší zahraniční války v dějinách USA připadne na dvacáté výročí teroristických útoků proti USA, které byly podnětem k afghánské misi.

Český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) je s ministry obrany Francie a Estonska na návštěvě Mali. Na jejich programu je návštěva misí EUTM a Takuba, ale také společné jednání s vedoucími představiteli země.

Nejméně šedesát lidí zemřelo v neděli při sérii útoků na vesnice v západním Nigeru nedaleko hranic s Mali. S odvoláním na místní zdroje o tom v pondělí informovala agentura AFP. V loňském roce zahynuly kvůli islamistickým útokům v Nigeru stovky lidí.

Americký ministr obrany Lloyd Austin přiletěl na svou první návštěvu Afghánistánu, kde jednal například s prezidentem Ašrafem Ghaním. Do země se nový šéf Pentagonu vypravil v době, kdy se spekuluje o tom, jak dlouho ještě v Afghánistánu zůstanou američtí vojáci. Podle smlouvy uzavřené mezi hnutím Tálibán a předchozím americkým prezidentem Donaldem Trumpem by se měli stáhnout do začátku května.

Soud začal projednávat případ Iráčana, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je stíhaný jako uprchlý, protože není zřejmé, kde se nyní nachází. Jeho otec ve středu ve svědecké výpovědi vyjádřil přesvědčení, že syn zahynul pod troskami v Mosulu. Šestadvacetiletému muži hrozí za teroristický útok a za účast na teroristické skupině 12 až 20 let vězení a případně i propadnutí majetku.

V Nigeru se během neděle koná druhé kolo prezidentských voleb, které by mohly vést k prvnímu demokratickému předání moci od získání nezávislosti v roce 1960. Favoritem je vítěz prvního kola a kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum. Druhým uchazečem o nejvyšší úřad v zemi je bývalý prezident Mahamane Ousmane, informovala agentura Reuters. V nedělní volební den na jihozápadě země zemřelo sedm členů místní volební komise, když jejich vůz najel na minu. Informovaly o tom lokální úřady.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve vystoupení na summitu zemí skupiny G5 Sahel (Čad, Mauritánie, Niger, Burkina Faso a Mali) naléhal na zesílení boje proti skupinám islamistů napojených na teroristickou síť al-Káida a na obnovu státní moci v oblastech, odkud se vlády dříve stáhly. Macron, který se summitu západoafrických zemí zúčastnil prostřednictvím videohovoru, ocenil mimo jiné i české zapojení do protiteroristické operace na západě Afriky.

Pákistánský nejvyšší soud nařídil propustit muže, který byl dříve odsouzen k trestu smrti za únos a brutální vraždu amerického novináře Daniela Pearla. V loňském roce ho ale soud nižší instance zprostil viny a minulý čtvrtek toto rozhodnutí potvrdil i nejvyšší soud, který nyní odmítl odvolání pákistánské vlády.