Byl Karel Čurda zrádce, nebo nešťastná oběť neřešitelné situace? Podle nové hry na repertoáru pražského divadla Rokoko nelze každopádně na tohoto muže, který zradil atentátníky na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nahlížet černobíle. Českou faustovskou tragikomedii „Čurda, hrdina jedné prohry“ napsal a režíroval David Jařab. V titulní roli se představuje Martin Donutil. Hraje se částečně i před někdejším pražským sídlem gestapa.
Martin Donutil se stal Karlem Čurdou. „Není to jednoduchá volba,“ říká o parašutistově zradě
V Rokoku hrají o Karlu Čurdovi (zdroj: ČT24)
Po nacistické okupaci Československa utekl tehdy osmadvacetiletý Karel Čurda za hranice. Přes Polsko a Francii se dostal do Anglie – aby se jako účastník speciální operace zase vrátil do protektorátu.
Tentokrát ale neoficiálně, s tajným parašutistickým výsadkem. Jeho jméno se do historie nicméně nakonec zapsalo jako jméno toho, kdo zradil atentátníky na zastupujícího říšského protektora Heydricha.
Jařab: Zlo je součást lidského arzenálu
Inscenace se snaží osmdesát let poté porozumět, co Čurdu k takovému činu dovedlo. „Stojí za to, aby divák viděl celý ten proces, který ho dovedl ke zradě, za niž jsme ho už odsoudili. Rozhodně to není jednoduchá volba a není to černobílé,“ podotýká Martin Donutil.
Čurda byl ve svém životě hrdinou odboje i spolupracovníkem gestapa, autor hry David Jařab se ptá, zda byl stále toutéž bytostí. A pokud ano, co se s ním stalo. Odkazuje se na politickou filozofku Hannah Arendtovou a její myšlenku o banalitě zla, jehož se dopouští „normální“ lidé, ne nutně sadistické zrůdy.
„Jde o to nerelativizovat viny, ale nějakým způsobem chápat, že zlo je součást lidského arzenálu a prostě se probouzí v určitých situacích,“ míní Jařab.
Epilog v Pečkárně
Při přípravě inscenace studoval dobové spisy. I přes důkladnou rešerši ale neusiloval o historickou studii. Divadlo podle něho není literatura faktu, na diváky působí emocemi. „Můj Karel Čurda je odrazem nejen dobových pramenů, ale i současných úvah o vydělenosti, předurčenosti a cestě k selhání. Nesnažím se ho omlouvat, ale nějak pochopit. Vážně i s ironickou nadsázkou,“ uvedl Jařab.
obrázek
Divadelníci pracují i s geniem loci. Představení začíná a končí na jevišti Rokoka, má ale ještě epilog na schodišti Petschkova paláce, kam se diváci mohou vydat formou audiowalku. Dnes budovu využívá ministerstvo průmyslu a obchodu, za protektorátních časů byla ale takzvaná Pečkárna sídlem gestapa.
Podle Martina Donutila symbolizuje nechvalně proslulý dům proměnu Karla Čurdy v Karla Jerhota. Vyšel odsud jako kolaborant se změněným jménem a problémy s alkoholem. Po válce byl odsouzen k trestu smrti a v dubnu 1947 oběšen. Možnost žádat o milost odmítl.