Vláda Roberta Fica (Smer–SD) chystá výrazné změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Návrhy vzbudily ostrou kritiku jak na slovenské, tak české mediální scéně, nevole zní i z Bruselu. Podle stávajícího ředitele RTVS Ľuboše Machaje jsou změny účelové, vláda si chce vybrat nové vedení média. Generální ředitel ČT Jan Souček vidí jako největší problémy návrhu odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu a vznik programové rady, která bude počínání média pravidelně vyhodnocovat. Poslanec vládní SNS Roman Michelko v Událostech, komentářích popřel, že by si Ficův kabinet chtěl vytvořit státní médium a ujistil, že odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu nakonec v novele zákona nebude.
„Celý tento zákon považuji za účelový. Výhrady, které byly zmíněny, nejsou tak zásadní, aby se muselo měnit celé fungování RTVS, že by musela vzniknout nová organizace. Rozumím tomu, že vládní moc mě potřebuje zbavit mandátu, aby si mohli dosadit svého člověka,“ řekl v Událostech, komentářích Ľuboš Machaj.
Všechny výhrady, o kterých vládní představitelé hovořili, by podle Machaje šly řešit jednoduchou novelou zákona. „Ale tady nejde o úpravu detailů. Devadesát pět procent textu toho nového zákona je ze současného zákona. Všechny povinnosti, majetek… všechno přechází do nové organizace. Vzniká nové IČO – to znamená, že mně skončí mandát. To je celé. A to je v rozporu s evropskou legislativou a může to mít zásadní dopad na celou úroveň legislativy na Slovensku,“ varuje ředitel RTVS.
Výhrady, které na adresu RTVS má ministryně kultury Martina Šimkovičová, tedy že se z ní obyvatelé dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“, odmítá. „Pokud má paní ministryně pochybnosti, že bychom nedodržovali legislativu, je tady rada pro mediální služby, která má tyto věci hodnotit. Za rok a půl, co jsem ve funkci, šly desítky podnětů od občanů, ale rada nikdy nekonstatovala zásadní porušení platné legislativy. Dvakrát se stalo, že jsme dostali nejnižší sankci, tedy upozornění,“ upřesnil Machaj.
Nechceme státní televizi, ujišťuje vládní poslanec
Poslanec slovenské Národní rady a předseda výboru pro kulturu a média Roman Michelko (SNS) v pořadu ujistil, že definitivní znění novely se bude ještě měnit. Kromě jiného nebude obsahovat formulaci, že rada může odvolat generálního ředitele RTVS bez udání důvodu. Naopak trvá na zrušení volby členů rady parlamentem, poslanci podle něj nemají s médii dostatečné zkušenosti, volí proto podle stranických preferencí. „Vždy jsem preferoval rady tvořené odborníky,“ prohlásil poslanec.
Zároveň odmítl, že by se z RTVS měla stát státní televize. „To by pak ředitele jmenoval ministr kultury nebo vláda. Nic takového se nechystá. V definici zákona je veřejnoprávnost. Je tady úplná presumpce paranoie, že vláda si chce udělat (z RTVS) hlásnou troubu,“ podivuje se Michelko.
Návrh je v rozporu s evropským aktem o svobodě médií, zdůrazňuje Souček
Za největší problém navrhované novely – která jde teprve do připomínkového řízení – považoval generální ředitel České televize Jan Souček právě to, že by mohl být ředitel RTVS odvolán bez udání důvodu. „To byl bod, který byl absolutně v rozporu s trendy v západní Evropě a evropským aktem pro svobodná média, který byl ve středu schválen Evropským parlamentem.“
„Druhý bod, který bych označil jako nejcitlivější, je zřízení dalšího orgánu vedle rady – tedy té programové rady, která má dohlížet na obsah. Programová rada je návrhem zákona konstituována opět jako orgán, který je vybíraný podle politického klíče. A to mi už nedává smysl – proč mají být vedle sebe dva orgány, které mají být konstituovány politickou volbou?“ pozastavuje se Souček.
„Nadto je potřeba říct, že v evropském kontextu není běžné, aby se každého čtvrt roku politicky konstituovaný orgán vyjadřoval k tomu, jestli program je, nebo není v pořádku,“ dodal generální ředitel ČT a zároveň připomněl, že česká právní úprava Radě ČT dokonce zakazuje se přímo vyjadřovat k programovým otázkám.
Souček připomněl, že evropský akt pro svobodná média bude přímo aplikovatelný v členských státech. Směrem k vrcholným manažerům médií například stanoví, že jejich mandát by měl být dostatečně dlouhý pro to, aby došlo k realizaci jejich projektu. „Ale pokud vám každého čtvrt roku zasedne nějaký orgán, který hodnotí, jestli to děláte dobře a nedodržení pokynů tohoho orgánu je stanoveno jako důvod k odvolání generálního ředitele, je problém. Každého čtvrt roku tak může ředitel dostávat jiné pokyny a jiné zadání, a nemůže tedy vykonávat mandát.“ To odporuje principu svobody médií, upozorňuje Souček.
Černý by uvítal distancování od polského a maďarského scénáře
Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý ocenil Michalkovo ujištění, že slovenská vládní koalice nehodlá zřídit státní televizi. „Ale pro mě by to znělo mnohem konkrétněji, kdyby řekli, že to nehodlají udělat jako v Polsku za vlády Práva a spravedlnosti nebo jako v Maďarsku za Viktora Orbána. Tam stále existují média veřejné služby, přesto jejich stav za vlády PiS a dnes v Maďarsku je naprosto katastrofální,“ upozornil.
Je podle něj logické, že parlament, který je volen lidem, má nějaké výkonné pravomoci, a volí tedy i členy mediálních rad. „Ale musí vyřešit základní problém, že média veřejné služby zastupují veřejnost a součástí jejich práce je i kontrola politiků. A ta musí probíhat ne pod dozorem politiků, ale naprosto nezávisle,“ upozorňuje Černý.
Pro dokreslení aktuální situace na Slovensku v debatě připomněl, za jakých okolností premiér Robert Fico (Smer–SD) naposledy odcházel z funkce: „Byl zastřelen novinář a při vyšetřování se vyjevilo, že objednavatel vraždy měl velké vazby do politiky. Fico byl v té době takřka odepsanou figurou. A já mám velké podezření, že jeho současné kroky jsou snahou nedopustit, aby se něco takového opakovalo a aby nepřišel o moc.“
Jan Souček připomněl, že pro každé médium je velmi těžké bojovat samo za sebe. „Do relevantní debaty o podobě veřejnoprávních médií na Slovensku by proto měli vstoupit i kolegové z jiných slovenských médií. Koneckonců ze svobody mediálního prostoru těží všichni,“ uzavřel debatu.
