Totalita strana 2 z 2

Národní archiv získal unikátní sadu exponátů – kompletní pozůstalost po písničkáři, básníku a novináři Karlu Krylovi. Kromě listin a dokumentů z jeho života obsahuje i hodně osobních předmětů. Například kytaru, na kterou hrál na svém posledním koncertu, texty písní nebo malby.

Muzeum paměti XX. století nastínilo plány svého fungování. Expozice připomínající hrůzy totalitních režimů by se měla otevřít v roce 2023 v Domě pážat na Hradčanech, veřejnost do ní ale může nahlédnout už v sobotu 19. června. Prostory nejprve musí projít rekonstrukcí, nicméně muzeum s nimi počítá jako s dočasnými. V budoucnu by měla vzniknout rozsáhlejší expozice v tribunách Strahovského stadionu. I ty čekají rozsáhlé opravy.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Před 68 lety komunisti v Prostějově strhli sochu T. G. Masaryka. Následovala největší demonstrace proti totalitnímu režimu od roku 1948, o které se ale dodnes příliš neví. Do ulic vyšly tisíce lidí a rozzuřený dav obsadil přízemí radnice. Komunistům se město za pomoci Lidových milic a Veřejné bezpečnosti podařilo zpátky ovládnout až pozdě večer. Začalo zatýkání, vyhazovy ze škol, z práce a řada demonstrantů skončila v kriminále. Natáčeli o tom Reportéři ČT.

V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.

12. ledna 1921 se narodil Felix Maria Davídek, tajně vysvěcený biskup a zakladatel takzvané podzemní církve v Československu. Jeho společenství Koinotés, které vzniklo v 60. letech, vytvořilo alternativu k oficiální, komunisty velmi ostře sledované církvi. Davídek mimo dohled režimu vysvětil celou generaci kněží, včetně žen a ženatých mužů, čímž se dostal do sporu s Vatikánem. Obdoby podzemních církví sahají do počátku křesťanství vůbec a přežívají dodnes, například v Číně.

Komunisté poslali Josefa Sedláka na konci padesátých let do vězení kvůli jeho víře, ke které byl od dětství vychováván. Pronásledovali celou skupinu jihlavské křesťanské mládeže, v akci K byl odsouzen i Josefův bratr. Byla to podle něj opět víra, která ho přes životní útrapy přenesla a byla pro něj vodítkem ke spokojenému životu i v dobách totality.

Stovky obětí si vyžádala čtyřicetiletá komunistická éra na československých hranicích. Umírali i pohraničníci, někteří z nich spáchali sebevraždu. Mezi strážci hranice, kteří byli režimem považováni za elitu, se našli tací, jež odmítli režimu sloužit a rozhodli se uprchnout na Západ. Jejich příběhy natáčel pro pořad Reportéři ČT Karel Vrána.

Tématem 16. ročníku Měsíce filmů na školách, který se koná v listopadu v rámci projektu Příběhy bezpráví, jsou média a totalita. On-line filmy a besedy se zaměří na roli médií v totalitní společnosti a na to, jakým způsobem vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Tradiční akce tak pomůže učitelům v distanční výuce.

Nad tím, zda se podařilo Československu plně se zbavit komunistické totality, se ve svém projevu na sněmu Občanského fóra zamýšlel tehdejší místopředseda vlády ČSFR Pavel Rychetský.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Bývalí političtí vězni se v sobotu sešli na Hostýně na Kroměřížsku na 28. muklovské pouti. Ta připomíná oběti politických procesů hlavně z padesátých let. Zatímco dříve se tam potkávaly tisíce lidí, kterým totalitní režim krutě zasáhl do životů, v sobotu do známého poutního místa v Česku dorazily už jen desítky přímých pamětníků. Tradici pouti tak uchovávají jejich potomci, přátelé nebo skauti.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.

Takhle vypadala připomínka 37. výročí plzeňské vzpoury z roku 1953. Zaplněné náměstí, píseň „Ach synku, synku“, i vzpomínky pamětníků. Plzeňská vzpoura, která vypukla hned po měnové reformě, byla prvním masovým vystoupením proti komunistické totalitě v zemích východního bloku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Praze začíná týdenní festival proti totalitě Mene Tekel. Zájemcům nabídne tematické výstavy, projekce filmů či rozhovory s pamětníky. Jako hlavní téma letošního 14. ročníku zvolili organizátoři Memento George Orwella. Festival Mene Tekel se koná vždy v týdnu kolem 25. února, kdy v roce 1948 převzala moc Komunistická strana Československa.

Čína buduje podle německé diplomacie autoritářský stát s částečně totalitárními strukturami. Peking nekompromisně potírá opozici a provozuje převýchovné tábory, varuje důvěrná zpráva německé diplomacie o lidských právech v této komunistické asijské zemi. K obsahu dokumentu se dostal list Süddeutsche Zeitung a rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR.

Spolu s kamarády plánovali akce proti komunistům, nikdy ale žádnou nedotáhli do konce. Přesto skončil Jaroslav Mojžíš ve vězení a v uranových dolech. Na samotce v Uherském Hradišti ani v Jáchymově ale nenaříkal, snažil se, aby ho každý negativní zážitek posílil. Už jako student se věnoval studiu psychologie a to mu zachránilo zdraví.

I po 75 letech Poláci přinášejí další důkazy nacistických zločinů. Nedávno začali odkrývat masové hroby u pracovního tábora v Treblince na severovýchodě země. Podle odhadů Institutu národní paměti tam můžou být tělesné ostatky až deseti tisíc vězňů. Dosud se historici a archeologové spíš soustřeďovali na stejnojmenný vyhlazovací tábor, který ležel nedaleko.

I třicet let po pádu železné opony se objevují zapomenuté příběhy o nevinných lidech, kteří kvůli ní umírali. Přesná čísla historici neznají, mluví ale o stovkách lidí. Jedním z nich je Josef Heinrich z Vídně, který chtěl v roce 1956 ukázat hranici svým dětem.

Post Bellum udělila Ceny Paměti národa. Výjimečně putovaly i do sousedních postkomunistických zemí – Maďarska, Polska, Německa a Slovenska. Obecně prospěšná společnost oceňuje žijící pamětníky od roku 2010 a mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaust, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti nebo církevní představitelé.

Na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. začíná putovní výstava věnovaná komunistické totalitě. Ke 30. výročí sametové revoluce připomíná, jak se v Československu žilo před rokem 1989. Autoři multimediální výstavy s názvem Totalita: Multimediální průvodce 1948–1989 chtějí s tehdejší realitou seznámit především nejmladší generaci – nejen ji poučit, ale také vyvolat emoce a prostřednictvím projekce dobových záběrů dostat návštěvníky doslova do středu dění.

Praha bude mít muzeum připomínající klíčové události 20. století, které souvisely s totalitními režimy v Československu. Vznik Muzea paměti 20. století schválilo ve čtvrtek městské zastupitelstvo i přesto, že zatím není jasné, kde bude sídlit. Část zastupitelů i radních by jej chtěla umístit do prostor pod bývalou Stalinovou sochou. V koalici na tom však není shoda a sedmá městská část, na jejímž území „Stalin“ je, tam muzeum nechce.

Katolíci v klášterním kostele v Želivi na Pelhřimovsku odhalili památník, který vzpomíná řeholníky a kněze vězněné komunistickou totalitou. Autorem pamětní desky s plastikou ukřižovaného Krista je slovenský výtvarník Svetozár Ilavský.