Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Nahrávám video

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.

Kandidátů na post generálního ředitele STVR bylo pět, kromě Flašíkové ale měl reálnou šanci na zvolení podle slovenských médií jen mediální manažer Igor Slanina, který byl po rozpuštění RTVS pověřen dočasným řízením instituce. Na pozici ho loni v létě jmenoval místopředseda sněmovny Peter Žiga (Hlas), který byl tehdy pověřený vedením parlamentu.

Flašíková v tajném hlasování o novém generálním řediteli získala sedm hlasů z devíti, Slanina zbylé dva.

Flašíková se letos v dubnu stala šéfkou sekce programových služeb Slovenské televize, která je součástí STVR. V minulosti se jako televizní producentka podílela na přípravě zábavných pořadů, seriálů i filmů. Podle tisku je dcerou zesnulého podnikatele Fedora Flašíka, který v minulosti připravoval volební kampaň nejen Ficovy strany Smer, ale také strany HZDS někdejšího ministerského předsedy Vladimíra Mečiara.

Zvolená generální ředitelka STVR během slyšení zmiňovala možnost vytvoření národního zpravodajského systému, který by vznikl propojením systémů STVR a veřejnoprávní tiskové agentury TASR. Nevyloučila možnost zrušení sportovního televizního kanálu STVR.

Rozpuštění RTVS

Nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR) schválila slovenská vláda loni v červnu, nástupnická organizace Slovenská televize a rozhlas (STVR) vznikla 1. července.

V praxi se zákon projevil i tím, že ve vedení stanice předčasně skončil její generální ředitel Ľuboš Machaj, který se ujal funkce na původně pětileté období v roce 2022, kdy současné slovenské vládní strany nebyly u moci.

Nového řádného ředitele STVR volila podle zákona rada televize a rozhlasu v novém složení. Členům její předchůdkyně, rady RTVS, totiž se zánikem stanice skončilo i jejich funkční období. Čtyři členy rady STVR jmenovala ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS), zbylých pět zvolil parlament.

K volbě nového generálního ředitele STVR ale nemohla její rada přistoupit už loni, neboť parlament pět jejích členů zvolil až letos v březnu. Stalo se tak po urovnání krize ve vládní koalici, která předtím dočasně přišla o většinu ve sněmovně. Jiné čtyři členy rady ministryně Šimkovičová jmenovala do funkce ještě loni v létě. Členem Rady STVR je kromě jiných blízký spolupracovník ministryně kultury Lukáš Machala a také Ficův poradce, stíhaný advokát David Lindtner.

Kritika a protesty

Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS označili zákon za prostředek, kterým chce vládní koalice veřejnoprávní médium ovládnout. Podobně se vyjádřila i někdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nebo Evropská vysílací unie (EBU).

Vláda to odmítla, rovněž prezident Peter Pellegrini neshledal na zákonu nic závadného. Trojice opozičních stran nicméně zákon napadla u ústavního soudu, který na podzim oznámil, že normu posoudí. Nevyhověl ale návrhu opozice na pozastavení účinnosti napadnutých ustanovení.

Část pracovníků RTVS se ještě před schválením zapojila do výstražné stávky, protestovali i u sídla parlamentu. Odpor proti mediální novele byl i jedním z bodů opakovaných opozičních protivládních demonstrací, řada z nich byla namířena přímo proti ministryni Šimkovičové.

Opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče také před volbou šéfa STVR tvrdilo, že veřejnoprávní televize a rozhlas se mění na stranické médium trojice vládních stran. Opozice také shodně kritizovala, že na veřejné slyšení kandidátů na ředitele STVR nebyla vpuštěna veřejnost a zástupce médií, ale jen několika opozičních poslanců. Přenos ze slyšení byl vysílán na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí povodně v Nepálu překročil šest set

Ničivá povodeň v severním Nepálu již má přes šest set obětí. Informovaly o tom v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než dva tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány.
před 55 mminutami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 1 hhodinou

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.