Vedení Markízy odmítlo požadavky zaměstnanců ohledně podoby vysílání

Nahrávám video
Události: Televize Markíza odmítla požadavky zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

„Zvláště v kontextu posledních událostí, kdy došlo k porušení všech zásad profesionální žurnalistiky ze strany vlastního zaměstnance, a tím k poškození dobré pověsti TV Markíza, považujeme zveřejněné požadavky za absolutní nepochopení situace,“ uvedla televize, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Kovačičův krok označila za zneužití živého vysílání a za velmi hrubé porušení jeho povinností.

„Součástí akvizice mediální společnosti CME skupinou PPF byl vznik Redakční rady jako garanta nezávislosti zpravodajství na managementu stanic i na majiteli CME,“ uvedl mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek. Jinak situaci v Markíze, kterou CME provozuje, nekomentoval.

Před budovou PPF v pražských Dejvicích ve čtvrtek protestovalo asi dvacet lidí ze spolku Pražská kaviareň. Měli transparent s nápisem „Zastavte normalizaci TV Markíza“. Mluvčímu PPF předali otevřený dopis určený rodině Kellnerových, ve kterém kritizují personální změny v Markíze. Dopis podepsaly desítky českých a slovenských osobností z politiky či kultury. Rousek předal organizátorům akce stanovisko Redakční rady CME.

Desítky pracovníků Markízy se v prohlášení Kovačiče a jeho výroků zastaly a od ředitele televize a šéfa zpravodajství tito zaměstnanci žádali písemný závazek, že diskusní pořad bude pokračovat „ve svobodné dramaturgii a se stejným moderátorem i po letní přestávce.“ Bez bližších podrobností ohlásili, že pokud se tak nestane, využijí všechny právní kroky kolektivního odporu.

Televize už v pondělí oznámila, že přerušuje vysílání zmíněného diskusního pořadu a také další podobné relace, které moderoval Kovačič.

„Na telo“ v jiné podobě

Televize oznámila, že ve vzniklé přestávce ve vysílání bude pracovat na nové koncepci diskusního pořadu „Na telo“ tak, aby byla „platformou pro korektní diskusi mezi jednotlivými politickými stranami a názorovými proudy ve slovenské společnosti“.

Reportéři Markízy, kteří vystupovali v polední zpravodajské relaci televize, ve čtvrtek přišli do práce oblečeni v černém. Podobně v dubnu postupovali pracovníci slovenského veřejnoprávního rozhlasu a televize (RTVS), a to na protest proti vládou schválenému návrhu nového zákona o této stanici, který počítá kromě jiného s výměnou současného ředitele RTVS. Pracovníci RTVS jsou ve stávkové pohotovosti.

Ve stávkové pohotovosti

Také stávkový výbor v Markíze, jehož členem je také Kovačič, odpoledne oznámil vstup zaměstnanců a spolupracovníků televize do stávkové pohotovosti. Od vedení Markízy podle prohlášení kromě jiného žádají, aby slíbilo, že politická témata se vysílají objektivně a nestranně a že rozhodnutí a jednání politiků patří mezi zásadní zpravodajská témata.

Rovněž chtějí příslib, že televize nebude nestandardně zasahovat do obsahu schválených reportáží, a uznání toho, že je novinářskou povinností klást respondentům i nepříjemné dotazy. „Mluví se hodně o zklidnění společnosti, což je bezpochyby důležité téma, ale to neznamená, že máme škrtat kritické otázky. Kritické otázky je třeba klást, protože to je kontrola moci,“ sdělil Kovačič ČT. Stávkový výbor uvedl, že pro případ nesplnění požadavků jsou zaměstnanci připraveni na ostrou stávku.

Podle člena Redakční rady CME Hanse Mahra je využívání vysílacího času k prosazování osobních ambicí nejen porušením redakčních pravidel, ale také ohrožením zásad svobody médií.

„Plně podporuji rozhodnutí TV Markíza pozastavit pořad na letní sezonu. Nikdy nebylo plánováno a ani uvedeno, že pořad Na telo bude zrušen. Po rozhovorech s managementem TV Markíza a vedením redakce jsem přesvědčen, že po této přestávce se pořad Na telo vrátí, i když v trochu jiném formátu a samozřejmě s moderátorem, který se chová profesionálně a nezneužívá své moderátorské role,“ uvedl Mahr v dopise Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Ten v minulých dnech situaci v Markíze označil za střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky.

Mahr věří, že TV Markíza ani CME nepodlehnou vnějšímu politickému tlaku a tlaku jednotlivých novinářů, kteří podle něj prosazují svou osobní či politickou agendu. „Skupina PPF ani její vedení nehrají žádnou roli v redakční politice. Vždy ale podporovaly snahu Redakční rady prosazovat dodržování redakčních zásad a zajistit, aby každé médium bylo řízeno odpovědně a nestranně,“ uzavřel.

Spory o podobu vysílání trvají už delší dobu

Stávající střet zaměstnanců a vedení Markízy je prozatím vyvrcholením sporů uvnitř televize, které trvají už několik měsíců. Nespokojení redaktoři tvrdili, že nový šéf zpravodajství, český novinář Michal Kratochvíl, prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky. Pracovníci Markízy v prohlášení tvrdili, že jim jde o zachování svobody zpravodajství televize.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po loňském jmenování do čela své nynější vlády označil Markízu a další tři média za nepřátelská a přestal jim odpovídat na dotazy. Do diskusního pořadu Markízy pak letos na jaře přestali chodit vládní politici. Další pořady, nebo jejich moderátoři kvůli tomu skončili.

Někteří slovenští politici tvrdili, že slovenská vláda chce v zemi ovládnout média. Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu v reakci na vývoj v Markíze napsal, že v televizi se vede střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky. V otevřeném dopise proto vyzval majitelku PPF Renátu Kellnerovou a výkonného ředitele skupiny Jiřího Šmejce, aby zajistili zachování prostoru pro svobodnou žurnalistiku.

Skupina PPF na Slovensku podniká nebo má zakázky nejen v sektoru televizního vysílání, ale také například v oblasti telekomunikačních služeb a výběru mýtného. Svou nečinností tak může chránit své obchodní zájmy v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v pondělí doprovázet lodě uvízlé v Perském zálivu, oznámil Trump

Spojené státy v pondělí začnou Hormuzským průlivem doprovázet lodě, které kvůli válce s Íránem uvízly v Perském zálivu. V neděli to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že o takovou pomoc žádaly země celého světa. Írán by mohl považovat americký doprovod lodí v Hormuzském průlivu za porušení příměří, reagoval dle AFP významný íránský činitel Ebráhím Azízí, který je předsedou parlamentního výboru pro národní bezpečnost.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Spor s Trumpem za stažením vojáků USA z Německa nestojí, věří Merz

Oznámené stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa nesouvisí se sporem s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, do kterého se spolkový kancléř Friedrich Merz dostal. Merz to v neděli prohlásil v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD. Řekl také, že Washington považuje za hlavního německého partnera v Severoatlantické alianci.
před 4 hhodinami

Je otázkou, kdo zprostředkuje konec války, řekl Babiš po schůzce se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zájem na ukončení války na Ukrajině, Česko si to rovněž přeje. Jde o to, kdo to zprostředkuje, řekl v neděli v podvečer premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ukrajinskou hlavou státu v Jerevanu. Americký prezident Donald Trump nyní řeší krizi v Hormuzském průlivu, což podle šéfa ANO komplikuje situaci. Babiš však míní, že šance válku ukončit je. Do mírového procesu by se podle něj mohli zapojit lídři zemí střední Asie či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zelenskyj označil schůzku za produktivní a poděkoval Čechům za podporu jeho země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenta chránícího Trumpa před týdnem postřelil útočník, tvrdí vyšetřovatelé

Vyšetřovatelé tvrdí, že mají důkaz, že jednoho ze strážců prezidenta Spojených států Donalda Trumpa před týdnem na večeři korespondentů Bílého domu postřelil útočník, který se snažil na akci proniknout, oznámila v neděli dle agentury Reuters washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirroová. Dosud nebylo jasné, zda člena Tajné služby USA, která chrání prezidenta a vysoké ústavní činitele, omylem během přestřelky nezasáhli jeho kolegové. Trumpa, který byl na galavečeru přítomen, ochranka v pořádku evakuovala.
před 9 hhodinami

Exploze táboráku zranila v Rakousku pět dětí. Pod ohništěm byly výbušniny

Pět dětí ve věku od deseti do čtrnácti let v sobotu večer nedaleko hornorakouského Freistadtu utrpělo zranění, když explodoval táborák, u kterého seděly. Pod ohništěm byly výbušniny, které policie označila za „relikt z druhé světové války“.
před 9 hhodinami

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 17 hhodinami
Načítání...