AP: Saúdská Arábie prošla od útoků z 11. září změnami, vůči kritikům ale zůstává represivní

Saúdská Arábie prošla od teroristických útoků z 11. září 2001 velkými změnami, píše agentura AP. Patnáct z devatenácti tehdejších atentátníků byli občany Saúdské Arábie a království bylo rodištěm strůjce útoků a zakladatele teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina. V následujících dvaceti letech se Saúdská Arábie postavila členům al-Káidy na své půdě, upravila učebnice, potírala financování terorismu a proti terorismu spolupracovala také se Spojenými státy. AP však podotýká, že zatímco se Rijád snaží změnit svou image, politicky zůstává represivní.

Teprve před pěti lety začalo království ustupovat od náboženské ideologie, na níž bylo založeno a kterou zastávalo na své půdě i za svými hranicemi – doktríny vahhábismu, což je striktní interpretace islámu, jež se podílela na vzniku několika generací mudžáhidů.

Mnoho Američanů si Saúdskou Arábii bude navždy spojovat s 11. zářím, pádem mrakodrapů Světového obchodního centra a smrtí skoro tří tisíc lidí. Dodnes se rodiny obětí snaží vládu Saúdské Arábie pohnat k odpovědnosti v New Yorku a naléhaly i na prezidenta Joea Bidena, aby odtajnil určité dokumenty související s útoky.

Vláda Saúdské Arábie naopak označila veškerá obvinění, která zemi viní z podílu na útocích, za „kategoricky nepravdivá“.

Trest za spojenectví s Washingtonem

Blízký vztah mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy, včetně přítomnosti amerických vojáků v království po první válce v Zálivu, učinilo saúdskoarabské vedení terčem extrémistických skupin.

„Je důležité si uvědomit, že teroristé, kteří zasáhli USA 11. září, se také několikrát zaměřili na saúdskoarabský lid, vedení, vojáky a dokonce i na naše nejposvátnější náboženská místa v Mekce a Medině,“ řekl AP mluvčí ambasády Saúdské Arábie ve Washingtonu, Fahad Názir. Poznamenal také, že spolupráce mezi Rijádem a Washingtonem na boji s terorismem zachránila tisíce životů.

I přestože Saúdská Arábie bojovala proti al-Káidě a později také útokům skupiny Islámský stát (IS), vládci země nadále dávali ultrakonzervativním duchovním monopol v kázání a vlivu na společnost výměnou za jejich neochvějnou podporu monarchie.

Muhammad bin Salmán
Zdroj: Reuters/Courtesy of Saudi Royal Court/Bandar Algaloud

Umírněný islám

Toto po desetiletí silné pouto se začalo rozkládat v roce 2017, kdy korunní princ Muhammad bin Salmán před zahraničními investory vyhlásil návrat k „umírněnému islámu“. O rok dříve přitom s podporou svého otce krále Salmána přistřihl křídla náboženské policii, která dříve pronásledovala mladé muže a ženy v království za družení se v parcích, trestala řidiče aut hrajících hudbu a nutila obchody zavírat v době modliteb.

„Je to nová země. Je to země, která se utváří, “ uvedla americká novinářka libanonského původu Raghida Derghamová na adresu současné monarchie. Dodala, že v Saúdské Arábii v posledních letech došlo k velkému potírání extremismu, což nebylo snadné.

Korunní princ v dubnu v saúdskoarabské televizi poznamenal, že saúdská identita je postavena na islámském a arabském dědictví. Podle AP se zdálo, že jeho slova tyto dvě věci dávají na roveň a poukazují na širší úsilí, které stát vyvinul k potvrzení národní saúdské identity, jež už není spojena s panislámskými záměry ani náboženskými ideologiemi Muhammada ibn Abdala Vahhába, který byl zakladatelem striktního sunnitského směru vahhábismu.

„Pokud by šajch Muhammad Abdal Vahháb vstal z mrtvých a zjistil, že se držíme jeho textu a zavíráme oči před nezávislým uvažováním (idžtihádem) nebo jej zbožšťujeme, byl by prvním, kdo by se proti něčemu takovému postavil,“ uvedl princ.

Tvrdé represe kritiků a rivalů

Umírněnost však neřeší vše. Zatímco se Saúdská Arábie snaží změnit svůj vnější obraz a kontrolovat výklad své historie, zůstává politicky represivní.

Princovy náhlé změny provázela také jeho snaha posílit vlastní moc a odsunout své rivaly na vedlejší kolej. AP v této souvislosti mimo jiné zmiňuje zákroky proti kritikům či vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, kterého v roce 2018 v Turecku zabili princovi agenti.

Bývalý dlouholetý pracovník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bruce Riedel poznamenal, že americko-saúdské vztahy během let prošly zásadními změnami. I v těch nejlepších časech je však podle něj těžké Saúdskou Arábii vykreslit jako nejlepšího přítele Ameriky.

Ačkoliv země zdaleka není otevřenou společností, některé dlouholeté společenské restrikce v království již neplatí. Ženy v zemi už mohou usednout za volant a jít na koncert či do kina už není nemyslitelné. V posledních dvaceti letech Saúdskou Arábii také ovlivnil nástup internetu a zejména sociálních sítí.

Země prochází i masivní generační proměnou. Více než třetině jejích obyvatel je méně než čtrnáct let a šedesáti procentům méně než pětatřicet. V době útoků z 11. září tito lidé dospívali či ještě nebyli na světě.

Podobně jako šestatřicetiletý princ nebyli na světě v době íránské islámské revoluce, která svrhla šáha a nastolila protiamerický a protisaúdský šíitský režim. V tentýž rok muslimští extremisté obsadili Velkou mešitu v Mekce. Saúdští vládci reagovali na události toho roku zmocněním zastánců tvrdé linie a umožnili vahhábismu dále formovat život v Saúdské Arábii. Začal boj o moc mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který pokračoval v sektářských zástupných válkách na Blízkém východě.

Hořká historie

Sdílené úsilí Spojených států, Saúdské Arábie a Pákistánu v 80. letech nicméně dnes může být považováno za nejvýznamnější moment v historii spolupráce obou zemí – s ohledem na to, co následovalo.

Mnoho let předtím, než strůjce zářijových útoků Usáma bin Ládin přišel o saúdskoarabské občanství, ho totiž vyzbrojovali Saúdové i Američané. Se svými spolubojovníky měl pomáhal porazit Sověty v Afghánistánu. O mnoho let později bin Ládin ze základny al-Káidy v Afghánistánu naplánoval teroristické útoky na východní pobřeží Spojených států. Těšil se přitom ochraně Talibanu, který je teď v Afghánistánu po stažení amerických a spojeneckých vojsk opět u moci.

Při posuzování Saúdské Arábie je podle Derghamové nutné brát zřetel na širší strategické zájmy, které dlouhodobě podepírají vztahy mezi Washingtonem a Rijádem. „Američané si prostě myslí, že Saúdská Arábie se rovná 11. září,“ poznamenala. „Víte co? Proberte se, přivoňte si k růžím. Toto je partnerství, spojenectví se Spojenými státy, které trvá již roky.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...