Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Nahrávám video

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.

Kandidátů na post generálního ředitele STVR bylo pět, kromě Flašíkové ale měl reálnou šanci na zvolení podle slovenských médií jen mediální manažer Igor Slanina, který byl po rozpuštění RTVS pověřen dočasným řízením instituce. Na pozici ho loni v létě jmenoval místopředseda sněmovny Peter Žiga (Hlas), který byl tehdy pověřený vedením parlamentu.

Flašíková v tajném hlasování o novém generálním řediteli získala sedm hlasů z devíti, Slanina zbylé dva.

Flašíková se letos v dubnu stala šéfkou sekce programových služeb Slovenské televize, která je součástí STVR. V minulosti se jako televizní producentka podílela na přípravě zábavných pořadů, seriálů i filmů. Podle tisku je dcerou zesnulého podnikatele Fedora Flašíka, který v minulosti připravoval volební kampaň nejen Ficovy strany Smer, ale také strany HZDS někdejšího ministerského předsedy Vladimíra Mečiara.

Zvolená generální ředitelka STVR během slyšení zmiňovala možnost vytvoření národního zpravodajského systému, který by vznikl propojením systémů STVR a veřejnoprávní tiskové agentury TASR. Nevyloučila možnost zrušení sportovního televizního kanálu STVR.

Rozpuštění RTVS

Nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR) schválila slovenská vláda loni v červnu, nástupnická organizace Slovenská televize a rozhlas (STVR) vznikla 1. července.

V praxi se zákon projevil i tím, že ve vedení stanice předčasně skončil její generální ředitel Ľuboš Machaj, který se ujal funkce na původně pětileté období v roce 2022, kdy současné slovenské vládní strany nebyly u moci.

Nového řádného ředitele STVR volila podle zákona rada televize a rozhlasu v novém složení. Členům její předchůdkyně, rady RTVS, totiž se zánikem stanice skončilo i jejich funkční období. Čtyři členy rady STVR jmenovala ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS), zbylých pět zvolil parlament.

K volbě nového generálního ředitele STVR ale nemohla její rada přistoupit už loni, neboť parlament pět jejích členů zvolil až letos v březnu. Stalo se tak po urovnání krize ve vládní koalici, která předtím dočasně přišla o většinu ve sněmovně. Jiné čtyři členy rady ministryně Šimkovičová jmenovala do funkce ještě loni v létě. Členem Rady STVR je kromě jiných blízký spolupracovník ministryně kultury Lukáš Machala a také Ficův poradce, stíhaný advokát David Lindtner.

Kritika a protesty

Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS označili zákon za prostředek, kterým chce vládní koalice veřejnoprávní médium ovládnout. Podobně se vyjádřila i někdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nebo Evropská vysílací unie (EBU).

Vláda to odmítla, rovněž prezident Peter Pellegrini neshledal na zákonu nic závadného. Trojice opozičních stran nicméně zákon napadla u ústavního soudu, který na podzim oznámil, že normu posoudí. Nevyhověl ale návrhu opozice na pozastavení účinnosti napadnutých ustanovení.

Část pracovníků RTVS se ještě před schválením zapojila do výstražné stávky, protestovali i u sídla parlamentu. Odpor proti mediální novele byl i jedním z bodů opakovaných opozičních protivládních demonstrací, řada z nich byla namířena přímo proti ministryni Šimkovičové.

Opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče také před volbou šéfa STVR tvrdilo, že veřejnoprávní televize a rozhlas se mění na stranické médium trojice vládních stran. Opozice také shodně kritizovala, že na veřejné slyšení kandidátů na ředitele STVR nebyla vpuštěna veřejnost a zástupce médií, ale jen několika opozičních poslanců. Přenos ze slyšení byl vysílán na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 9 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 7 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.