Ústav pro studium totalit povede od května nový ředitel. Čelí však nařčení z plagiátorství

Nahrávám video

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude mít od neděle nového ředitele. Historik Ladislav Kudrna v pátek podepsal jmenovací dekret. Instituci přebírá ve chvíli, kdy jsou její zaměstnanci kvůli neúspěšné rekonstrukci původního sídla roztroušeni po několika budovách v Praze. Pro ústav chce proto mimo jiné najít nové prostory.

Čtrnáct let byl historik Ladislav Kudrna zaměstnancem Ústavu pro studium totalitních režimů. Od neděle instituci povede jako její ředitel. Ve funkci po osmi letech vystřídá Zdeňka Hazdru. I ten se do výběrového řízení znovu přihlásil, ale neuspěl.

„Z těch tří uchazečů, kteří předstoupili osobně před radu, tak pan docent Kudrna zaujal právě tím, že měl vizi. Měl vizi nejen směřování vědecké práce ústavu, ale i jeho nové organizace,“ vysvětluje výběr nového ředitele předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík.

Nový ředitel chce zúžit tematický záběr ústavu

Kudrna se profesně věnuje tématům druhého a třetího odboje, ale i undergroundu v totalitním Československu. Chce, aby se pod jeho vedením ústav zabýval právě vzdorem proti komunistické a nacistické represi. „Na ústavu funguje zhruba čtyřicet projektů, což je strašně moc, je to roztříštěné. Já ve své koncepci uvádím, že se chci soustředit na nějakých dvanáct hlavních témat,“ přiblížil svoji vizi Kudrna.

Podle zástupců vědecké rady končícího ředitele Hazdry se Kudrna dopustil plagiátorství - a to v úvodní kapitole své knihy Bojovali a umírali v Indočíně. „Vyjadřujeme pochybnost, zda je kandidát schopen garantovat plnění základních předpokladů profesionality práce historika. Vede nás k tomu případ plagiátorství Ladislava Kudrny, kterým se VR ÚSTR zabývá a konstatovala jednoznačně odborné pochybení,“ uvedla vědecká rada ústavu tento týden v prohlášení.

Kudrna, za něhož se postavila Rada ÚSTR, obvinění odmítá. „Ta publikace prošla pečlivou kontrolou ne jedním, ale dvěma antiplagiátorskými programy, které nezjistily sebemenší pochybení,“ kontruje nový ředitel ústavu.

Dalším cílem Kudrny je získat pro instituci nové sídlo. To původní na pražském Žižkově mělo v roce 2017 projít rekonstrukcí. Ta ale odhalila další problémy a z budovy nyní zbylo jen torzo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 12 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 14 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.