Vedení Markízy odmítlo požadavky zaměstnanců ohledně podoby vysílání

Nahrávám video
Události: Televize Markíza odmítla požadavky zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

„Zvláště v kontextu posledních událostí, kdy došlo k porušení všech zásad profesionální žurnalistiky ze strany vlastního zaměstnance, a tím k poškození dobré pověsti TV Markíza, považujeme zveřejněné požadavky za absolutní nepochopení situace,“ uvedla televize, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Kovačičův krok označila za zneužití živého vysílání a za velmi hrubé porušení jeho povinností.

„Součástí akvizice mediální společnosti CME skupinou PPF byl vznik Redakční rady jako garanta nezávislosti zpravodajství na managementu stanic i na majiteli CME,“ uvedl mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek. Jinak situaci v Markíze, kterou CME provozuje, nekomentoval.

Před budovou PPF v pražských Dejvicích ve čtvrtek protestovalo asi dvacet lidí ze spolku Pražská kaviareň. Měli transparent s nápisem „Zastavte normalizaci TV Markíza“. Mluvčímu PPF předali otevřený dopis určený rodině Kellnerových, ve kterém kritizují personální změny v Markíze. Dopis podepsaly desítky českých a slovenských osobností z politiky či kultury. Rousek předal organizátorům akce stanovisko Redakční rady CME.

Desítky pracovníků Markízy se v prohlášení Kovačiče a jeho výroků zastaly a od ředitele televize a šéfa zpravodajství tito zaměstnanci žádali písemný závazek, že diskusní pořad bude pokračovat „ve svobodné dramaturgii a se stejným moderátorem i po letní přestávce.“ Bez bližších podrobností ohlásili, že pokud se tak nestane, využijí všechny právní kroky kolektivního odporu.

Televize už v pondělí oznámila, že přerušuje vysílání zmíněného diskusního pořadu a také další podobné relace, které moderoval Kovačič.

„Na telo“ v jiné podobě

Televize oznámila, že ve vzniklé přestávce ve vysílání bude pracovat na nové koncepci diskusního pořadu „Na telo“ tak, aby byla „platformou pro korektní diskusi mezi jednotlivými politickými stranami a názorovými proudy ve slovenské společnosti“.

Reportéři Markízy, kteří vystupovali v polední zpravodajské relaci televize, ve čtvrtek přišli do práce oblečeni v černém. Podobně v dubnu postupovali pracovníci slovenského veřejnoprávního rozhlasu a televize (RTVS), a to na protest proti vládou schválenému návrhu nového zákona o této stanici, který počítá kromě jiného s výměnou současného ředitele RTVS. Pracovníci RTVS jsou ve stávkové pohotovosti.

Ve stávkové pohotovosti

Také stávkový výbor v Markíze, jehož členem je také Kovačič, odpoledne oznámil vstup zaměstnanců a spolupracovníků televize do stávkové pohotovosti. Od vedení Markízy podle prohlášení kromě jiného žádají, aby slíbilo, že politická témata se vysílají objektivně a nestranně a že rozhodnutí a jednání politiků patří mezi zásadní zpravodajská témata.

Rovněž chtějí příslib, že televize nebude nestandardně zasahovat do obsahu schválených reportáží, a uznání toho, že je novinářskou povinností klást respondentům i nepříjemné dotazy. „Mluví se hodně o zklidnění společnosti, což je bezpochyby důležité téma, ale to neznamená, že máme škrtat kritické otázky. Kritické otázky je třeba klást, protože to je kontrola moci,“ sdělil Kovačič ČT. Stávkový výbor uvedl, že pro případ nesplnění požadavků jsou zaměstnanci připraveni na ostrou stávku.

Podle člena Redakční rady CME Hanse Mahra je využívání vysílacího času k prosazování osobních ambicí nejen porušením redakčních pravidel, ale také ohrožením zásad svobody médií.

„Plně podporuji rozhodnutí TV Markíza pozastavit pořad na letní sezonu. Nikdy nebylo plánováno a ani uvedeno, že pořad Na telo bude zrušen. Po rozhovorech s managementem TV Markíza a vedením redakce jsem přesvědčen, že po této přestávce se pořad Na telo vrátí, i když v trochu jiném formátu a samozřejmě s moderátorem, který se chová profesionálně a nezneužívá své moderátorské role,“ uvedl Mahr v dopise Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Ten v minulých dnech situaci v Markíze označil za střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky.

Mahr věří, že TV Markíza ani CME nepodlehnou vnějšímu politickému tlaku a tlaku jednotlivých novinářů, kteří podle něj prosazují svou osobní či politickou agendu. „Skupina PPF ani její vedení nehrají žádnou roli v redakční politice. Vždy ale podporovaly snahu Redakční rady prosazovat dodržování redakčních zásad a zajistit, aby každé médium bylo řízeno odpovědně a nestranně,“ uzavřel.

Spory o podobu vysílání trvají už delší dobu

Stávající střet zaměstnanců a vedení Markízy je prozatím vyvrcholením sporů uvnitř televize, které trvají už několik měsíců. Nespokojení redaktoři tvrdili, že nový šéf zpravodajství, český novinář Michal Kratochvíl, prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky. Pracovníci Markízy v prohlášení tvrdili, že jim jde o zachování svobody zpravodajství televize.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po loňském jmenování do čela své nynější vlády označil Markízu a další tři média za nepřátelská a přestal jim odpovídat na dotazy. Do diskusního pořadu Markízy pak letos na jaře přestali chodit vládní politici. Další pořady, nebo jejich moderátoři kvůli tomu skončili.

Někteří slovenští politici tvrdili, že slovenská vláda chce v zemi ovládnout média. Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu v reakci na vývoj v Markíze napsal, že v televizi se vede střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky. V otevřeném dopise proto vyzval majitelku PPF Renátu Kellnerovou a výkonného ředitele skupiny Jiřího Šmejce, aby zajistili zachování prostoru pro svobodnou žurnalistiku.

Skupina PPF na Slovensku podniká nebo má zakázky nejen v sektoru televizního vysílání, ale také například v oblasti telekomunikačních služeb a výběru mýtného. Svou nečinností tak může chránit své obchodní zájmy v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...