Teroristické útoky na New York a Washington, ke kterým došlo 11. září 2001, pro Českou televizi informačně pokrývala tehdejší zahraniční zpravodajka v USA Petra Flanderková. Američané podle ní byli v šoku a nejemotivnější chvíle televizní štáb zažíval u nemocnic, vzpomínala ve speciálním vysílání ČT24.
Američané byli útoky 11. září strašně zaskočeni, vzpomíná tehdejší zpravodajka ČT v USA
92 minut
Mimořádný pořad ČT24 – 20 let od tragického 11. září
V sobotu uplyne dvacet let od 11. září 2001, které už navždy vešlo do historie. Příslušníci islamistické organizace al-Káida tehdy unesli čtyři dopravní letadla. Dvě z nich navedli do věží Světového obchodního centra v New Yorku, třetí pak do Pentagonu, sídla amerického ministerstva obrany ve státě Virginia. Čtvrtý letoun se po souboji mezi teroristy a pasažéry zřítil v Pensylvánii, aniž zasáhl cíl vybraný teroristy. Tím měl být zřejmě Kapitol, nebo Bílý dům.
„Při prvním nárazu jsem si neuvědomila, co se stalo, říkala jsem si: ‚Co dělají na kontrolní věži? Jak mohou nechat trefit tak vysokou budovu?‘“ vzpomínala Flanderková v tematickém bilančním vysílání ČT24.
Po druhém útoku už bylo jasné, že šlo o teroristický útok. Z Washingtonu se hned pokusila dostat do New Yorku, ale vzdušný prostor Spojených států byl uzavřen. Do zasaženého města se dostala vlakem o dva dny později.
„Američané si vůbec nedovedli představit, že by se něco takového stalo na jejich území a byli tím strašně zaskočeni, protože tím utrpěla jejich nedotknutelnost,“ doplňuje novinářka, která dnes působí jako editorka zahraniční redakce ČT.
„Nejvíce se mi asi vrylo do paměti natáčení u nemocnic, kam chodili lidé, kteří měli fotografie svých blízkých, a každého se ptali: ‚Neviděli jste…?‘ Byli zoufalí a nevěděli, zda jejich blízcí přežili,“ vrací se k dvacet let starým Událostem a zmiňuje i konec bezstarostnosti, která tehdy panovala také na letištích.
Američany podle ní rozhorčilo rovněž to, že pozdější šetření ukázala, že teroristé se na překonání bezpečnostních opatření a na provedení útoku připravovali přímo na území Spojených států.
Napětí mezi USA a Saúdskou Arábií
Z devatenácti útočníků, kteří se na útocích podíleli, jich pocházelo patnáct ze Saúdské Arábie. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek to označil za „prekérní situaci“, protože USA považují Saúdy za svou oporu na Blízkém východě. Fakt, že většina teroristů pocházela právě odsud, proto ve Washingtonu i v Rijádu způsobila tenzi, byť se neprojevovala navenek, řekl zpravodaj.
„Vzájemné vztahy jsou v podstatě nezrušitelné. Pokud tato aliance jednou padne, tak to bude přelomový okamžik pro Blízký východ. Evidentně bylo 11. září zahanbující a nutilo k velkému přemýšlení v obou metropolích o tom, jak dál,“ dodal zpravodaj.
Bezpečnost versus osobní svoboda
Po 11. září došlo k mnoha bezpečnostním opatřením, která mají ochránit Američany – i na úkor jejich osobní svobody – před dalšími podobnými útoky. Zavedla se na letištích i v každodenním životě.
Téma občanských práv a svobod na jedné straně, a bezpečnosti na straně druhé i v dnešních Spojených státech velmi rezonuje, dodává současný zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Část společnosti má za to, že Spojené státy už nejsou tak svobodnou zemí, jako byly ještě v 90. letech nebo těsně před teroristickými útoky.
Miřejovský současně zdůraznil, že podle posledního průzkumu konzervativní televize Fox – tyto průzkumy bývají přesné a respektované – dvě třetiny respondentů uvedly, že se dnes cítí bezpečněji než před dvaceti lety a že nemají pocit takového ohrožení jako po 11. září 2001. Dodal, že tím de facto říkají, že souhlasí s kroky, které Spojené státy podnikly k zajištění své bezpečnosti na domácí půdě. Víceméně kladně jsou hodnoceny i související vysoké náklady.
