Městské divadlo Zlín ve spolupráci s Filharmonií Bohuslava Martinů uvádí 24. dubna v české premiéře hru Toma Stopparda. Inscenaci EGBDF aneb Kdo se naladí na správnou notu zasadil zlínský rodák do psychiatrické léčebny, kde se potkají dva muži: jednomu zní v hlavě orchestr, druhého násilně zavřou za politické názory. Stoppard hru z konce sedmdesátých let věnoval kritikům sovětského režimu.
Ve Zlíně uvedou hru rodáka Stopparda. Příběh o zneužívání psychiatrie věnoval disidentům
Schizofrenik Ivanov slyší ve své hlavě orchestr a je skálopevně přesvědčen, že hudebníky řídí jako dirigent. Alexandra zavřeli do psychiatrické léčebny kvůli jeho politickým názorům – lékař ho ujišťuje, že může být z psychiatrie propuštěn, stačí říct, že kritika systému je jen důsledkem jeho chorého mozku.
„Tato základní situace je pro Stopparda prostředkem ke střídání vážného s komickým, dramatického s niterným a umožňuje mu rozehrávání mnoha témat: kdo je ve skutečnosti blázen? Ti uvnitř, nebo ti tam venku? Je šílenstvím vytrvat ve svém přesvědčení? Probouzí orchestr naši imaginaci, nebo je metaforou totalitní moci? V současné politické situaci se stala hra výsostně až mrazivě aktuální,“ řekl dramaturg inscenace Vladimír Fekar.
Odsouzení totalitních praktik
Hra pro herce a symfonický orchestr měla premiéru v roce 1977. Shodou okolností ve stejném roce Tom Stoppard poprvé navštívil Prahu – vrátil se tak do Československa, odkud jeho rodiče odjeli v roce 1939, dva roky po Stoppardově narození. Tehdy se ještě jmenoval Tomáš Sträussler a byl synem židovského lékaře Baťovy nemocnice. Současné příjmení získal po svém otčímovi, britském důstojníkovi.
V Praze se Stoppard potkal s Václavem Havlem a dalšími disidenty, o kterých napsal rozhlasovou hru. Po represích vůči disidentům po Chartě 77 organizoval podpisové akce na jejich podporu. „Mám v Československu blízké přátele a jsem na to hrdý,“ uvedl dramatik v roce 2011, když přebíral cenu za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.
Hrou EGBDF se Stoppard vyjádřil k osudu své rodné země. „Věnoval ji dvěma odvážným disidentům Vladimíru Bukovskému, jenž otevřeně pojmenovával zneužívání psychiatrie sovětskou mocí, a Viktoru Fajnbergovi, který se 25. srpna 1968 účastnil demonstrace na Rudém náměstí proti okupaci Československa,“ upřesnilo Městské divadlo Zlín v popisu inscenace.
Přestože hra jasně odsuzuje totalitní praktiky, je zároveň plná svérázného jazykového humoru, autorské hravosti a vtipu. „Stoppard je charakteristický neskutečným humorem a hravostí, hravostí v situacích, s jazykem. Na tohle těžké téma se dívá z velkého nadhledu, je tam neskutečné množství komických situací,“ ujistil umělecký šéf zlínské scény Patrik Lančarič.
Stoppard je v Česku poměrně hraným dramatikem. Nejznámějším titulem je zřejmě Zamilovaný Shakespeare, jejž dramatik také převedl do filmového scénáře oceněného Oscarem.
Orchestr jako jedna z postav
Roli na roveň hercům hraje v inscenaci hudba. Tu napsal další oscarový tvůrce André Previn. Sošky filmové Akademie má čtyři za muzikály, mimo jiné My Fair Lady. „Kombinace orchestru a činoherního divadla slibuje vzácné propojení. Při přípravách tohoto ojedinělého hudebního dramatu je důležitá intenzivní spolupráce s panem režisérem, herci i orchestrem, jehož členové zastávají jednu z hlavních postav příběhu,“ uvedl dirigent Jakub Klecker.
Hra EGBDF bude poprvé uvedena 24. dubna v Kongresovém centru Zlín. Také vzhledem k věku šestaosmdesátiletého Stopparda nebylo podle Lančariče reálné, aby dramatik do Zlína přijel. „Poprosili jsme ho o nějaký vzkaz a pozdrav a doufáme, že ho budeme moci divákům na premiéře pustit,“ dodal ale.
Celkem jsou kvůli náročnosti projektu v plánu už jen další tři uvedení: 25. dubna opět v Kongresovém centru a pak ještě 11. (druhá premiéra) a 18. května ve zlínském divadle.