Al-Káida strana 2 z 5

Nejméně 59 lidí zemřelo po výbuchu ve zlatém dole na jihozápadě Burkina Fasa a více než stovka dalších utrpěla zranění. Předběžný počet obětí poskytly regionální úřady po explozi v obci Gbomblora. Podle agentury AP se předpokládá, že výbuch způsobily chemikálie používané k úpravě zlata, které byly na místě uskladněné.

Americké speciální jednotky zabily v severozápadní Sýrii lídra Islámského státu abú Ibráhíma Hášimího Kurajšího. Informoval o tom prezident Spojených států Joe Biden. Všichni Američané se z akce vrátili v pořádku. Podle sdělení místních záchranářů přišlo o život nejméně 13 lidí, včetně žen a dětí. Biden uvedl, že Kurajší při operaci odpálil bombu, čímž zabil sebe a členy své rodiny.

Vzbouření vojáci v Burkina Fasu ve státní televizi oznámili, že sesadili prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Pozastavili také platnost ústavy, rozpustili vládu a parlament a uzavřeli hranice. Převzetí moci se podle vyjádření obešlo bez násilí a zadržené osoby se nacházejí na bezpečném místě.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Patnáct let vězení uložil indonéský soud vůdci islamistické skupiny spojované s bombovým útokem, při němž před dvaceti lety na Bali zemřelo přes dvě stě lidí. Odsouzený muž známý jako Zulkarnaen či Aris Sumarsono je jedním z vůdců islamistické organizace Jemaah Islamiyah, napojené na teroristickou síť al-Káida.

Přesně před dvaceti lety převezla americká armáda první zajatce do vězení na základně Guantánamo na Kubě. Dosud jím prošlo na osm set lidí různých národností zadržených během války proti terorismu, často bez obvinění a podle výpovědí bývalých členů americké vlády i bez viny. Přes dlouholetou kritiku ale zařízení stále funguje a nyní jsou v něm čtyři desítky vězňů.

Pákistánská vláda dosáhla dohody o „úplném příměří“ s bojovníky islamistického hnutí Taliban působícími v zemi. Podle agentury Reuters to oznámil pákistánský ministr pro informace Favad Čaudhrí. Klid zbraní podle mluvčího pákistánské odnože Talibanu potrvá měsíc a mohl by poskytnout prostor pro dojednání ucelenější mírového dohody, která by mohla pomoci ukončit roky krvavých násilností.

Americké tajné služby se domnívají, že odnož teroristické organizace Islámský stát Chorásán v Afghánistánu (IS-K) má v úmyslu zaútočit na Spojené státy a bude toho schopna již za šest měsíců. Americkým zákonodárcům to v úterý řekl náměstek ministra obrany Colin Kahl. Podotkl přitom, že si není jistý tím, zda proti IS-K zasáhne hnutí Taliban, které Afghánistán ovládlo po odchodu amerických vojsk.

Noví afghánští vůdci z řad Talibanu před více než měsícem svrhli vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Takzvaný Islámský stát (IS) od nich přitom převzal mnoho strategií, kterými se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala agentura Reuters.

Pražský vrchní soud v úterý potvrdil 15 let vězení uprchlému Iráčanovi, který podle pravomocného rozsudku odjel z Česka bojovat za Islámský stát (IS). Česká justice uznala Vátika Muhammada Júsifa Sammarraího vinným z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině. Sedmadvacetiletého muže označila za bojovníka IS mimo jiné zpráva americké FBI, mezi důkazy patřilo i propagandistické video, v němž Sammarraí účinkoval.

Rychlost, s jakou letos v srpnu v boji proti radikálnímu hnutí Taliban padly afghánské vládní síly, Pentagon překvapila. Před senátním výborem pro armádu to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Kromě něj o odchodu amerických vojáků z Afghánistánu vypovídali i nejvyšší představitelé armády. Austin zároveň přiznal, že závěr nejdelší americké války provázely chyby, včetně korupce a upadající morálky mezi afghánskými vojáky.

Francouzská armáda zabila islamistického radikála Adnána abú Valída Sahrávího, který byl lídrem džihádistické skupiny Islámský stát větší Sahary (ISGS). V roce 2017 spáchala jeho skupina smrtelný útok na americké vojáky. V srpnu 2020 Sahráví osobně nařídil vraždu šesti francouzských charitativních pracovníků a jejich nigerijského řidiče.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

Saúdská Arábie prošla od teroristických útoků z 11. září 2001 velkými změnami, píše agentura AP. Patnáct z devatenácti tehdejších atentátníků byli občany Saúdské Arábie a království bylo rodištěm strůjce útoků a zakladatele teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina. V následujících dvaceti letech se Saúdská Arábie postavila členům al-Káidy na své půdě, upravila učebnice, potírala financování terorismu a proti terorismu spolupracovala také se Spojenými státy. AP však podotýká, že zatímco se Rijád snaží změnit svou image, politicky zůstává represivní.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v sobotu večer zveřejnil nově odtajněný dokument zabývající se logistickou podporou pro dva saúdskoarabské únosce při útocích z 11. září 2001. Šestnáctistránkový výpis popisuje kontakt únosců se saúdskoarabskými spolupracovníky ve Spojených státech, ale neposkytuje žádné důkazy, že by se na útocích saúdskoarabská vláda podílela.

Teroristické útoky z 11. září 2001 trvale změnily podobu světa. Islamisté napojení na al-Káidu unesli několik dopravních letadel. Útok začal nárazem jednoho z nich do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Obraz ze zasažení druhé budovy „dvojčat“ už mohli vidět v přímém přenosu miliony lidí po celém světě. Další unesené letadlo zasáhlo budovu Pentagonu, poslední se díky hrdinství pasažérů zřítilo na venkově v Pensylvánii a cíl nezasáhlo.

Teroristické útoky na New York a Washington, ke kterým došlo 11. září 2001, pro Českou televizi informačně pokrývala tehdejší zahraniční zpravodajka v USA Petra Flanderková. Američané podle ní byli v šoku a nejemotivnější chvíle televizní štáb zažíval u nemocnic, vzpomínala ve speciálním vysílání ČT24.

Trauma nejen Američanů. Teroristické útoky 11. září 2001 na východním pobřeží USA zasáhly civilizovaný svět a v plné nahotě ukázaly praktiky radikálních islamistů. Ve čtvrt na devět místního času (UTC-4) bylo extremisty z al-Káidy uneseno první letadlo. Dvě a čtvrt hodiny poté se zřítila druhá z věží mrakodrapu Světového obchodního centra (WTC). Fotogalerie dokumentuje vývoj událostí.

S Talibanem lze pragmaticky jednat, ale o uznání jeho vlády v Afghánistánu zatím nemůže být řeč, shodli se v Událostech, komentářích předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) a šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD). Fischer míní, že islamistické hnutí není pro demokratické země jediným možným partnerem k jednání. Veselý upozornil, že Taliban zatím vůbec neplní podmínky, které si pro případnou vzájemnou spolupráci klade Evropská unie.

Spojené státy si při invazi do Afghánistánu vytyčily transformaci země, aniž by určily, do kdy chtějí afghánské poměry reformovat. Mezi řadovými obyvateli navíc souběžně rostla nedůvěra v mezinárodní společenství i vlastní demokracii. V komentáři pro ČT24, který se zamýšlí nad stavem Afghánistánu dvacet let od 11. září, to píše publicista a blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum nebyly úspěšné, protože nemobilizovaly řadové muslimy a celebrity arabského světa je odsoudily. Prostor pro radikální politický islám poskytla až přehnaná reakce Spojených států a jejich invaze do Iráku, která země proměnila v kolbiště pan-islámských zájmů, píše ve své analýze k důsledkům 11. září expert na blízkovýchodní konflikty Karel Černý.

Spojené státy jsou znepokojeny „vazbami a minulostí“ některých osob jmenovaných Talibanem do nejvyšších vládních pozic v Afghánistánu. Americké ministerstvo zahraničí upozornilo také na neúčast žen v kabinetu, který islamisté představili v úterý. Taliban obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Afghánské hnutí odporu vyzvalo svět, aby novou vládu neuznal. Exprezident Ašraf Ghaní se Afgháncům omluvil.

Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.

Taliban spustil rozsáhlou ofenzivu proti údolí Pándžšír, kde se opevnila Fronta národního odporu. Hnutí tvrdí, že oblast ovládlo, odpůrci to ale popírají. Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek s Talibanem jednat, dle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella to ale neznamená, že by se chystala uznat vládu islamistů. V jejím čele by měl podle zdrojů agentury Reuters stanout Abdul Ghaní Baradar.