Odboj strana 3 z 3

Gestapo jim říkalo Tři králové. Hrdinové protinacistického odboje Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek patřili k nočním můrám nacistické tajné policie a jejich činy při obraně Československa podrobně popsali historici. Jak ale vypadal jejich život, i když se zrovna nestřílelo, popisuje v novém románu M+B+M Dalibor Vácha.

K partyzánům se mladý zahradník Jaromír Vrba přidal, když vypuklo Slovenské národní povstání. Stal se z něj odvážný odbojář, který válečné zkušenosti využil i po konci konfliktu jako jeden z vůdců protikomunistické odbojářské skupiny Světlana. V podzemním hnutí už ale od počátku působili tajní agenti, Vrba nakonec doplatil na důvěru, kterou v ně vložil. V soudním procesu si vyslechl trest smrti, který byl vykonán 19. prosince 1950 v pankrácké věznici.

Do varšavského ghetta nacisté před 80 lety nastěhovali statisíce Židů a obehnali je zdí. Stejně jako jinde se však mělo jednat jen o krok před jejich zavražděním v koncentračních táborech. Část obyvatel ghetta se ale osudu nalinkovanému nacisty vzepřela. S vědomím, že nemají co ztratit, se odhodlaní mladíci a dívky o několik let později postavili přesile německé armády.

Přesně před 80 lety, 21. září 1940, nacisté zatkli novinářku Inku Bernáškovou. V protektorátu se stala první ženou zavražděnou za odbojovou činnost. Byla sťata v berlínské věznici Plötzensee v srpnu 1942. Kromě převádění ohrožených lidí na Slovensko pomáhala i s vydáváním ilegálního časopisu V boj.

V rodném domě Josefa Mašína vzniká památník tří odbojů. Nachází se v Lošanech na Kolínsku. Dělníci na domě zbourali střechu, zbyly pouze obvodové stěny. Část domu zůstane otevřená. Uvnitř byl ve středu při příležitosti 124. výročí narození odbojáře proti nacismu Josefa Mašína slavnostně zasazen morušovník. Místo by se mělo veřejnosti zpřístupnit v příštím roce.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Nacisté se nedlouho před osvobozením pomstili obyvatelům valašských osad u Vizovic za ukrývání partyzánů, které vyzradili konfidenti gestapa. V osadách Ploština, Prlov a Vařákovy paseky zastřelili nebo vehnali do plamenů 49 lidí. Strůjci tragédie z 19. dubna 1945 nebyli nikdy potrestáni a jednoho z nich kryla i Státní bezpečnost, zatímco komunisté právě v Ploštině rádi konali protinacistické vzpomínkové akce.

Do protektorátu se vrátil, protože chtěl bojovat proti Hitlerovi. 29letý parašutista Josef Vanc byl členem výsadku Carbon a po návratu domů měl pomoci ozbrojit místní odbojáře. Bojovat mohl ale pouhý měsíc. Nepodařilo se mu spojit se svojí skupinou ani s domácím odbojem. Ve vypjaté situaci, když hrozilo, že padne do rukou gestapa, ho pak zastřelil jeho vlastní kolega František Kobzík. Od Vancova narození v úterý 4. února uplynulo 105 let.

Štěpánka Mikešová žila v Lidicích, v rukou nacistů ale skončila ještě před jejich vypálením; její domácí ji totiž udala gestapu a Mikešová zemřela v Osvětimi. Ženino jméno se tak mezi oběťmi lidické tragédie neobjevuje. Připomenul ji až historik Vojtěch Kyncl a osud chtěla vzpomenout i ředitelka Památníku Lidice, někteří ji ale obvinili z překrucování historie – a nakonec kvůli příběhu udání v čele památníku skončila. Případu se věnovali Reportéři ČT.

Historici zjistili nové informace o Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi ze skupiny Anthropoid. Dosud znali jen fakta z období od 5. března 1942 do květnového atentátu na Reinharda Heydricha. Co odbojáři, kteří na území protektorátu seskočili na konci prosince 1941, podnikali během ledna a února, nebylo jasné. Nově se to podařilo zjistit badatelům Jaroslavu Čvančarovi a Vlastislavu Janíkovi.

Pomník vlasovcům do pražských Řeporyjí nepochybně patří, bez nich by se hlavní město v časech Pražského povstání utopilo v krvi. V Interview ČT24 to uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinista David Svoboda. Zároveň v pořadu dodal, že zrazování českých odbojářů Sověty, kteří jim odmítali shazovat zbraně, bylo obdobné jako Mnichovská zrada.

Vytvořil několik československých rekordů ve skoku o tyči. Ve sportu vítězil, komunistický režim ale porazit nedokázal. Atlet a právník z Brna Jan Koreis v roce 1949 zemřel v tajné cele StB. Jeho příběh připomíná nová kniha, která se věnuje odbojové skupině Petra Křivky.

V pátek zemřel v USA ve věku 95 let protikomunistický odbojář Josef Hasil, známý jako „král Šumavy“. Někdejší pohraničník pomohl na přelomu 40. a 50. let 20. století desítkám lidí dostat se přes hranice na Západ. V odboji pokračoval navzdory perzekucím svých blízkých i přes ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení, kam ho po udání komunistický režim poslal. V roce 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za hrdinství.

V Praze budou mít pamětní desku další hrdinové protinacistického odboje. Manželé Jesenští pomáhali těm, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Upomínka na ně je za posledních pět let devatenáctou pamětní deskou odhalenou v Praze zapomenutým odbojářům.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Předsedou Československé obce legionářské (ČsOL) se stal Pavel Budinský, který obhájil svůj mandát. Rozhodli o tom členové ČsOL na pravidelném sněmu; zvolili rovněž širší vedení organizace. Akce na pražském Vítkově se v sobotu zúčastnili mimo jiných i místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) nebo generálmajor Jan Kaše. ČsOL vznikla v roce 1921.

Německý spisovatel Norman Ohler, který zaujal svět líčením Hitlerovy drogové závislosti v románu Totální rauš, dokončil novou knihu. Věnuje se v ní polozapomenuté odbojové organizaci Rudá kapela, která působila přímo v centru Hitlerovy moci.

Před 75 lety vrcholila v italském Bari příprava československých parašutistů ze skupiny Spelter (v překladu Zinek). Břetislav Chrastina, Jaroslav Kotásek, Rudolf Novotný a Jan Vavrda patřili do třetí vlny výsadků, vyslaných na území protektorátu Čechy a Morava z Velké Británie. Hlavním úkolem skupiny Spelter byla zpravodajská činnost a zajištění dodávek zbraní pro domácí odboj. Spojit se proto měla s moravským velitelstvím Obrany národa.