Vedení Markízy odmítlo požadavky zaměstnanců ohledně podoby vysílání

Nahrávám video
Události: Televize Markíza odmítla požadavky zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

„Zvláště v kontextu posledních událostí, kdy došlo k porušení všech zásad profesionální žurnalistiky ze strany vlastního zaměstnance, a tím k poškození dobré pověsti TV Markíza, považujeme zveřejněné požadavky za absolutní nepochopení situace,“ uvedla televize, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Kovačičův krok označila za zneužití živého vysílání a za velmi hrubé porušení jeho povinností.

„Součástí akvizice mediální společnosti CME skupinou PPF byl vznik Redakční rady jako garanta nezávislosti zpravodajství na managementu stanic i na majiteli CME,“ uvedl mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek. Jinak situaci v Markíze, kterou CME provozuje, nekomentoval.

Před budovou PPF v pražských Dejvicích ve čtvrtek protestovalo asi dvacet lidí ze spolku Pražská kaviareň. Měli transparent s nápisem „Zastavte normalizaci TV Markíza“. Mluvčímu PPF předali otevřený dopis určený rodině Kellnerových, ve kterém kritizují personální změny v Markíze. Dopis podepsaly desítky českých a slovenských osobností z politiky či kultury. Rousek předal organizátorům akce stanovisko Redakční rady CME.

Desítky pracovníků Markízy se v prohlášení Kovačiče a jeho výroků zastaly a od ředitele televize a šéfa zpravodajství tito zaměstnanci žádali písemný závazek, že diskusní pořad bude pokračovat „ve svobodné dramaturgii a se stejným moderátorem i po letní přestávce.“ Bez bližších podrobností ohlásili, že pokud se tak nestane, využijí všechny právní kroky kolektivního odporu.

Televize už v pondělí oznámila, že přerušuje vysílání zmíněného diskusního pořadu a také další podobné relace, které moderoval Kovačič.

„Na telo“ v jiné podobě

Televize oznámila, že ve vzniklé přestávce ve vysílání bude pracovat na nové koncepci diskusního pořadu „Na telo“ tak, aby byla „platformou pro korektní diskusi mezi jednotlivými politickými stranami a názorovými proudy ve slovenské společnosti“.

Reportéři Markízy, kteří vystupovali v polední zpravodajské relaci televize, ve čtvrtek přišli do práce oblečeni v černém. Podobně v dubnu postupovali pracovníci slovenského veřejnoprávního rozhlasu a televize (RTVS), a to na protest proti vládou schválenému návrhu nového zákona o této stanici, který počítá kromě jiného s výměnou současného ředitele RTVS. Pracovníci RTVS jsou ve stávkové pohotovosti.

Ve stávkové pohotovosti

Také stávkový výbor v Markíze, jehož členem je také Kovačič, odpoledne oznámil vstup zaměstnanců a spolupracovníků televize do stávkové pohotovosti. Od vedení Markízy podle prohlášení kromě jiného žádají, aby slíbilo, že politická témata se vysílají objektivně a nestranně a že rozhodnutí a jednání politiků patří mezi zásadní zpravodajská témata.

Rovněž chtějí příslib, že televize nebude nestandardně zasahovat do obsahu schválených reportáží, a uznání toho, že je novinářskou povinností klást respondentům i nepříjemné dotazy. „Mluví se hodně o zklidnění společnosti, což je bezpochyby důležité téma, ale to neznamená, že máme škrtat kritické otázky. Kritické otázky je třeba klást, protože to je kontrola moci,“ sdělil Kovačič ČT. Stávkový výbor uvedl, že pro případ nesplnění požadavků jsou zaměstnanci připraveni na ostrou stávku.

Podle člena Redakční rady CME Hanse Mahra je využívání vysílacího času k prosazování osobních ambicí nejen porušením redakčních pravidel, ale také ohrožením zásad svobody médií.

„Plně podporuji rozhodnutí TV Markíza pozastavit pořad na letní sezonu. Nikdy nebylo plánováno a ani uvedeno, že pořad Na telo bude zrušen. Po rozhovorech s managementem TV Markíza a vedením redakce jsem přesvědčen, že po této přestávce se pořad Na telo vrátí, i když v trochu jiném formátu a samozřejmě s moderátorem, který se chová profesionálně a nezneužívá své moderátorské role,“ uvedl Mahr v dopise Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Ten v minulých dnech situaci v Markíze označil za střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky.

Mahr věří, že TV Markíza ani CME nepodlehnou vnějšímu politickému tlaku a tlaku jednotlivých novinářů, kteří podle něj prosazují svou osobní či politickou agendu. „Skupina PPF ani její vedení nehrají žádnou roli v redakční politice. Vždy ale podporovaly snahu Redakční rady prosazovat dodržování redakčních zásad a zajistit, aby každé médium bylo řízeno odpovědně a nestranně,“ uzavřel.

Spory o podobu vysílání trvají už delší dobu

Stávající střet zaměstnanců a vedení Markízy je prozatím vyvrcholením sporů uvnitř televize, které trvají už několik měsíců. Nespokojení redaktoři tvrdili, že nový šéf zpravodajství, český novinář Michal Kratochvíl, prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky. Pracovníci Markízy v prohlášení tvrdili, že jim jde o zachování svobody zpravodajství televize.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po loňském jmenování do čela své nynější vlády označil Markízu a další tři média za nepřátelská a přestal jim odpovídat na dotazy. Do diskusního pořadu Markízy pak letos na jaře přestali chodit vládní politici. Další pořady, nebo jejich moderátoři kvůli tomu skončili.

Někteří slovenští politici tvrdili, že slovenská vláda chce v zemi ovládnout média. Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu v reakci na vývoj v Markíze napsal, že v televizi se vede střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky. V otevřeném dopise proto vyzval majitelku PPF Renátu Kellnerovou a výkonného ředitele skupiny Jiřího Šmejce, aby zajistili zachování prostoru pro svobodnou žurnalistiku.

Skupina PPF na Slovensku podniká nebo má zakázky nejen v sektoru televizního vysílání, ale také například v oblasti telekomunikačních služeb a výběru mýtného. Svou nečinností tak může chránit své obchodní zájmy v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 6 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 9 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...