Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.
„Není absolutně v pořádku, že ve veřejnoprávním médiu se cenzurují jisté názory,“ tvrdila Šimkovičová. Dodala, že cílem nového zákona o RTVS je především posílit jeho veřejnoprávní charakter a zajistit dodržování plurality.
Prezidentka Zuzana Čaputová na navrhované změny reagovala slovy, že neexistuje žádný reálný důvod pro zrušení RTVS kromě snahy o politické ovládnutí tohoto média. „Návrh zákona z dílny ministerstva kultury vyjadřuje nepochopení pojmu veřejnoprávnost. Jde také o nepochopení civilizačního prostoru, ve kterém jsme se po pádu totality rozhodli fungovat a jehož součástí jsou i silná a nezávislá veřejnoprávní média,“ uvedla Čaputová.
Návrh ministerstva kultury ohledně RTVS počítá mimo jiné s výměnou vedení, silnějším vlivem státu na instituci nebo se zřízením nové rady ovládané resorty kultury a financí pro dohled nad jejím programem.
Předloha vyvolala kritiku nejen u slovenské opozice, samotné RTVS a jejích zaměstnanců. Například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že změny mohou vést ke konci nezávislého zpravodajství veřejnoprávních médií na Slovensku.
RTVS se těší největší důvěře mezi slovenskými televizemi
Podle opozice i samotné RTVS zákon v praxi povede k ovládnutí stanice současnou vládou premiéra Roberta Fica. Ten v rozhovoru Štandard řekl, že je třeba změnit charakter televize z hlediska právní normy: „Hovoří se například o myšlence státní akciové společnosti.“
Ministryně kultury argumentuje i slabou důvěrou RTVS, zhruba 26 procent. Podle expertů nejde o špatnou vizitku, ale spíš o nedůvěru v média jako celek. „Pokud je důvěryhodnost RTVS, jejího zpravodajství a publicistiky 26 procent, je třeba zmínit, že na Slovensku je dlouhodobě nejvyšší z těch sledovaných televizí,“ podotýká Adam Solga z Katedry žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.
RTVS opakovaně popřela tvrzení ministryně, že není objektivní nebo že nedodržuje princip veřejnoprávnosti.
Pracovníci veřejnoprávního média nevylučují stávku
Proti zákonu se postavili i zaměstnanci média. Reformou podle nich může RTVS skončit v rukou politiků. Společné prohlášení podepsalo víc než tisíc pracovníků. „Nedá se podle tohoto zákona veřejnoprávně fungovat. A ne že veřejnoprávní zpravodajství. Televize vůbec podle tohoto zákona nemůže nezávisle fungovat,“ poukazuje moderátor RTVS Miroslav Frindt.
Vláda tvrdí, že o změnách v RTVS může hlasovat ještě do konce března. Tedy v citlivé době kolem prezidentských voleb. Zaměstnanci média zatím další možné reakce zvažují, vyloučena není ani stávka.
Šimkovičová se v loňských parlamentních volbách dostala do sněmovny na kandidátní listině nacionalistické Slovenské národní strany (SNS). V minulosti byla poslankyní a televizní moderátorkou, podle slovenských médií kritických k vládě se zviditelnila například extremistickými, homofobními a proruskými názory. V nejsledovanější televizi Markíza skončila v roce 2015 podle dostupných informací poté, co v souvislosti s migrační krizí v EU sdílela příspěvky namířené proti uprchlíkům. Před loňskými volbami pracovala ve vysílání dezinformační internetové televize Slovan.
„V tématech jako covid nebo Ukrajina se v mainstreamu dlouhodobě připouští jen jediný názor. Jakmile máte jiný názor, jste označovaní za dezoláta, za šiřitele nějakých bludů nebo za přívržence nějaké skupiny z východu,“ prohlásila ve čtvrtek Šimkovičová. Dodala, že zatím nevybrala nového šéfa veřejnoprávního rozhlasu a televize. Podle návrhu zákona v čele nynější RTVS skončí současný generální ředitel Ľuboš Machaj, byť pětileté funkční období by mu vypršelo až v roce 2027.
Ministryni kultury na tiskové konferenci podpořili také předseda SNS Andrej Danko a další politici nynější vládní koalice, kteří se dostali do slovní přestřelky s přítomnými novináři, jimž omezili prostor na otázky.
Před volbami
Slovensko je v aktivní předvolební kampani před prezidentskými volbami, upozornil komentátor Karel Lovaš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj je potřeba si uvědomit, že slovenský premiér Robert Fico ze Smeru–SD by neschválil dané kroky své vlády, aniž „by to neměl vykalkulované“.
„Robert Fico je natolik zkušený politik, že pokud by neměl interní průzkumy, že toto téma nepřivede Slováky do ulic a že by to nějakým způsobem mohlo ovlivnit prezidentské volby, tak by do toho nešel a odložil by to týden po volbách,“ míní Lovaš.
Po posledních parlamentních volbách se ve slovenské sněmovně nenachází zástupci extremistických stran. Jejich voliče podle Lovaše získal právě Fico. „On velmi dobře ví, že tohle je ta skupina obyvatel, ke které promlouvá i těmito změnami. O tom všem mluvil v rámci předvolební kampaně a naplňuje svůj předvolební program,“ řekl Lovaš.
Předchozí vlády k odpolitizování RTVS nepřispěly
Politolog Radoslav Štefančík z Ekonomické univerzity v Bratislavě připomněl, že současná vláda je v konfliktu s více slovenskými redakcemi, nejen s RTVS. „Navíc nejde jen o média, ale celou občanskou společnost. Někteří vládní představitelé se už nechali slyšet, že po médiích přijdou na řadu nevládní organizace,“ řekl v Horizontu ČT24.
Dodal, že například předchozí slovenská vláda zrušila koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní rozhlas a televizi. „To byly peníze, které dokázaly přinést určitou míru autonomie. Televize a rozhlas se tak dostaly pod větší vliv politiků, protože ti teď určují, kolik má RTVS dostat. A i oni (předchozí slovenská vláda, pozn. red.) se snažili vyměnit bývalého generálního ředitele a nahradili ho novým, což také nemuselo být dostatečně nezávislé a nadstranicky zdůvodněné. Takže si nemyslím, že vlády, které tady byly, přistoupily dostatečně k tomu, aby RTVS odpolitizovaly,“ dodal Štefančík.
Krize ve zpravodajství Markízy
Deník SME ve čtvrtek informoval o stížnostech redaktorů televize Markíza na zásahy nového šéfa zpravodajství Michala Kratochvíla do jejich práce ve prospěch Ficovy vlády. Novináři poslali řediteli televize dopis se žádostí o řešení situace, který podle SME podepsala většina redaktorů a moderátorů. Popisují osm případů, kdy podle nich Kratochvíl neprofesionálně zasahoval do jejich práce. Novináři uvádějí, že například žádal zařadit do televizních novin nekritický rozhovor s ministrem vnitra.
Denník N už na konci února napsal, že v zákulisí televize Markíza zuří souboj o podobu zpravodajství. Uvedl, že nový šéf zpravodajství Markízy, český novinář Kratochvíl, prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky.
