Al-Káida strana 3 z 5

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v sobotu večer zveřejnil nově odtajněný dokument zabývající se logistickou podporou pro dva saúdskoarabské únosce při útocích z 11. září 2001. Šestnáctistránkový výpis popisuje kontakt únosců se saúdskoarabskými spolupracovníky ve Spojených státech, ale neposkytuje žádné důkazy, že by se na útocích saúdskoarabská vláda podílela.

Teroristické útoky z 11. září 2001 trvale změnily podobu světa. Islamisté napojení na al-Káidu unesli několik dopravních letadel. Útok začal nárazem jednoho z nich do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Obraz ze zasažení druhé budovy „dvojčat“ už mohli vidět v přímém přenosu miliony lidí po celém světě. Další unesené letadlo zasáhlo budovu Pentagonu, poslední se díky hrdinství pasažérů zřítilo na venkově v Pensylvánii a cíl nezasáhlo.

Teroristické útoky na New York a Washington, ke kterým došlo 11. září 2001, pro Českou televizi informačně pokrývala tehdejší zahraniční zpravodajka v USA Petra Flanderková. Američané podle ní byli v šoku a nejemotivnější chvíle televizní štáb zažíval u nemocnic, vzpomínala ve speciálním vysílání ČT24.

Trauma nejen Američanů. Teroristické útoky 11. září 2001 na východním pobřeží USA zasáhly civilizovaný svět a v plné nahotě ukázaly praktiky radikálních islamistů. Ve čtvrt na devět místního času (UTC-4) bylo extremisty z al-Káidy uneseno první letadlo. Dvě a čtvrt hodiny poté se zřítila druhá z věží mrakodrapu Světového obchodního centra (WTC). Fotogalerie dokumentuje vývoj událostí.

S Talibanem lze pragmaticky jednat, ale o uznání jeho vlády v Afghánistánu zatím nemůže být řeč, shodli se v Událostech, komentářích předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) a šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD). Fischer míní, že islamistické hnutí není pro demokratické země jediným možným partnerem k jednání. Veselý upozornil, že Taliban zatím vůbec neplní podmínky, které si pro případnou vzájemnou spolupráci klade Evropská unie.

Spojené státy si při invazi do Afghánistánu vytyčily transformaci země, aniž by určily, do kdy chtějí afghánské poměry reformovat. Mezi řadovými obyvateli navíc souběžně rostla nedůvěra v mezinárodní společenství i vlastní demokracii. V komentáři pro ČT24, který se zamýšlí nad stavem Afghánistánu dvacet let od 11. září, to píše publicista a blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum nebyly úspěšné, protože nemobilizovaly řadové muslimy a celebrity arabského světa je odsoudily. Prostor pro radikální politický islám poskytla až přehnaná reakce Spojených států a jejich invaze do Iráku, která země proměnila v kolbiště pan-islámských zájmů, píše ve své analýze k důsledkům 11. září expert na blízkovýchodní konflikty Karel Černý.

Spojené státy jsou znepokojeny „vazbami a minulostí“ některých osob jmenovaných Talibanem do nejvyšších vládních pozic v Afghánistánu. Americké ministerstvo zahraničí upozornilo také na neúčast žen v kabinetu, který islamisté představili v úterý. Taliban obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Afghánské hnutí odporu vyzvalo svět, aby novou vládu neuznal. Exprezident Ašraf Ghaní se Afgháncům omluvil.

Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.

Taliban spustil rozsáhlou ofenzivu proti údolí Pándžšír, kde se opevnila Fronta národního odporu. Hnutí tvrdí, že oblast ovládlo, odpůrci to ale popírají. Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek s Talibanem jednat, dle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella to ale neznamená, že by se chystala uznat vládu islamistů. V jejím čele by měl podle zdrojů agentury Reuters stanout Abdul Ghaní Baradar.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Po odchodu Američanů z Afghánistánu se Taliban dostal v zemi rychle k moci. Dvacetiletá mise NATO byla podle českého velvyslance při Alianci Jakuba Landovského i přesto úspěšná. Spojenci podle něj udělali v zemi maximum. Afghánské armádě chybí vůle bojovat, NATO jako vojenská organizace splnila svůj úkol na výbornou, myslí si Landovský, který byl hostem Interview ČT24.

Chybu neudělali vojáci, ale politici, zhodnotil misi v Afghánistánu bezpečnostní expert a veterán této války Lumír Němec, který působil také v Iráku, Kosovu či Sýrii. „Nedokázali jsme přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu,“ dodal s tím, že s guerillovou válkou se totiž jinak velmi těžce bojuje. Němec byl hostem pořadu Události, komentáře spolu s lékařem a účastníkem několika misí v Afghánistánu Tomášem Šebkem.

„Všechno fungovalo, ale najednou se stát vrátil o tisíc let zpět. Nejsou žádná práva, lidi ovládají zločinci, kteří se dostali z věznic a vyřizují si své účty,“ popisuje současnou situaci v Afghánistánu prezident Česko-afghánské smíšené obchodní komory Fawad Nadri. Z Kábulu stihl odletět jen pár dní předtím, než se moci chopil Taliban. I když radikálové slibují, že budou umírněnější, realita tomu podle Nadriho absolutně neodpovídá a zem má nakročeno k nové občanské válce.

Islámští radikálové při středečním útoku v Burkina Fasu zabili osmdesát lidí. Podle agentury AFP to oznámily tamní úřady, dříve se přitom hovořilo o 47 zemřelých. Mezi mrtvými je 65 civilistů a 15 vojáků. Místní tisková agentura AIB označila útočníky za teroristy a oznámila, že jich šestnáct při akci padlo.

Taliban převzal moc v Afghánistánu. Radikálové obsadili devadesát procent vládních budov a válku prohlásili za skončenou. Ze země se snaží utéct tisíce lidí, západní státy evakuují svoje občany a spolupracovníky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého situaci napomohlo tříštění spojeneckých sil nebo afghánská morálka. Do budoucna by se vyhnul demokratickému přetváření země. Byl hostem pořadu Události, komentáře.

V roce 2001 Američané společně se svými spojenci podnikli v reakci na útoky na New York a Washington invazi do Afghánistánu a svrhli zdejší radikální hnutí Taliban. Zahraniční vojáci zůstali v zemi dvacet let, během kterých ovšem radikálové dokázali znovu nabrat vojenskou sílu, a pokročit i diplomaticky – podepsat mírovou smlouvu s USA. Ještě před definitivních odchodem posledních amerických vojáků, ke kterému mělo dojít symbolicky 11. září 2021, pak Taliban dokázal znovu dobýt celou zemi a začít přebírat moc.

„Je čas ukončit tuhle nekonečnou válku,“ řekl v dubnu letošního roku americký prezident Joe Biden. Po dvaceti letech se z Afghánistánu stahují spojenecká vojska. Islamisté tak znovu nabírají na síle a dobývají dlouho ztracená území. Spojenecká koalice vtrhla do země po teroristických útocích v USA v roce 2001. Poslední američtí vojáci se měli letos stáhnout právě 11. září, nakonec ale Biden oznámil, že jednotky USA odejdou již do konce srpna.

Dvacetiletá přítomnost spojeneckých vojsk v Afghánistánu vedla k tomu, že z tohoto území během této doby už nebyly podnikány teroristické útoky, jakým bylo 11. září 2001, uvedl v pořadu Události, komentáře velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. S tímto názorem se shodl i náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout. Poslanec a místopředseda zahraničního a obranného výboru sněmovny Jan Lipavský (Piráti) byl v hodnocení skeptičtější a nynější stahování přirovnal k odchodu americké armády z Vietnamu v 70. letech minulého století.

Francie se chystá snížit počet svých vojáků v oblasti Sahelu na dva a půl až tři tisíce, oznámil prezident Emmanuel Macron. Nyní je v regionu asi pět tisíc sto příslušníků francouzské armády. Počty vojáků chce Paříž omezit zejména uzavřením některých základen v severním Mali ještě do konce letošního roku. Francie oznámila úmysl zmenšit svou přítomnost v severní Africe již před několika týdny.

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Americká armáda oznámila, že uvažuje o zpomalení tempa stahování svých vojáků z Afghánistánu kvůli novým územním ziskům povstaleckého hnutí Taliban. Podle serveru BBC to oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. Podle něho nicméně stále platí, že poslední americký voják ze země odejde k 11. září. Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán v úterý prohlásila, že Taliban od května ovládl padesát z celkových 370 okrsků v zemi.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Před desetiletím oznámil tehdejší prezident USA Barack Obama, že speciální jednotky zabily nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Strůjce útoků z 11. září 2001 a vůdce al-Káidy dopadly v Pákistánu, kde se skrýval v luxusní rezidenci. S jeho smrtí ale islamistický terorismus ze světa nezmizel. Destabilizovaný Irák poskytl podhoubí pro následovníky – samozvaný Islámský stát (IS).