Vedení Markízy odmítlo požadavky zaměstnanců ohledně podoby vysílání

Nahrávám video
Události: Televize Markíza odmítla požadavky zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

„Zvláště v kontextu posledních událostí, kdy došlo k porušení všech zásad profesionální žurnalistiky ze strany vlastního zaměstnance, a tím k poškození dobré pověsti TV Markíza, považujeme zveřejněné požadavky za absolutní nepochopení situace,“ uvedla televize, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Kovačičův krok označila za zneužití živého vysílání a za velmi hrubé porušení jeho povinností.

„Součástí akvizice mediální společnosti CME skupinou PPF byl vznik Redakční rady jako garanta nezávislosti zpravodajství na managementu stanic i na majiteli CME,“ uvedl mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek. Jinak situaci v Markíze, kterou CME provozuje, nekomentoval.

Před budovou PPF v pražských Dejvicích ve čtvrtek protestovalo asi dvacet lidí ze spolku Pražská kaviareň. Měli transparent s nápisem „Zastavte normalizaci TV Markíza“. Mluvčímu PPF předali otevřený dopis určený rodině Kellnerových, ve kterém kritizují personální změny v Markíze. Dopis podepsaly desítky českých a slovenských osobností z politiky či kultury. Rousek předal organizátorům akce stanovisko Redakční rady CME.

Desítky pracovníků Markízy se v prohlášení Kovačiče a jeho výroků zastaly a od ředitele televize a šéfa zpravodajství tito zaměstnanci žádali písemný závazek, že diskusní pořad bude pokračovat „ve svobodné dramaturgii a se stejným moderátorem i po letní přestávce.“ Bez bližších podrobností ohlásili, že pokud se tak nestane, využijí všechny právní kroky kolektivního odporu.

Televize už v pondělí oznámila, že přerušuje vysílání zmíněného diskusního pořadu a také další podobné relace, které moderoval Kovačič.

„Na telo“ v jiné podobě

Televize oznámila, že ve vzniklé přestávce ve vysílání bude pracovat na nové koncepci diskusního pořadu „Na telo“ tak, aby byla „platformou pro korektní diskusi mezi jednotlivými politickými stranami a názorovými proudy ve slovenské společnosti“.

Reportéři Markízy, kteří vystupovali v polední zpravodajské relaci televize, ve čtvrtek přišli do práce oblečeni v černém. Podobně v dubnu postupovali pracovníci slovenského veřejnoprávního rozhlasu a televize (RTVS), a to na protest proti vládou schválenému návrhu nového zákona o této stanici, který počítá kromě jiného s výměnou současného ředitele RTVS. Pracovníci RTVS jsou ve stávkové pohotovosti.

Ve stávkové pohotovosti

Také stávkový výbor v Markíze, jehož členem je také Kovačič, odpoledne oznámil vstup zaměstnanců a spolupracovníků televize do stávkové pohotovosti. Od vedení Markízy podle prohlášení kromě jiného žádají, aby slíbilo, že politická témata se vysílají objektivně a nestranně a že rozhodnutí a jednání politiků patří mezi zásadní zpravodajská témata.

Rovněž chtějí příslib, že televize nebude nestandardně zasahovat do obsahu schválených reportáží, a uznání toho, že je novinářskou povinností klást respondentům i nepříjemné dotazy. „Mluví se hodně o zklidnění společnosti, což je bezpochyby důležité téma, ale to neznamená, že máme škrtat kritické otázky. Kritické otázky je třeba klást, protože to je kontrola moci,“ sdělil Kovačič ČT. Stávkový výbor uvedl, že pro případ nesplnění požadavků jsou zaměstnanci připraveni na ostrou stávku.

Podle člena Redakční rady CME Hanse Mahra je využívání vysílacího času k prosazování osobních ambicí nejen porušením redakčních pravidel, ale také ohrožením zásad svobody médií.

„Plně podporuji rozhodnutí TV Markíza pozastavit pořad na letní sezonu. Nikdy nebylo plánováno a ani uvedeno, že pořad Na telo bude zrušen. Po rozhovorech s managementem TV Markíza a vedením redakce jsem přesvědčen, že po této přestávce se pořad Na telo vrátí, i když v trochu jiném formátu a samozřejmě s moderátorem, který se chová profesionálně a nezneužívá své moderátorské role,“ uvedl Mahr v dopise Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Ten v minulých dnech situaci v Markíze označil za střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky.

Mahr věří, že TV Markíza ani CME nepodlehnou vnějšímu politickému tlaku a tlaku jednotlivých novinářů, kteří podle něj prosazují svou osobní či politickou agendu. „Skupina PPF ani její vedení nehrají žádnou roli v redakční politice. Vždy ale podporovaly snahu Redakční rady prosazovat dodržování redakčních zásad a zajistit, aby každé médium bylo řízeno odpovědně a nestranně,“ uzavřel.

Spory o podobu vysílání trvají už delší dobu

Stávající střet zaměstnanců a vedení Markízy je prozatím vyvrcholením sporů uvnitř televize, které trvají už několik měsíců. Nespokojení redaktoři tvrdili, že nový šéf zpravodajství, český novinář Michal Kratochvíl, prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky. Pracovníci Markízy v prohlášení tvrdili, že jim jde o zachování svobody zpravodajství televize.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po loňském jmenování do čela své nynější vlády označil Markízu a další tři média za nepřátelská a přestal jim odpovídat na dotazy. Do diskusního pořadu Markízy pak letos na jaře přestali chodit vládní politici. Další pořady, nebo jejich moderátoři kvůli tomu skončili.

Někteří slovenští politici tvrdili, že slovenská vláda chce v zemi ovládnout média. Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu v reakci na vývoj v Markíze napsal, že v televizi se vede střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky. V otevřeném dopise proto vyzval majitelku PPF Renátu Kellnerovou a výkonného ředitele skupiny Jiřího Šmejce, aby zajistili zachování prostoru pro svobodnou žurnalistiku.

Skupina PPF na Slovensku podniká nebo má zakázky nejen v sektoru televizního vysílání, ale také například v oblasti telekomunikačních služeb a výběru mýtného. Svou nečinností tak může chránit své obchodní zájmy v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...