Na třináct let poslal ve středu německý soud do vězení bývalou členku krajně levicové teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) Danielu Kletteovou. Shledal ji vinnou z loupežných přepadení, porušení zákona o zbraních a dalších trestných činů, informovala agentura DPA. Nyní 67letá Kletteová se před spravedlností ukrývala více než třicet let.
Frakce Rudé armády vedla v 70. až 90. letech minulého století ozbrojený boj proti „imperialistickému systému“ spolkové republiky. Akce RAF si vyžádaly přes tři desítky obětí – včetně vysoce postavených osob a představitelů německého průmyslu a finančnictví. Kletteová společně s Burkhardem Garwegem a Ernstem-Volkerem Staubem patřila k takzvané třetí generaci RAF. V roce 1998 se organizace sama rozpustila.
Před soudem stanula Kletteová kvůli obžalobě z několika loupežných přepadení, které podle prokuratury spáchala se svými dvěma komplici Garwegem a Staubem. Oba muži jsou stále na útěku.
Vyšetřovatelé dříve uvedli, že trojice v letech 1999 až 2016 přepadávala dodávky s penězi a obchody na severu a severozápadě Německa. Přišla si tak na více než 2,7 milionu eur (bezmála 66 milionů korun). Úřady předpokládají, že loupeže nebyly politicky motivované a že jimi trio financovalo svůj život v ilegalitě. Při přepadení dodávky s penězi nedaleko Brém v roce 2015 se střílelo, právě kvůli tomuto případu čelila Kletteová i obžalobě z pokusu o vraždu. Soud ji z něj ale vinnou neshledal.
Život s italským pasem
Kletteovou dopadli policisté předloni v únoru v Berlíně. V ilegalitě se pohybovala nejpozději od roku 1990, policie tak po ní pátrala více než třicet let. V posledních dvaceti letech žila s italským pasem na jméno Claudia v berlínské čtvrti Kreuzberg a živila se doučováním dětí. V jejím bytě se našly mimo jiné zbraně, atrapa ručního granátu, kilogram zlata a 240 tisíc eur (asi 5,8 milionu korun) v hotovosti.
Kletteové hrozí, že bude muset před soudem stanout i v přímé souvislosti s činností teroristické organizace RAF. Spolkové státní zastupitelství ji viní z podílu na útocích z let 1990 až 1993. Senát vrchního zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem musí nyní rozhodnout, zda a případně kdy se bude proces konat, sdělila DPA. Samotné členství v teroristické organizaci je už u Kletteové promlčeno.
RAF vznikla v roce 1970 a více než čtvrtstoletí znepokojovala německé politiky i veřejnost. Nejznámějšími členy první generace byli Andreas Baader a Ulrike Meinhofová, kteří po dopadení spáchali ve vězení sebevraždu. Mezi více než třemi desítkami obětí skupiny jsou mimo jiné generální prokurátor Siegfried Buback, bankéř Jürgen Ponto a šéf sdružení zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer, kteří byli zavražděni v roce 1977. Členové krajně levicové organizace stáli podle policie i za vraždami šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena v roce 1989 či šéfa privatizačního úřadu Treuhand Detleva Karstena Rohweddera v roce 1991. Tyto vraždy ovšem nebyly objasněny.
