Zaměstnanci i externisté veřejnoprávního média Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se ve čtvrtek oblékli do černého. Protestovali tak proti zamýšlenému rušení média, kde pracují, a proti chystanému vzniku nástupnické organizace Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Podporu protestujícím vyhlásily opoziční strany, někteří opoziční poslanci pak přišli do sněmovny (Národná rada) také v černém. Návrh zákona o přeměně RTVS na STVR schválila ve středu slovenská vláda.
„Nechceme se nechat pohřbít. Ale pokud má být veřejnoprávní a nezávislá RTVS minulostí, vyhlašujeme čtvrtek, den po schválení návrhu zákona vládou, za Černý den RTVS,“ prohlásili pracovníci Rozhlasu a televízie Slovenska. Informoval o tom web Denníku N.
Návrh se změnami přinesla do vlády Roberta Fica (Smer – Sociálna demokracia) ministryně kultury Martina Šimkovičová (Slovenská národna strana). Ta ve středu uvedla, že návrh je v souladu s evropským aktem o svobodě médií, který Evropský parlament schválil v březnu a který má chránit nezávislost všech médií. Podle ní se zpravodajství RTVS dosud „přiklánělo k jedné straně“.
RTVS není objektivní, tvrdí vládní koalice
Ministerstvo kultury ještě před jednáním vlády z návrhu vypustilo ustanovení o zřízení programové rady, která by dohlížela na obsah vysílání této stanice. Právě plánované vytvoření programové rady bylo jedním z nejkritizovanějších ustanovení původní podoby zákona. Kritici ho vnímali jako možný způsob cenzury ve vysílání.
Představitelé nynější slovenské vládní koalice, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, se už od začátku netajili tím, že chtějí dosáhnout změn ve vedení RTVS, o níž tvrdili, že není objektivní.
Vládní koalice má ve sněmovně dostatek hlasů k tomu, aby zákon prosadila a rovněž aby prolomila případné veto hlavy státu. Norma bude platit po zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Současný generální ředitel RTVS Machaj se ujal funkce na původně pětileté období za minulé vlády v létě 2022. Spolu s ním podle nového zákona skončí funkční období nynějších devíti členů rady stanice, která bude nově místo parlamentu volit a odvolávat ředitele. Do zvolení Machajova nástupce by měl stanici řídit zástupce, kterého jmenuje předseda parlamentu. Tím byl až do dubna Peter Pellegrini (Hlas – sociálna demokracie). Poté, co byl zvolen novým slovenským prezidentem, jeho funkce i poslanecký mandát zanikly. Také jeho nástupce či nástupkyně byl měl být ze stejné vládní strany.
Změny mají nastat také ve způsobu vzniku Rady RTVS, tedy klíčového kontrolního orgánu. „Doposud byla každé dva roky obměňována třetina rady, nově by ale měla devítičlenná rada vzniknout najednou na šestileté funkční období,“ uvedl zpravodaj ČT v Bratislavě Jan Šilhan.
Opoziční strany protestují
„Vláda postupuje podle manuálu, podle kterého postupují všichni autokrati na celém svět – krok po kroku si uzurpovat moc nad institucemi, které jsou nezávislé, případně veřejnoprávní. Ten manuál je jasný – podřídit si bezpečnostní složky, oslabit nezávislost soudnictví a samozřejmě získat pod kontrolu média,“ uvedl lídr opozičního Progresívneho Slovenska Michal Šimečka. Informoval o tom web Pravda.sk.
„Cíl je jediný – vytvořit státní televizi, která bude poplatná vládě a bude její hlásnou troubou, nebude už veřejnoprávní, ani nezávislá. My jim RTVS nedáme tak lehko,“ dodal Šimečka.
Se změnami nesouhlasí ani další opoziční strana Sloboda a solidarita (SaS). Vláda podle ní ruší RTVS a z instituce chce udělat dezinformační médium, které bude šířit provládní a časem možná proruskou propagandu, prohlásil poslanec této strany Branislav Gröhling. SaS nevyloučila, že se obrátí i na Ústavní soud.
„Některé kontroverzní části byly z návrhu vyhozené, Programovou radu nahradili Etickou komisí, to je jako vystřihnuté z totalitního režimu. Tento zákon tak patří do období tvrdé totality, ne do demokratického státu,“ uvedl podle webu Pravda.sk Gröhling. Připomenul také výhrady některých institucí či veřejnosti proti dřívějším snahám o změnu zákona. Podle něj i přes některé úpravy také současný návrh dál odporuje předpisům Evropské unie a evropskému aktu o svobodě médií.
Denník N napsal, že do akce pracovníků RTVS se zapojilo i vícero opozičních poslanců slovenské sněmovny.
Vidím citlivé věci, řekla Jourová
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová při čtvrteční návštěvě Slovenska řekla, že komise zákon posoudí po jeho schválení a že v něm vidí citlivé záležitosti.
„Komise bude zákon vyhodnocovat, až bude schválen. Budeme ho poměřovat proti evropskému zákonu o svobodě médií. Řekla jsem několik věcí, které vidíme jako citlivé,“ řekla Jourová v Bratislavě na veřejné diskusi ke své schůzce se slovenskou ministryní Šimkovičovou.
Později na tiskové konferenci Jourová uvítala, že zákon nebude slovenská sněmovna schvalovat ve zrychleném režimu. Z jejího vyjádření také vyplynulo, že Evropská komise měla výhrady ke zřízení programové rady a k možnosti odvolat příštího ředitele veřejnoprávního rozhlasu a televize na Slovensku i bez uvedení důvodu, jak původně navrhovalo ministerstvo kultury. „Jsem ráda, že ten zákon tak, jak byl schválen vládou, už doznal určitých změn,“ řekla Jourová.
Změnami prošla také polská veřejnoprávní média
Ostré personální změny ve veřejnoprávních médiích zažilo koncem minulého roku také Polsko, když nastoupila nová vláda Donalda Tuska. Proevropská Tusková koalice zahájila revizi veřejnoprávních a státních mediálních institucí, které se podle ní za osmiletého působení předchozí vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) staly nástrojem propagandy.
Ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz před Vánocemi odvolal kompletní vedení televize TVP, Polského rozhlasu a tiskové agentura PAP v deklarované snaze obnovit jejich nestrannost. Kabinet také stáhl z vysílání zpravodajský kanál TVP Inf.
