Saúdská Arábie prošla od teroristických útoků z 11. září 2001 velkými změnami, píše agentura AP. Patnáct z devatenácti tehdejších atentátníků byli občany Saúdské Arábie a království bylo rodištěm strůjce útoků a zakladatele teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina. V následujících dvaceti letech se Saúdská Arábie postavila členům al-Káidy na své půdě, upravila učebnice, potírala financování terorismu a proti terorismu spolupracovala také se Spojenými státy. AP však podotýká, že zatímco se Rijád snaží změnit svou image, politicky zůstává represivní.
Teprve před pěti lety začalo království ustupovat od náboženské ideologie, na níž bylo založeno a kterou zastávalo na své půdě i za svými hranicemi – doktríny vahhábismu, což je striktní interpretace islámu, jež se podílela na vzniku několika generací mudžáhidů.
Mnoho Američanů si Saúdskou Arábii bude navždy spojovat s 11. zářím, pádem mrakodrapů Světového obchodního centra a smrtí skoro tří tisíc lidí. Dodnes se rodiny obětí snaží vládu Saúdské Arábie pohnat k odpovědnosti v New Yorku a naléhaly i na prezidenta Joea Bidena, aby odtajnil určité dokumenty související s útoky.
Vláda Saúdské Arábie naopak označila veškerá obvinění, která zemi viní z podílu na útocích, za „kategoricky nepravdivá“.
Trest za spojenectví s Washingtonem
Blízký vztah mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy, včetně přítomnosti amerických vojáků v království po první válce v Zálivu, učinilo saúdskoarabské vedení terčem extrémistických skupin.
„Je důležité si uvědomit, že teroristé, kteří zasáhli USA 11. září, se také několikrát zaměřili na saúdskoarabský lid, vedení, vojáky a dokonce i na naše nejposvátnější náboženská místa v Mekce a Medině,“ řekl AP mluvčí ambasády Saúdské Arábie ve Washingtonu, Fahad Názir. Poznamenal také, že spolupráce mezi Rijádem a Washingtonem na boji s terorismem zachránila tisíce životů.
I přestože Saúdská Arábie bojovala proti al-Káidě a později také útokům skupiny Islámský stát (IS), vládci země nadále dávali ultrakonzervativním duchovním monopol v kázání a vlivu na společnost výměnou za jejich neochvějnou podporu monarchie.
Umírněný islám
Toto po desetiletí silné pouto se začalo rozkládat v roce 2017, kdy korunní princ Muhammad bin Salmán před zahraničními investory vyhlásil návrat k „umírněnému islámu“. O rok dříve přitom s podporou svého otce krále Salmána přistřihl křídla náboženské policii, která dříve pronásledovala mladé muže a ženy v království za družení se v parcích, trestala řidiče aut hrajících hudbu a nutila obchody zavírat v době modliteb.
„Je to nová země. Je to země, která se utváří, “ uvedla americká novinářka libanonského původu Raghida Derghamová na adresu současné monarchie. Dodala, že v Saúdské Arábii v posledních letech došlo k velkému potírání extremismu, což nebylo snadné.
Korunní princ v dubnu v saúdskoarabské televizi poznamenal, že saúdská identita je postavena na islámském a arabském dědictví. Podle AP se zdálo, že jeho slova tyto dvě věci dávají na roveň a poukazují na širší úsilí, které stát vyvinul k potvrzení národní saúdské identity, jež už není spojena s panislámskými záměry ani náboženskými ideologiemi Muhammada ibn Abdala Vahhába, který byl zakladatelem striktního sunnitského směru vahhábismu.
„Pokud by šajch Muhammad Abdal Vahháb vstal z mrtvých a zjistil, že se držíme jeho textu a zavíráme oči před nezávislým uvažováním (idžtihádem) nebo jej zbožšťujeme, byl by prvním, kdo by se proti něčemu takovému postavil,“ uvedl princ.
Tvrdé represe kritiků a rivalů
Umírněnost však neřeší vše. Zatímco se Saúdská Arábie snaží změnit svůj vnější obraz a kontrolovat výklad své historie, zůstává politicky represivní.
Princovy náhlé změny provázela také jeho snaha posílit vlastní moc a odsunout své rivaly na vedlejší kolej. AP v této souvislosti mimo jiné zmiňuje zákroky proti kritikům či vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, kterého v roce 2018 v Turecku zabili princovi agenti.
Bývalý dlouholetý pracovník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bruce Riedel poznamenal, že americko-saúdské vztahy během let prošly zásadními změnami. I v těch nejlepších časech je však podle něj těžké Saúdskou Arábii vykreslit jako nejlepšího přítele Ameriky.
Ačkoliv země zdaleka není otevřenou společností, některé dlouholeté společenské restrikce v království již neplatí. Ženy v zemi už mohou usednout za volant a jít na koncert či do kina už není nemyslitelné. V posledních dvaceti letech Saúdskou Arábii také ovlivnil nástup internetu a zejména sociálních sítí.
Země prochází i masivní generační proměnou. Více než třetině jejích obyvatel je méně než čtrnáct let a šedesáti procentům méně než pětatřicet. V době útoků z 11. září tito lidé dospívali či ještě nebyli na světě.
Podobně jako šestatřicetiletý princ nebyli na světě v době íránské islámské revoluce, která svrhla šáha a nastolila protiamerický a protisaúdský šíitský režim. V tentýž rok muslimští extremisté obsadili Velkou mešitu v Mekce. Saúdští vládci reagovali na události toho roku zmocněním zastánců tvrdé linie a umožnili vahhábismu dále formovat život v Saúdské Arábii. Začal boj o moc mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který pokračoval v sektářských zástupných válkách na Blízkém východě.
Hořká historie
Sdílené úsilí Spojených států, Saúdské Arábie a Pákistánu v 80. letech nicméně dnes může být považováno za nejvýznamnější moment v historii spolupráce obou zemí – s ohledem na to, co následovalo.
Mnoho let předtím, než strůjce zářijových útoků Usáma bin Ládin přišel o saúdskoarabské občanství, ho totiž vyzbrojovali Saúdové i Američané. Se svými spolubojovníky měl pomáhal porazit Sověty v Afghánistánu. O mnoho let později bin Ládin ze základny al-Káidy v Afghánistánu naplánoval teroristické útoky na východní pobřeží Spojených států. Těšil se přitom ochraně Talibanu, který je teď v Afghánistánu po stažení amerických a spojeneckých vojsk opět u moci.
Při posuzování Saúdské Arábie je podle Derghamové nutné brát zřetel na širší strategické zájmy, které dlouhodobě podepírají vztahy mezi Washingtonem a Rijádem. „Američané si prostě myslí, že Saúdská Arábie se rovná 11. září,“ poznamenala. „Víte co? Proberte se, přivoňte si k růžím. Toto je partnerství, spojenectví se Spojenými státy, které trvá již roky.“
