Americké speciální jednotky zabily v severozápadní Sýrii lídra Islámského státu abú Ibráhíma Hášimího Kurajšího. Informoval o tom prezident Spojených států Joe Biden. Všichni Američané se z akce vrátili v pořádku. Podle sdělení místních záchranářů přišlo o život nejméně 13 lidí, včetně žen a dětí. Biden uvedl, že Kurajší při operaci odpálil bombu, čímž zabil sebe a členy své rodiny.
Americké jednotky zabily v Sýrii lídra Islámského státu. Boj trval dvě hodiny
„Díky schopnosti a statečnosti našich ozbrojených sil jsme odstranili z bojiště abú Ibráhíma Hášimího Kurajšího – vůdce ISIS (Islámský stát v Iráku a Sýrii). Všichni Američané se z operace bezpečně vrátili,“ konstatoval Biden v prvním prohlášení.
Později uvedl, že operace se uskutečnila na jeho přímý rozkaz, rozhodnutí podle agentury Reuters padlo v úterý.
Kurajšího odpálení výbušniny bylo podle Bidena „posledním aktem zbabělosti“. Stejně zbaběle se podle prezidenta zachoval i předchozí vůdce IS Bagdádí. Ve stručném projevu Biden vyjmenoval činy, které USA Kurajšímu připisují, včetně týrání žen a dětí nebo nedávný útok na syrskou věznici, při kterém se dostali na svobodu bojovníci IS.
Události: Američané zasáhli v Sýrii (zdroj: ČT24)
Protiteroristickou akci ministerstvo obrany označilo za úspešnou. Identita zabitého vůdce IS byla potvrzena kontrolou otisků prstů a DNA, uvedl mluvčí ministerstva John Kirby. Celá operace podle něj trvala zhruba dvě hodiny, přesně jak bylo v plánu. Dvě hodiny podle něj byly potřeba, protože to bylo na velmi odlehlém místě a také kvůli ochraně civilistů. Americké jednotky strávily značnou dobu výzvami, aby lidi opustili budovu, na kterou se Američané chystali zaútočit.
Podle Kirbyho existují „silné, silné náznaky“, že úmrtí civilistů při operaci v Sýrii způsobil Islámský stát a nikoli americké síly. Pentagon podle Kirbyho celou operaci v Sýrii ještě prověří, aby se ujistil, že americká akce nemá na svědomí civilní oběti.
Jak proběhl zásah
Americké speciální jednotky přistály v helikoptérách a zaútočily na dvoupatrový dům obklopený olivovníky, píše agentura AP s odkazem na svědky. Podle nich následovaly dvě hodiny trvající boje provázené výbuchy a nepřetržitou střelbou. Agentura AFP s odkazem na své zpravodaje napsala, že část budovy byla zničena a na místě byly vidět stopy krve.
Místní obyvatelé a novinář pracující pro agenturu AP uvedli, že v místě operace viděli roztrhaná těla. Většina obyvatel podle AP v obavách z odvety hovořila pod podmínkou anonymity.
USA upřednostnily rychlý útok vycvičené jednotky, aby se omezil na minimum počet civilních obětí, uvedl prezident. Podle členů Bidenovy administrativy citovaných agenturou Reuters američtí vojáci stihli odvést civilisty z prvního patra budovy, ve které se později vůdce IS odpálil. Při výbuchu pak ve druhém patře zemřel další člen vedení IS spolu s manželkou; oba se v budově zabarikádovali.
Na dalším postupu operací v Sýrii budou USA spolupracovat s partnery a hodlají dál udržovat tlak na teroristy v oblasti.
Odstranili jsme jednu z největších hrozeb a poslali jsme teroristům zprávu, že po nich půjdeme.
Největší podobný zásah od Bagdádího
Podle Charlese Listera z washingtonského Institutu pro Střední východ se zdá, že šlo o největší takový protiteroristický útok od operace proti abú Bakrovi Bagdádímu. Vůdce teroristické organizace Islámský stát zemřel při zásahu speciálního amerického komanda v severovýchodní Sýrii v říjnu 2019.
Idlib je poslední větší oblastí ovládanou povstalci bojujícími proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Většinu provincie a přilehlých území kontroluje skupina Haját Tahrír aš-Šám, která je někdejší syrskou odnoží al-Káidy. Americká armáda se v uplynulých letech snažila likvidovat představitele al-Káidy v severní Sýrii především pomocí dronů.
Reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó řekl, že zabitý Kurajší nebyl Arabem, ale iráckým Turkmenem. To považuje za velmi neobvyklé u nejvyššího lídra Islámského státu či al-Káidy. „Bylo mu necelých 45 let, vystudoval v Mosulu islámskou teologii, ale potom se za režimu Saddáma Husajna velmi neobvykle stal důstojníkem armády.“
Po americké invazi do Iráku se spojil, podobně jako mnozí jiní „zneuznaní“ armádní činitelé a členové bezpečnostních sil, s islamisty. To posléze vedlo k založení Islámského státu v roce 2014. Ještě v době svého zadržení v americkém detenčním zařízení byl přitom ochotným donašečem Američanů, uvedl Szántó.
Kurajší se v roce 2004 seznámil s Bagdádím a stal se jeho pravou rukou. Po jeho smrti v roce 2019 se stal novým lidrem ISIS. „Od té doby nebyl tak vidět a rozhodně nebyl takovou signifikantní postavou jako jeho předchůdce.“
Islámský stát už není takovým celosvětovým strašákem, jakým byl až do roku 2019, řekl reportér, ale zdůraznil, že tato organizace dál škodí. A byla schopna významného střetu například se syrskými Kurdy. Počet členů Islámského státu se koncem roku 2019 odhadoval mezi 14 až 20 tisíci.
Velkým otazníkem nyní je, kdo by mohl zabitého lídra nahradit. „Nikdo tak charismatický jako byl Bagdádí v tuto chvíli není k dispozici,“ dodal Szántó s tím, že nástupce se určitě najde.
Studio ČT24: Zahraniční redaktor Szántó k zabití lídra tzv. Islámského státu jednotkami USA (zdroj: ČT24)