Německé státní zastupitelství vzneslo obvinění proti Daniele Kletteové, která působila v levicové teroristické organizaci Frakce Rudé armády (RAF). Podle serveru Zeit Online je šestašedesátiletá žena obviněna mimo jiné z pokusu o vraždu, nedovoleného ozbrojování a třinácti přepadení. Kletteová obvinění částečně popřela.
Státní zastupitelství vyšetřuje Kletteovou a její údajné komplice Ernsta-Volkera Stauba a Burkharda Garwega – oba muži jsou stále na svobodě a skrývají se – již několik let, napsal server Zeit Online.
Na základě analýzy DNA se vyšetřovatelé domnívají, že v letech 1999 až 2016 trojice přepadla v Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku několik supermarketů a vozidel na přepravu peněz.
Celkem měli pachatelé uloupit více než 2,7 milionu eur (68,27milonu korun), aby mohli financovat svůj život v ilegalitě. Podle obžaloby se Kletteová na přepadeních podílela především jako řidička únikového vozu. Podezřelí jsou vyšetřováni také z pokusu o vraždu, protože při loupeži ve Stuhru v dolnosaském okrese Diepholz se střílelo.
Úřady po zatčení Kletteové na začátku roku zintenzivnily pátrání po jejích komplicích Garwegovi a Staubovi. Podle médií Kletteová po svém zatčení varovala Garwega, který údajně v té době také žil v Berlíně.
Granát a kalašnikov
Kletteová byla zatčena koncem února v Berlíně po desetiletích strávených v ilegalitě. Od té doby je ve vazbě. Při zatýkání byl u ní doma nalezen mimo jiné kalašnikov a protitankový granát.
Kletteová, Staub a Garweg údajně patřili k takzvané třetí generaci RAF. Kletteová se údajně podílela na neúspěšném útoku na budovu Deutsche Bank v hesenském Eschbornu v roce 1990, na útoku střelnou zbraní na americké velvyslanectví v Bonnu o rok později a na útoku výbušninou na novou budovu věznice v hesenském Weiterstadtu v roce 1993. Tato obvinění ovšem nejsou předmětem výše zmíněného trestního řízení.
Teroristické organizaci RAF je připisováno přes třicet vražd. Její členové jsou obviňováni mimo jiné z vraždy šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena v roce 1989 či šéfa privatizačního úřadu Treuhand Detleva Karstena Rohweddera v roce 1991. Tyto vraždy ovšem dosud nebyly objasněny.
