Po dlouhých úpravách se v úterý veřejnosti otevře Památník Zámeček s novou expozicí. Národní kulturní památka stojí na místě bývalé cvičné střelnice, kde nacisté po atentátu na Reinharda Heydricha od 3. června do 9. července 1942 zastřelili téměř dvě stovky lidí, mimo jiné z osady Ležáky. Pardubice se rozhodly dát pietnímu místu novou podobu a moderními prostředky návštěvníkům přiblížit tíživou válečnou atmosféru i hrdinství československého odboje.
Památník Zámeček se po úpravách otevírá. Za války v místě nacisté zastřelili obyvatele Ležáků
Areál Zámečku byl doposud uzavřený, když někdo přišel, mohl se na vyžádání podívat. Žádná expozice, která by podrobněji informovala o událostech, tam nebyla.
„Konaly se zde dva pietní akty ročně. Rozhodli jsme se, že to je málo, že to je škoda,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký (ČSSD). Podle něj dosud mnoho lidí z Pardubic ani nevědělo, že se takováto významná památka ve městě nachází.
„Město dřívější vzhled památníku vnímalo jako svůj dluh jak vůči pamětníkům okupace, tak současným generacím,“ řekl Rychtecký.
Zámeček je místní název pro vilu, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic hrabě Jiří Larisch-Mönnich, který vilu využíval zejména v období honů a Velké pardubické. Později vila několikrát změnila majitele. Po německé okupaci v roce 1939 se ze Zámečku stal vojenský objekt. V oboře byla zřízena cvičná střelnice, která se za heydrichiády stala popravištěm. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo zabito celkem 194 osob. Popraviště přitom nevyužívala pouze pardubická služebna gestapa, nýbrž ještě expozitury v Hradci Králové a Kolíně. Těla mrtvých byla následně zpopelněna v pardubickém krematoriu a popel vysypán do Labe. Svaz osvobozených politických vězňů zřídil v roce 1949 na místě popraviště památník. V roce 1956 se Zámeček stal majetkem národního podniku Tesla Pardubice.
Larischova vila, takzvaný Zámeček
Pušky, rakve, urna
Památník je zapuštěný do terénu, na povrchu má zatravněnou plochu. Hned na úvod mohou návštěvníci zhlédnout krátký film zachycující přerod prvorepublikové atmosféry do nacistického teroru s neznámými dobovými obrazy z Pardubic. V dalších místnostech jsou doklady administrativní preciznosti nacistického aparátu nebo předměty dochované z popraviště.
Například pušky, které se zde používaly, původní dřevěné rakve, část popravčího kůlu nebo urna s popelem některých obětí. Expozice zahrnuje i další zvukové a obrazové nahrávky, například namluvený deník Jaroslava Charypara, který odvážel z popraviště mrtvé, dobové nahrávky Československého rozhlasu či krátké filmy se svědectvími přeživších a pamětníků.
Dosud nepublikované dokumenty
Odborníci získali z archivů v Rusku, Německu, USA, z Ukrajiny, Izraele a Velké Británie významné dokumenty. Unikátní jsou dosud veřejně nepublikované osobní zápisky Heinricha Himmlera, zápisy z jednání Adolfa Hitlera či osobního deníku Josepha Goebbelse z června 1942, které budou mít návštěvníci k dispozici v instalovaných tabletech.
Vůbec poprvé bude moci veřejnost nahlédnout do deníku židovské dívky, která unikla z protektorátu, nebo vidět osobní poznámky Alfréda Bartoše z jeho deníku, který našlo gestapo.
„Expozice je koncipována tak, že si ji můžete projít rychle, za patnáct minut, nebo se můžete začíst a strávit tady několik hodin,“ poznamenal historik a autor výstavy Vojtěch Kyncl.
Těžké období protektorátu evokují i použité stavební materiály. Stěny jsou tvořené holým pohledovým betonem, v místnosti s exponáty je hrubá udusaná hliněná podlaha. Vše umocňuje velmi sporé vnitřní osvětlení. Areál se také přiblížil podobě v roce 1942. Zmizela náletová zeleň, byl odkryt původní val, před kterým byli v roce 1942 lidé zabíjeni. Vysazeno bylo 58 stromů a keře, vznikly mlatové cesty, přibyl nový mobiliář a veřejné osvětlení.
Hlavní přístup k Památníku Zámeček bude z Průmyslové ulice, kde město vybudovalo parkoviště. Památník včetně expozic stál 43,8 milionu korun, 21 milionů korun uhradily dotace EU a peníze ze státního rozpočtu.
Památník provozuje nově zřízená příspěvková organizace města, její provoz bude ročně stát kolem pěti milionů korun. Pardubický magistrát počítá pro tyto účely s dotací od Pardubického kraje 100 tisíc korun, o další peníze chce požádat ministerstvo kultury.