168 hodin: Nejen podrobení RTVS. Novináři si stěžují na cenzuru v televizi Markíza

Nahrávám video
168 hodin: TV Fico
Zdroj: ČT24

Slovenská média jsou pod tvrdým tlakem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Jeho vláda připravila novelu, která má veřejnoprávní televizi a rozhlas RTVS proměnit v nástroj vlády. Fico ale vyvíjí tlak i na média soukromá, kterým hrozí zastavením inzerce od státu. V největší soukromé televizi Markíza došlo po Ficově návratu k takovým personálním změnám, že si tamní novináři stěžují na cenzuru. Pokud se dvě nejvlivnější televize v zemi dostanou pod přímý vliv vlády, panuje obava, že se Slovensko vydá maďarskou cestou. Tématu se věnoval David Sebíň.

Radním RTVS, kteří jsou zvolení slovenskými politiky, se třeba nelíbilo, že veřejnoprávní televize odvysílala část z děkovačky režiséra Petera Bebjaka z Českých lvů, který si odnesl cenu za minisérii Matematika zločinu a při přebírání ocenění hovořil mimo jiné o tom, že Slováci nechtějí šířit nenávist či hoaxy nebo adorovat zločineckou velmoc.

„Já věřím tomu, že Slováci, kterých je více, jsou ti citliví, jsou ti, kteří budou vždy bojovat za spravedlnost a za demokratické principy. A tak nás berte, prosím vás,“ zaznělo v části Bebjakova projevu, který odvysílala RTVS.

Radní RTVS to označili za selhání televize. „On nedostal, prosím, cenu jako občanský aktivista. On dostal cenu jako režisér,“ tvrdí radní Jarmila Mikušová.

„Toto je i pro mě jako pro člena orgánu dohledu, jak říkají bratří Angličané, too much. To se nedá jako. Při vší úctě toto považuji za neférové,“ míní předseda rady RTVS Igor Gallo.

„Já to nemůžu vnímat nijak jinak než jako manipulaci. Já nejsem blbec v tom smyslu, abych si nedokázal dát věci do souvislostí a politických souvislostí,“ dodal radní Jozef Chudík.

Postoj rady kritizoval mimo jiné Eugen Korda z časopisu Týždeň. „To, že se rada RTVS vyjadřuje k tomu, že by slovenská televize neměla odvysílat něco, co v zahraničí řekne význačný slovenský režisér, který je tam dokonce oceněný, tak to považuji za naprosto hroznou věc, jak se ta rada prezentuje. Ale chci říci, že to, co rada dělá teď, to je nic proti tomu, co se bude dít, až bude přijat ten nový zákon.“

Kostolný: Je to na úrovni cenzorského úřadu

Navrhované změny Ficově vládě umožní zrušit stávající RTVS a založit novou s novým vedením. Vzniknout má ještě jedna další rada, která bude co čtvrt roku hodnotit obsah vysílání.

Současný ředitel RTVS Luboš Machaj s novelou zákona skončí také. „Nejblíže tomuto zákonu, tak jak je definován, je ten model maďarský. To znamená, že ano, mám pocit, že naši vládní představitelé se od pana Orbána v mnohé inspirují a je to i v tomto,“ podotkl Machaj.

„Zcela natvrdo si do zákona napsat, že budou mít politický úřad, který bude rozhodovat o programu a o tom, co se vysílá a kdo bude na obraze – neboť to je přesně to, co chce tato vláda – to je opravdu na úrovni cenzorského úřadu,“ hodnotí návrh šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Seškrtané peníze a útoky vládních politiků

Razantní zásah do RTVS je jen posledním ze série útoků proti ní. Po návratu k moci seškrtal Ficův kabinet její příjmy na letošní rok v přepočtu o 1,2 miliardy korun a noví vládní politici neskrývají k televizi odpor.

„Já ani nechci veřejnoprávní, já chci státní televizi. Já jsem proti veřejnoprávní televizi, chci jako polskou televizi,“ prohlásil například předseda vládní SNS Andrej Danko.

„Tady máte krásnou odpověď, zda je nevyhnutelné chodit do hlavních médií. Do Markizy, do Jojky, do STVečky, do TA3, není to nevyhnutelné. Je to opravdu něco, co bychom měli vzkázat i našim drahým přátelům z médií, že prohráli,“ řekl poslanec vládní strany Smer Ľuboš Blaha v souvislosti s takzvanými „alternativními“ médii.

„Je třeba zpřísnit kontrolní mechanismy, protože to je nevídané. Jako to, co se děje ve slovenské televizi, je nevídané,“ tvrdí premiér Fico.

„To, co zde předvádějí koaliční politici, je normalizace ve zkráceném legislativním řízení a je to cesta k tomu, abychom se vrátili do minulosti před rok 1989,“ míní šéfredaktor zpravodajského webu Aktuality.sk Peter Bárdy.

„Oni nasedli první den po volbách na válec, na tom válci sedí a válcují vše, co jim stojí v cestě. Už před volbami se netajili tím, co jsou ty základní věci, které budou chtít změnit. A změnit znamená v jejich případě zbourat,“ dodává Kostolný.

Cílem i další média

Ohrožená ale na Slovensku není jen RTVS. „Považuji televizi Markíza, Denník N, SME a Aktuality za nepřátelská média a v tomto duchu vydám pokyny na úřadu vlády,“ prohlásil už v listopadu Fico.

„Podíváme se na těch víc než 26 milionů eur, které Markíza dostala od předcházející vlády, a minimálně ministrům za stranu Smer–SD dám pokyn, jak mají přistupovat finančně k této televizi v následujícím období. A samozřejmě se podíváme na monopolní chování Markízy na mediálním trhu, které dnes televize předvádí v plné nahotě. Když dělají politiku, musí nést i odpovědnost za svoji politickou činnost,“ dodal premiér.

Právě i v nejsledovanější televizi Markíza, kterou vlastní skupina PPF, nastaly změny. Na konci roku, tedy tři měsíce po volbách, zničehonic skončil dlouholetý ředitel zpravodajství a publicistiky Henrich Krejča. Nahradil ho Michal Kratochvíl z TV Nova, který přišel s novým konceptem.

„My jsme s ním měli poradu jako vedoucí vydání krátce po jeho nástupu, kde nám na rovinu řekl, že politiku budeme vysílat méně, než jsme ji vysílali dosud, a chce, abychom ji vysílali méně. Čili jsme to měli od něj rovnou z první ruky,“ komentuje to bývalý vedoucí hlavních večerních zpráv TV Markíza Martin Halanda.

„A když jsem se ho zeptal na to, že je to vlastně odklon k jinému formátu a trochu do infotainmentu, tak jeho argumenty byly v podstatě jen ve velmi obecné rovině: že politika lidi až tak nezajímá a že chce vysílat více pozitivních a jakoby spotřebitelských, občanských a jednodušších témat,“ dodal Halanda.

Kratochvíl se k tomu odmítl České televizi vyjádřit, stanovisko poskytla jen nezávislá redakční rada skupiny CME. „Z rozhovorů s redaktory, které jsme vedli, jasně vyplývá, že centrum zpravodajství a publicistiky TV Markíza, stejně jako všechny zpravodajské týmy v rámci CME, dodržuje standardy etické a profesionální žurnalistiky a dbá na zásady objektivity, nestrannosti a věcné správnosti,“ píše se v něm.

„Redaktoři hovoří i o tom, že jsou tam přímé zásahy, které jsou politicky motivovány. Že nemají jít do konfrontací s vládními politiky, nemají dráždit premiéra Roberta Fica, nemají zvát do pořadů politiky nebo prokurátory, které považuje Robert Fico a tato koalice za nepřátele,“ upozorňuje ale Kostolný.

Chystané změny kritizují osobnosti, instituce i zaměstnanci RTVS

Přímému vlivu vlády na televizi Markíza se snaží zabránit i slovenské osobnosti. Zveřejnily otevřený dopis rodině nejbohatší Češky Renáty Kellnerové, které patří společnost PPF. V dopise rodinu žádají, aby svobodu slova na Slovensku nevyměnila za zisk.

„Právě teď se rozhoduje o tom, jak se jméno Kellnerových zapíše do dějin. Možná se za pár procent zisku navíc rozhodnete přibít poslední klín do mediální svobody sousedního bratrského národa. Anebo se naopak vzepřete a vaše televize se postaví do první linie obrany svobody a demokracie na Slovensku,“ píší v dopise.

Evropský parlament ve středu přijal akt o svobodě médií, je považován i za vzkaz Slovensku. Proti tvrdému postupu Ficovy vlády vůči RTVS se už ozvaly Evropská vysílací unie EBU nebo organizace Reportéři bez hranic. Slovenské televize a rozhlasu RTVS se zastaly i Český rozhlas a Česká televize.

„To, co je dneska navrhováno na Slovensku, znamená opravdu výrazně větší politický vliv jak na to, kdo bude stát v čele té instituce, tak na to, co by televize a rozhlas měly vysílat,“ uvedl generální ředitel České televize Jan Souček.

„Přijetí toho návrhu tak, jak ho dneska známe, by podle mě skutečně vedlo ke skončení existence veřejnoprávních médií a k vytvoření státní televize, státního rozhlasu, určitě ke zestátnění médií,“ dodává generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Také lidé v RTVS vzkazují, že chtějí sloužit divákům, ne politikům. „Stáhnutí zákona, kterým ministerstvo kultury navrhuje změny ve veřejnoprávním telerozhlasu, žádají i stovky zaměstnanců a externích spolupracovníků RTVS. Ve vyhlášení, pod které se podepsalo víc než osm set lidí, se kromě jiného píše, že svobodná a nezávislá média by měla sloužit všem občanům Slovenska, ne mocenským ambicím kterékoliv z politických stran,“ informovala slovenská veřejnoprávní televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
před 4 mminutami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump.
před 7 mminutami

Rusko těsně před ohlášeným klidem zbraní zabíjelo v Oděse

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Útok se uskutečnil krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Oběť na životě si v noci vyžádal také ruský útok na Poltavskou oblast, uvedla tamní regionální správa.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vance přiletěl do Pákistánu, s Íránci bude jednat o míru

V Islámábádu přistálo letadlo s americkými představiteli včetně viceprezidenta JD Vance, kteří mají v Pákistánu vést mírová jednání se zástupci Íránu. Uvedly to stanice BBC a agentura Reuters s odvoláním na místní zdroje. V Islámábádu platí přísná bezpečnostní opatření.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo chystá rozsáhlou reformu daní a důchodů

Německá populace stárne a stagnující ekonomika vytváří dodatečný tlak na veřejné finance. Země tak podniká kroky pro zásadní reformu důchodů, zdravotnictví i daní. Podstatné je určení věku odchodu do důchodu. Pokud se změny podaří prosadit, spolková republika se podle analytiků promění víc než za posledních deset let.
před 3 hhodinami

Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.
před 8 hhodinami

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...