Rychlý rozpad afghánských sil Pentagon překvapil, řekl v americkém Senátu ministr Austin

Rychlost, s jakou letos v srpnu v boji proti radikálnímu hnutí Taliban padly afghánské vládní síly, Pentagon překvapila. Před senátním výborem pro armádu to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Kromě něj o odchodu amerických vojáků z Afghánistánu vypovídali i nejvyšší představitelé armády. Austin zároveň přiznal, že závěr nejdelší americké války provázely chyby, včetně korupce a upadající morálky mezi afghánskými vojáky.

„Skutečnost, že se afghánská armáda, kterou jsme spolu s partnery vycvičili, jednoduše rozpustila –⁠ v mnoha případech aniž padla jediná střela –⁠ nás všechny překvapila,“ řekl Austin. „Bylo by nečestné tvrdit něco jiného,“ dodal.

Austin promluvil na začátek dvoudenního slyšení před Senátem i Sněmovnou reprezentantů, které má objasnit chaotický závěr války v Afghánistánu. Po dvaceti letech ji v srpnu ukončilo stažení amerických jednotek, které doprovázely překotné evakuace diplomatů i Afghánců z letiště v Kábulu. Taliban zároveň s odchodem jednotek při bleskové ofenzivě převzal kontrolu nad zemí a vrátil se tak zpět k moci.

Agentura Reuters připomíná, že slyšení je příležitostí pro republikány, kteří se chtějí zaměřit na to, co vnímají jako chyby demokratické administrativy amerického prezidenta Joea Bidena.

Ministr evakuaci přesto obhajoval

Evakuace, při které členové místní buňky teroristické organizace Islámský stát (IS) zabili desítky Afghánců a třináct amerických vojáků, ale ministr obrany i přes určité chyby obhajoval.

„Jestli to bylo dokonalé? Samozřejmě, že ne,“ uvedl Austin a připomněl, že se podařilo ze země dostat na 124 tisíc Afghánců. „Ty podmínky v srpnu měly k ideálu daleko: extrémní horko, (…) země bez vlády, velmi dynamická situace na zemi (…) a smrtelná teroristická hrozba,“ dodal.

Existuje „velmi reálná možnost“, že se nyní pod vládou Talibanu v Afghánistánu znovu utvoří teroristické skupiny napojené na teroristy z organizací al-Káida a Islámský stát, řekl senátorům generál Mark Milley, který vede sbor náčelníků štábů. Tyto skupiny podle něj v následujících dvanácti až šestatřiceti měsících mohou pro Spojené státy představovat teroristickou hrozbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...