168 hodin: Nejen podrobení RTVS. Novináři si stěžují na cenzuru v televizi Markíza

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Slovenská média jsou pod tvrdým tlakem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Jeho vláda připravila novelu, která má veřejnoprávní televizi a rozhlas RTVS proměnit v nástroj vlády. Fico ale vyvíjí tlak i na média soukromá, kterým hrozí zastavením inzerce od státu. V největší soukromé televizi Markíza došlo po Ficově návratu k takovým personálním změnám, že si tamní novináři stěžují na cenzuru. Pokud se dvě nejvlivnější televize v zemi dostanou pod přímý vliv vlády, panuje obava, že se Slovensko vydá maďarskou cestou. Tématu se věnoval David Sebíň.

Radním RTVS, kteří jsou zvolení slovenskými politiky, se třeba nelíbilo, že veřejnoprávní televize odvysílala část z děkovačky režiséra Petera Bebjaka z Českých lvů, který si odnesl cenu za minisérii Matematika zločinu a při přebírání ocenění hovořil mimo jiné o tom, že Slováci nechtějí šířit nenávist či hoaxy nebo adorovat zločineckou velmoc.

„Já věřím tomu, že Slováci, kterých je více, jsou ti citliví, jsou ti, kteří budou vždy bojovat za spravedlnost a za demokratické principy. A tak nás berte, prosím vás,“ zaznělo v části Bebjakova projevu, který odvysílala RTVS.

Radní RTVS to označili za selhání televize. „On nedostal, prosím, cenu jako občanský aktivista. On dostal cenu jako režisér,“ tvrdí radní Jarmila Mikušová.

„Toto je i pro mě jako pro člena orgánu dohledu, jak říkají bratří Angličané, too much. To se nedá jako. Při vší úctě toto považuji za neférové,“ míní předseda rady RTVS Igor Gallo.

„Já to nemůžu vnímat nijak jinak než jako manipulaci. Já nejsem blbec v tom smyslu, abych si nedokázal dát věci do souvislostí a politických souvislostí,“ dodal radní Jozef Chudík.

Postoj rady kritizoval mimo jiné Eugen Korda z časopisu Týždeň. „To, že se rada RTVS vyjadřuje k tomu, že by slovenská televize neměla odvysílat něco, co v zahraničí řekne význačný slovenský režisér, který je tam dokonce oceněný, tak to považuji za naprosto hroznou věc, jak se ta rada prezentuje. Ale chci říci, že to, co rada dělá teď, to je nic proti tomu, co se bude dít, až bude přijat ten nový zákon.“

Kostolný: Je to na úrovni cenzorského úřadu

Navrhované změny Ficově vládě umožní zrušit stávající RTVS a založit novou s novým vedením. Vzniknout má ještě jedna další rada, která bude co čtvrt roku hodnotit obsah vysílání.

Současný ředitel RTVS Luboš Machaj s novelou zákona skončí také. „Nejblíže tomuto zákonu, tak jak je definován, je ten model maďarský. To znamená, že ano, mám pocit, že naši vládní představitelé se od pana Orbána v mnohé inspirují a je to i v tomto,“ podotkl Machaj.

„Zcela natvrdo si do zákona napsat, že budou mít politický úřad, který bude rozhodovat o programu a o tom, co se vysílá a kdo bude na obraze – neboť to je přesně to, co chce tato vláda – to je opravdu na úrovni cenzorského úřadu,“ hodnotí návrh šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Seškrtané peníze a útoky vládních politiků

Razantní zásah do RTVS je jen posledním ze série útoků proti ní. Po návratu k moci seškrtal Ficův kabinet její příjmy na letošní rok v přepočtu o 1,2 miliardy korun a noví vládní politici neskrývají k televizi odpor.

„Já ani nechci veřejnoprávní, já chci státní televizi. Já jsem proti veřejnoprávní televizi, chci jako polskou televizi,“ prohlásil například předseda vládní SNS Andrej Danko.

„Tady máte krásnou odpověď, zda je nevyhnutelné chodit do hlavních médií. Do Markizy, do Jojky, do STVečky, do TA3, není to nevyhnutelné. Je to opravdu něco, co bychom měli vzkázat i našim drahým přátelům z médií, že prohráli,“ řekl poslanec vládní strany Smer Ľuboš Blaha v souvislosti s takzvanými „alternativními“ médii.

„Je třeba zpřísnit kontrolní mechanismy, protože to je nevídané. Jako to, co se děje ve slovenské televizi, je nevídané,“ tvrdí premiér Fico.

„To, co zde předvádějí koaliční politici, je normalizace ve zkráceném legislativním řízení a je to cesta k tomu, abychom se vrátili do minulosti před rok 1989,“ míní šéfredaktor zpravodajského webu Aktuality.sk Peter Bárdy.

„Oni nasedli první den po volbách na válec, na tom válci sedí a válcují vše, co jim stojí v cestě. Už před volbami se netajili tím, co jsou ty základní věci, které budou chtít změnit. A změnit znamená v jejich případě zbourat,“ dodává Kostolný.

Cílem i další média

Ohrožená ale na Slovensku není jen RTVS. „Považuji televizi Markíza, Denník N, SME a Aktuality za nepřátelská média a v tomto duchu vydám pokyny na úřadu vlády,“ prohlásil už v listopadu Fico.

„Podíváme se na těch víc než 26 milionů eur, které Markíza dostala od předcházející vlády, a minimálně ministrům za stranu Smer–SD dám pokyn, jak mají přistupovat finančně k této televizi v následujícím období. A samozřejmě se podíváme na monopolní chování Markízy na mediálním trhu, které dnes televize předvádí v plné nahotě. Když dělají politiku, musí nést i odpovědnost za svoji politickou činnost,“ dodal premiér.

Právě i v nejsledovanější televizi Markíza, kterou vlastní skupina PPF, nastaly změny. Na konci roku, tedy tři měsíce po volbách, zničehonic skončil dlouholetý ředitel zpravodajství a publicistiky Henrich Krejča. Nahradil ho Michal Kratochvíl z TV Nova, který přišel s novým konceptem.

„My jsme s ním měli poradu jako vedoucí vydání krátce po jeho nástupu, kde nám na rovinu řekl, že politiku budeme vysílat méně, než jsme ji vysílali dosud, a chce, abychom ji vysílali méně. Čili jsme to měli od něj rovnou z první ruky,“ komentuje to bývalý vedoucí hlavních večerních zpráv TV Markíza Martin Halanda.

„A když jsem se ho zeptal na to, že je to vlastně odklon k jinému formátu a trochu do infotainmentu, tak jeho argumenty byly v podstatě jen ve velmi obecné rovině: že politika lidi až tak nezajímá a že chce vysílat více pozitivních a jakoby spotřebitelských, občanských a jednodušších témat,“ dodal Halanda.

Kratochvíl se k tomu odmítl České televizi vyjádřit, stanovisko poskytla jen nezávislá redakční rada skupiny CME. „Z rozhovorů s redaktory, které jsme vedli, jasně vyplývá, že centrum zpravodajství a publicistiky TV Markíza, stejně jako všechny zpravodajské týmy v rámci CME, dodržuje standardy etické a profesionální žurnalistiky a dbá na zásady objektivity, nestrannosti a věcné správnosti,“ píše se v něm.

„Redaktoři hovoří i o tom, že jsou tam přímé zásahy, které jsou politicky motivovány. Že nemají jít do konfrontací s vládními politiky, nemají dráždit premiéra Roberta Fica, nemají zvát do pořadů politiky nebo prokurátory, které považuje Robert Fico a tato koalice za nepřátele,“ upozorňuje ale Kostolný.

Chystané změny kritizují osobnosti, instituce i zaměstnanci RTVS

Přímému vlivu vlády na televizi Markíza se snaží zabránit i slovenské osobnosti. Zveřejnily otevřený dopis rodině nejbohatší Češky Renáty Kellnerové, které patří společnost PPF. V dopise rodinu žádají, aby svobodu slova na Slovensku nevyměnila za zisk.

„Právě teď se rozhoduje o tom, jak se jméno Kellnerových zapíše do dějin. Možná se za pár procent zisku navíc rozhodnete přibít poslední klín do mediální svobody sousedního bratrského národa. Anebo se naopak vzepřete a vaše televize se postaví do první linie obrany svobody a demokracie na Slovensku,“ píší v dopise.

Evropský parlament ve středu přijal akt o svobodě médií, je považován i za vzkaz Slovensku. Proti tvrdému postupu Ficovy vlády vůči RTVS se už ozvaly Evropská vysílací unie EBU nebo organizace Reportéři bez hranic. Slovenské televize a rozhlasu RTVS se zastaly i Český rozhlas a Česká televize.

„To, co je dneska navrhováno na Slovensku, znamená opravdu výrazně větší politický vliv jak na to, kdo bude stát v čele té instituce, tak na to, co by televize a rozhlas měly vysílat,“ uvedl generální ředitel České televize Jan Souček.

„Přijetí toho návrhu tak, jak ho dneska známe, by podle mě skutečně vedlo ke skončení existence veřejnoprávních médií a k vytvoření státní televize, státního rozhlasu, určitě ke zestátnění médií,“ dodává generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Také lidé v RTVS vzkazují, že chtějí sloužit divákům, ne politikům. „Stáhnutí zákona, kterým ministerstvo kultury navrhuje změny ve veřejnoprávním telerozhlasu, žádají i stovky zaměstnanců a externích spolupracovníků RTVS. Ve vyhlášení, pod které se podepsalo víc než osm set lidí, se kromě jiného píše, že svobodná a nezávislá média by měla sloužit všem občanům Slovenska, ne mocenským ambicím kterékoliv z politických stran,“ informovala slovenská veřejnoprávní televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 29 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 4 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 7 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 8 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 9 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...