AP: Saúdská Arábie prošla od útoků z 11. září změnami, vůči kritikům ale zůstává represivní

Saúdská Arábie prošla od teroristických útoků z 11. září 2001 velkými změnami, píše agentura AP. Patnáct z devatenácti tehdejších atentátníků byli občany Saúdské Arábie a království bylo rodištěm strůjce útoků a zakladatele teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina. V následujících dvaceti letech se Saúdská Arábie postavila členům al-Káidy na své půdě, upravila učebnice, potírala financování terorismu a proti terorismu spolupracovala také se Spojenými státy. AP však podotýká, že zatímco se Rijád snaží změnit svou image, politicky zůstává represivní.

Teprve před pěti lety začalo království ustupovat od náboženské ideologie, na níž bylo založeno a kterou zastávalo na své půdě i za svými hranicemi – doktríny vahhábismu, což je striktní interpretace islámu, jež se podílela na vzniku několika generací mudžáhidů.

Mnoho Američanů si Saúdskou Arábii bude navždy spojovat s 11. zářím, pádem mrakodrapů Světového obchodního centra a smrtí skoro tří tisíc lidí. Dodnes se rodiny obětí snaží vládu Saúdské Arábie pohnat k odpovědnosti v New Yorku a naléhaly i na prezidenta Joea Bidena, aby odtajnil určité dokumenty související s útoky.

Vláda Saúdské Arábie naopak označila veškerá obvinění, která zemi viní z podílu na útocích, za „kategoricky nepravdivá“.

Trest za spojenectví s Washingtonem

Blízký vztah mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy, včetně přítomnosti amerických vojáků v království po první válce v Zálivu, učinilo saúdskoarabské vedení terčem extrémistických skupin.

„Je důležité si uvědomit, že teroristé, kteří zasáhli USA 11. září, se také několikrát zaměřili na saúdskoarabský lid, vedení, vojáky a dokonce i na naše nejposvátnější náboženská místa v Mekce a Medině,“ řekl AP mluvčí ambasády Saúdské Arábie ve Washingtonu, Fahad Názir. Poznamenal také, že spolupráce mezi Rijádem a Washingtonem na boji s terorismem zachránila tisíce životů.

I přestože Saúdská Arábie bojovala proti al-Káidě a později také útokům skupiny Islámský stát (IS), vládci země nadále dávali ultrakonzervativním duchovním monopol v kázání a vlivu na společnost výměnou za jejich neochvějnou podporu monarchie.

Muhammad bin Salmán
Zdroj: Reuters/Courtesy of Saudi Royal Court/Bandar Algaloud

Umírněný islám

Toto po desetiletí silné pouto se začalo rozkládat v roce 2017, kdy korunní princ Muhammad bin Salmán před zahraničními investory vyhlásil návrat k „umírněnému islámu“. O rok dříve přitom s podporou svého otce krále Salmána přistřihl křídla náboženské policii, která dříve pronásledovala mladé muže a ženy v království za družení se v parcích, trestala řidiče aut hrajících hudbu a nutila obchody zavírat v době modliteb.

„Je to nová země. Je to země, která se utváří, “ uvedla americká novinářka libanonského původu Raghida Derghamová na adresu současné monarchie. Dodala, že v Saúdské Arábii v posledních letech došlo k velkému potírání extremismu, což nebylo snadné.

Korunní princ v dubnu v saúdskoarabské televizi poznamenal, že saúdská identita je postavena na islámském a arabském dědictví. Podle AP se zdálo, že jeho slova tyto dvě věci dávají na roveň a poukazují na širší úsilí, které stát vyvinul k potvrzení národní saúdské identity, jež už není spojena s panislámskými záměry ani náboženskými ideologiemi Muhammada ibn Abdala Vahhába, který byl zakladatelem striktního sunnitského směru vahhábismu.

„Pokud by šajch Muhammad Abdal Vahháb vstal z mrtvých a zjistil, že se držíme jeho textu a zavíráme oči před nezávislým uvažováním (idžtihádem) nebo jej zbožšťujeme, byl by prvním, kdo by se proti něčemu takovému postavil,“ uvedl princ.

Tvrdé represe kritiků a rivalů

Umírněnost však neřeší vše. Zatímco se Saúdská Arábie snaží změnit svůj vnější obraz a kontrolovat výklad své historie, zůstává politicky represivní.

Princovy náhlé změny provázela také jeho snaha posílit vlastní moc a odsunout své rivaly na vedlejší kolej. AP v této souvislosti mimo jiné zmiňuje zákroky proti kritikům či vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, kterého v roce 2018 v Turecku zabili princovi agenti.

Bývalý dlouholetý pracovník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bruce Riedel poznamenal, že americko-saúdské vztahy během let prošly zásadními změnami. I v těch nejlepších časech je však podle něj těžké Saúdskou Arábii vykreslit jako nejlepšího přítele Ameriky.

Ačkoliv země zdaleka není otevřenou společností, některé dlouholeté společenské restrikce v království již neplatí. Ženy v zemi už mohou usednout za volant a jít na koncert či do kina už není nemyslitelné. V posledních dvaceti letech Saúdskou Arábii také ovlivnil nástup internetu a zejména sociálních sítí.

Země prochází i masivní generační proměnou. Více než třetině jejích obyvatel je méně než čtrnáct let a šedesáti procentům méně než pětatřicet. V době útoků z 11. září tito lidé dospívali či ještě nebyli na světě.

Podobně jako šestatřicetiletý princ nebyli na světě v době íránské islámské revoluce, která svrhla šáha a nastolila protiamerický a protisaúdský šíitský režim. V tentýž rok muslimští extremisté obsadili Velkou mešitu v Mekce. Saúdští vládci reagovali na události toho roku zmocněním zastánců tvrdé linie a umožnili vahhábismu dále formovat život v Saúdské Arábii. Začal boj o moc mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který pokračoval v sektářských zástupných válkách na Blízkém východě.

Hořká historie

Sdílené úsilí Spojených států, Saúdské Arábie a Pákistánu v 80. letech nicméně dnes může být považováno za nejvýznamnější moment v historii spolupráce obou zemí – s ohledem na to, co následovalo.

Mnoho let předtím, než strůjce zářijových útoků Usáma bin Ládin přišel o saúdskoarabské občanství, ho totiž vyzbrojovali Saúdové i Američané. Se svými spolubojovníky měl pomáhal porazit Sověty v Afghánistánu. O mnoho let později bin Ládin ze základny al-Káidy v Afghánistánu naplánoval teroristické útoky na východní pobřeží Spojených států. Těšil se přitom ochraně Talibanu, který je teď v Afghánistánu po stažení amerických a spojeneckých vojsk opět u moci.

Při posuzování Saúdské Arábie je podle Derghamové nutné brát zřetel na širší strategické zájmy, které dlouhodobě podepírají vztahy mezi Washingtonem a Rijádem. „Američané si prostě myslí, že Saúdská Arábie se rovná 11. září,“ poznamenala. „Víte co? Proberte se, přivoňte si k růžím. Toto je partnerství, spojenectví se Spojenými státy, které trvá již roky.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...