Muzeum paměti XX. století nastínilo plány svého fungování. Expozice připomínající hrůzy totalitních režimů by se měla otevřít v roce 2023 v Domě pážat na Hradčanech, veřejnost do ní ale může nahlédnout už v sobotu 19. června. Prostory nejprve musí projít rekonstrukcí, nicméně muzeum s nimi počítá jako s dočasnými. V budoucnu by měla vzniknout rozsáhlejší expozice v tribunách Strahovského stadionu. I ty čekají rozsáhlé opravy.
Muzeum paměti XX. století by mohlo začít „vzpomínat“ v roce 2023
„Jsme přesvědčeni, že na totalitní režimy, na hrůzy totalitních režimů a jejich oběti a lidi, kteří byli schopni se totalitnímu režimu vzepřít, nesmíme zapomínat,“ vyzdvihla důležitost instituce předsedkyně správní rady Hana Kordová Marvanová (STAN).
Třeba jako ve Varšavě
Instituce, zřizovaná z veřejných peněz, podle ní v Česku chyběla, proto Hlavní město Praha v roce 2019 Muzeum XX. století založilo. Formálně vzniklo ke třicátému výročí sametové revoluce, dosud ale fungovalo bez stálých prostor. Sídlo by na několik let mělo najít na Hradčanech, Dům pážat muzeu na dobu neurčitou už dříve zapůjčilo město.
Objekt byl dlouhá léta prázdný, záměry komerčního využití se nesetkávaly s úspěchem. Za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat pánů z Martinic. Později byl využíván k sociálním účelům a za první republiky zde fungovala mateřská škola. Od sedmdesátých let dvacátého století v něm sídlil Útvar hlavního architekta města Prahy.
Dvoupatrová stavba poskytne muzeu zázemí pro expozici i související vzdělávací činnost či záznamy vzpomínek svědectví pamětníků. Cílem je vybudovat prostor po vzoru obdobných zahraničních institucí, organizátoři jmenují především Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě. Jako příklad se uvádí ale i Muzeum druhé světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Jad Vašem v Jeruzalémě.
Místo i pro Koněva
Expozici muzeum připravuje. Zatím má hotovu objemovou studii a proveden byl stavebně-historický průzkum stavu budovy. Čeká se na dokončení stavební studie proměny paláce. Následně bude muzeum hledat v soutěži zhotovitele.
„Pokud bude příznivá situace, tak doufáme, že se někdy v příštím roce začne budova adaptovat, potom snad už v krátkodobém výhledu budeme moci zde být trvale, nejen na jednodenní akce,“ doufá ředitel muzea Jan Kalous. Plně otevřen by podle něj palác mohl být v roce 2023. Kromě přestavby budovy nyní zástupci města a muzea hledají způsob financování jeho chodu.
Muzeum už do svých sbírek získalo řadu exponátů. Mimo jiné tu bude stát problematická socha maršála Koněva, původně umístěná na Praze 6. K vidění by měla být také například pracovní rubáška Jana Palacha ze Sovětského svazu nebo plechová bedna z padesátých let, v níž byly uchovávány filmy zachycující Rudolfa Slánského. „Získali jsme darem sbírku dokumentů po Bedřichu Hostičkovi, jednom z politických vězňů odsouzených v procesu s Miladou Horákovou,“ doplnil historik Petr Blažek.
Budoucnost je na Strahovském stadionu
„Samozřejmě má toto místo své limity, a to je malý prostor,“ podotkla na adresu Domu pážat Marvanová. V budoucnu se proto počítá se rozsáhlejší expozicí na Strahovském stadionu. V zrekonstruovaných prostorách tamních tribun by měl zároveň fungovat i Institut Paměti národa.
Zakladatel projektu a ředitel související neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa loni v únoru rezignoval na členství ve správní radě muzea. Důvodem bylo, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Paměť národa.
Ambiciózní společný projekt je teprve na začátku. Technický stav stadionu neslibuje, že by se s jeho otevřením dalo v nejbližších letech počítat.