Totalita strana 2 z 3

Ústavní soud (ÚS) v Brně v úterý otevřel Milanu Jančovi, který byl za komunistické totality opakovaně omezován na svobodě, cestu k úplné soudní rehabilitaci. Nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval stížností pro porušení zákona, kterou podala v Jančův prospěch někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud původně stížnosti nevyhověl.

Akutní fázi covidové pandemie lze podle Světové zdravotnické organizace (WHO) komplexním mezinárodním úsilím letos ukončit. Je však třeba mimo jiné dohnat nedostatky v očkování v chudších zemích a více testovat. Robert Kennedy mladší, synovec zavražděného amerického prezidenta, vyvolal pozornost přirovnáním Spojených států kvůli tlaku na vakcinaci proti covidu k nacistickému Německu. Anglie nebude od 11. února vyžadovat test od přijíždějícíh, kteří jsou očkovaní proti koronaviru. Slovensko zkracuje izolaci pro nakažené, obává se nedostatku pracovníků v klíčových odvětvích.

Uznávaný chemik Jiří Janata v roce 1966 odcestoval do Ameriky původně jen na stáž. Vrátit se ale mohl až po sametové revoluci. Jeho bratr Zbyněk se pokusil s bratry Mašínovými utéct na Západ už v roce 1953. Ve východním Německu ho ale chytili a o dva roky později byl v jeho případě spolu s Václavem Švédou a Ctiborem Novákem vykonán trest smrti. „Žádost o milost význam neměla, museli být exemplárně potrestáni,“ míní Jiří Janata.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Bedřich Zahradník pamatuje nacistické vypálení Ploštiny na Valašsku i komunistické vězení, ve kterém skončil v pouhých sedmnácti letech. V roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost za to, že u sebe nechal přespat mladíka na útěku. Ve věznicích v Uherském Hradišti a na Cejlu strávil tři roky.

S tématem „právo na právo“ začal festival proti totalitě Mene Tekel. Týden výstav, promítání a hudby tradičně připomene oběti nacismu a komunismu, mimo jiné dokumentem ATA o vykonstruovaném procesu z počátku padesátých let. Právě jeho premiéra Mene Tekel v pondělí podvečer slavnostně zahájila. Podle dramaturgyně Daniely Řeřichové je festival „záležitost, která oslovuje velkou šíři lidí napříč generacemi, napříč sociálním spektrem a spojuje lidi dobré vůle,“ jak uvedla v pořadu Události, komentáře.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Národní archiv získal unikátní sadu exponátů – kompletní pozůstalost po písničkáři, básníku a novináři Karlu Krylovi. Kromě listin a dokumentů z jeho života obsahuje i hodně osobních předmětů. Například kytaru, na kterou hrál na svém posledním koncertu, texty písní nebo malby.

Muzeum paměti XX. století nastínilo plány svého fungování. Expozice připomínající hrůzy totalitních režimů by se měla otevřít v roce 2023 v Domě pážat na Hradčanech, veřejnost do ní ale může nahlédnout už v sobotu 19. června. Prostory nejprve musí projít rekonstrukcí, nicméně muzeum s nimi počítá jako s dočasnými. V budoucnu by měla vzniknout rozsáhlejší expozice v tribunách Strahovského stadionu. I ty čekají rozsáhlé opravy.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Před 68 lety komunisti v Prostějově strhli sochu T. G. Masaryka. Následovala největší demonstrace proti totalitnímu režimu od roku 1948, o které se ale dodnes příliš neví. Do ulic vyšly tisíce lidí a rozzuřený dav obsadil přízemí radnice. Komunistům se město za pomoci Lidových milic a Veřejné bezpečnosti podařilo zpátky ovládnout až pozdě večer. Začalo zatýkání, vyhazovy ze škol, z práce a řada demonstrantů skončila v kriminále. Natáčeli o tom Reportéři ČT.

V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.

12. ledna 1921 se narodil Felix Maria Davídek, tajně vysvěcený biskup a zakladatel takzvané podzemní církve v Československu. Jeho společenství Koinotés, které vzniklo v 60. letech, vytvořilo alternativu k oficiální, komunisty velmi ostře sledované církvi. Davídek mimo dohled režimu vysvětil celou generaci kněží, včetně žen a ženatých mužů, čímž se dostal do sporu s Vatikánem. Obdoby podzemních církví sahají do počátku křesťanství vůbec a přežívají dodnes, například v Číně.

Komunisté poslali Josefa Sedláka na konci padesátých let do vězení kvůli jeho víře, ke které byl od dětství vychováván. Pronásledovali celou skupinu jihlavské křesťanské mládeže, v akci K byl odsouzen i Josefův bratr. Byla to podle něj opět víra, která ho přes životní útrapy přenesla a byla pro něj vodítkem ke spokojenému životu i v dobách totality.

Stovky obětí si vyžádala čtyřicetiletá komunistická éra na československých hranicích. Umírali i pohraničníci, někteří z nich spáchali sebevraždu. Mezi strážci hranice, kteří byli režimem považováni za elitu, se našli tací, jež odmítli režimu sloužit a rozhodli se uprchnout na Západ. Jejich příběhy natáčel pro pořad Reportéři ČT Karel Vrána.

Tématem 16. ročníku Měsíce filmů na školách, který se koná v listopadu v rámci projektu Příběhy bezpráví, jsou média a totalita. On-line filmy a besedy se zaměří na roli médií v totalitní společnosti a na to, jakým způsobem vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Tradiční akce tak pomůže učitelům v distanční výuce.

Nad tím, zda se podařilo Československu plně se zbavit komunistické totality, se ve svém projevu na sněmu Občanského fóra zamýšlel tehdejší místopředseda vlády ČSFR Pavel Rychetský.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Bývalí političtí vězni se v sobotu sešli na Hostýně na Kroměřížsku na 28. muklovské pouti. Ta připomíná oběti politických procesů hlavně z padesátých let. Zatímco dříve se tam potkávaly tisíce lidí, kterým totalitní režim krutě zasáhl do životů, v sobotu do známého poutního místa v Česku dorazily už jen desítky přímých pamětníků. Tradici pouti tak uchovávají jejich potomci, přátelé nebo skauti.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.

Takhle vypadala připomínka 37. výročí plzeňské vzpoury z roku 1953. Zaplněné náměstí, píseň „Ach synku, synku“, i vzpomínky pamětníků. Plzeňská vzpoura, která vypukla hned po měnové reformě, byla prvním masovým vystoupením proti komunistické totalitě v zemích východního bloku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Praze začíná týdenní festival proti totalitě Mene Tekel. Zájemcům nabídne tematické výstavy, projekce filmů či rozhovory s pamětníky. Jako hlavní téma letošního 14. ročníku zvolili organizátoři Memento George Orwella. Festival Mene Tekel se koná vždy v týdnu kolem 25. února, kdy v roce 1948 převzala moc Komunistická strana Československa.

Čína buduje podle německé diplomacie autoritářský stát s částečně totalitárními strukturami. Peking nekompromisně potírá opozici a provozuje převýchovné tábory, varuje důvěrná zpráva německé diplomacie o lidských právech v této komunistické asijské zemi. K obsahu dokumentu se dostal list Süddeutsche Zeitung a rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR.

Spolu s kamarády plánovali akce proti komunistům, nikdy ale žádnou nedotáhli do konce. Přesto skončil Jaroslav Mojžíš ve vězení a v uranových dolech. Na samotce v Uherském Hradišti ani v Jáchymově ale nenaříkal, snažil se, aby ho každý negativní zážitek posílil. Už jako student se věnoval studiu psychologie a to mu zachránilo zdraví.

I po 75 letech Poláci přinášejí další důkazy nacistických zločinů. Nedávno začali odkrývat masové hroby u pracovního tábora v Treblince na severovýchodě země. Podle odhadů Institutu národní paměti tam můžou být tělesné ostatky až deseti tisíc vězňů. Dosud se historici a archeologové spíš soustřeďovali na stejnojmenný vyhlazovací tábor, který ležel nedaleko.