Reinhard Heydrich strana 3 z 5

K nejpůsobivějším filmovým zpracováním atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha patří film Jiřího Sequense. Premiéru měl v roce 1964, nyní se do kin opět vrací v digitalizované podobě. Na plátna se dostane 26. května, den před osmdesátiletým výročím zásadního odbojového činu.

Odbojáři z druhé světové války, vojáci i lidé pomáhající s propagací armády a jejích tradic v pátek na ministerstvu obrany obdrželi vysoká vyznamenání. Udělila jim je šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Ocenění dostaly téměř dvě desítky osobností.

Výročí 80 let od operace Anthropoid a útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha připomene v Národním muzeu výstava Nikdy se nevzdáme! Zahájena bude 27. května, tedy v den výročí útoku. Národní muzeum spustilo web www.1942.cz se seznamem dalších akcí, které se v souvislosti s operací Anthropoid budou po celém Česku konat.

Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky brigádního generála Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urna byla za doprovodu čestné stráže dopravena na čáslavský hřbitov a uložena v kolumbáriu. Ukládání ostatků se účastnili politici, armáda i veřejnost, provázely ho salvy čestné stráže a modlitba.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Sněmovna se ve středu opět zabývala aktuální situací kolem ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu informoval o české pomoci Ukrajině a upřesnil, že vláda připravuje legislativu na pomoc lidem přicházejícím z Ukrajiny. Dolní komora také schválila zákon, který se týká takzvaného panevropského osobního penzijního produktu, který by měl být dobrovolnou alternativou ke spoření na důchod. Na základě senátního návrhu by měly v kalendáři nově být i významné dny připomínající atentát na Reinharda Heydricha a odchod sovětských vojsk z Československa. Poslanci podpořili i změny v DPH a spotřebních daních kvůli novým nařízením Evropské unie.

Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.

Pouhá hodina a půl stačila nacistickým pohlavárům k bestiálnímu ortelu pro šest milionů evropských Židů. Před osmdesáti lety, 20. ledna 1942, zasedli na konferenci ve vile u berlínského jezera Wannsee a pod vedením Reinharda Heydricha ujednali „konečné řešení židovské otázky“ - systematické vyvražďování Židů ve vyhlazovacích táborech.

Pietními akty a setkáním pamětníků si lidé v Pardubicích připomněli 80. výročí heydrichiády. U Památníku Zámeček se odpoledne rozsvítilo 194 svíček, které symbolicky připomněly ležácké a lidické obyvatele, které Němci po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili.

U obce Nehvizdy nedaleko Prahy členové paraklubu Praha Letňany symbolicky zopakovali seskok paraskupiny Anthropoid rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří byli v roce 1941 vysláni z Anglie, aby provedli atentát na Reinharda Heydricha. Na akci přišli zavzpomínat i veteráni druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Uplynulo osmdesát let od výsadků Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše nad tehdejším protektorátem. O pět měsíců později provedli atentát na Reinharda Heydricha. Vzpomínkovou akci ve středu završilo odhalení nového památníku v Nehvizdech, kde muži ze skupiny Anthropoid seskočili.

Rodiče Svatopluka Baumana byli zatčeni a transportováni do koncentračního tábora v létě roku 1942. Svatoplukovi byly tenkrát dva roky. Jeho otec pomáhal Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Rodiče už nikdy neviděl, byli popraveni v Mauthausenu. Malého chlapce gestapo odvezlo do zámečku na Jenerálce, kde bylo internováno téměř pět desítek dětí popravených odbojářů.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD v pondělí podpořila stanovení pravidel pro lobbování, jak je navrhli poslanci hnutí ANO. Od ledna se také zvýší náhrady za ztrátu výdělku a pracovní úrazy o 1,3 procenta a 300 korun. Vláda také odmítla několik návrhů SPD – například ty týkající se zahalování obličeje nebo na zavedení přímé volby starostů. Některé návrhy SPD předložila už v minulosti. Kabinet také podpořil čtyři investiční pobídky.

Pět cvičných seskoků a čtyřicet vypálených střel. Příprava československých parašutistů ve Velké Británii před nasazením v protektorátu byla rychlá a poměrně úsporná. Podstoupil ji i Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří společně v květnu 1942 splnili svůj úkol a odstranili kata českého národa a zastupujícího říšského protektora v jedné osobě Reinharda Heydricha. Jejich výcvik přitom vrcholil přesně před 80 lety. Paradoxem je, že přestože dvojice kamarádů působila v rámci výsadku Anthropoid sehraně, původně se měl místo Kubiše na zabití Heydricha podílet úplně někdo jiný.

Protižidovské zákazy, popravy odbojářů, ale třeba i filmové premiéry - to vše tvořilo každodenní život v takzvaném protektorátu Čechy a Morava. Zatímco minimálně část národa žila v neustálém strachu před zatčením nebo povoláním do transportu, jiné nejvíce trápilo například snižování potravinových přídělů. Situace se ale v zemi měnila často velice rychle, i v řádu několika dní až týdnů - dokazuje to nově vydaná kniha Jiřího Padevěta Kronika protektorátu, která popisuje dění mezi březnem 1939 až květnem 1945 den po dni.

Případ prodeje propagačních předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko musí došetřit státní zástupce. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5. Poprvé vrátil obžalobu k došetření už letos v březnu, žalobce ji pak znovu podal v září. Obvinění čelí nakladatelství a jeho ředitel Emerich Drtina kvůli prodeji kalendáře s fotografiemi čelných osobností třetí říše a dalších předmětů.

V Praze 8 by měla vzniknout socha Jindřišky Novákové, která pomohla parašutistům z výsadku Anthropoid. Jde o jednu z nejmladších hrdinek odboje. Jindřišku a dalších pět členů její rodiny zavraždili nacisté v říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Ve věku 83 let v sobotu ráno zemřel Václav Zelenka, přeživší lidické dítě a dlouholetý starosta Lidic. Během svého života se věnoval šíření odkazu lidické tragédie mezi širokou veřejností, uvedla na webu Památníku Lidice Jana Chourová Plachá. Zelenka byl jedním z několika dětí vybraných nacisty k poněmčení, 82 lidických dětí zahynulo v deportačním táboře v plynovém autě.

Po dlouhých úpravách se v úterý veřejnosti otevře Památník Zámeček s novou expozicí. Národní kulturní památka stojí na místě bývalé cvičné střelnice, kde nacisté po atentátu na Reinharda Heydricha od 3. června do 9. července 1942 zastřelili téměř dvě stovky lidí, mimo jiné z osady Ležáky. Pardubice se rozhodly dát pietnímu místu novou podobu a moderními prostředky návštěvníkům přiblížit tíživou válečnou atmosféru i hrdinství československého odboje.

Na konci října to bude devětasedmdesát let, co nacisté v Mauthausenu zavraždili rodinu odbojáře Jaroslava Piskáčka. Gestapo je zadrželo, protože pomáhali parašutistům Gabčíkovi s Kubišem. Teď po rodině Piskáčkových byla pojmenovaná ulice v pražských Vysočanech.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

Lidé si připomněli Památný den sokolstva. Odkazuje na tragickou noc ze 7. na 8. října 1941, kdy gestapo v rámci „Akce Sokol“ zatklo na patnáct stovek sokolských činovníků. Po celém Česku se v pátek uskutečnily pietní akce k připomínce obětí nacismu z řad sokolů – v Praze se jí zúčastnil primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Státní zástupce znovu obžaloval nakladatelství Naše vojsko a jeho ředitele Emericha Drtinu kvůli prodeji kalendáře s fotografiemi čelných osobností třetí říše a dalších reklamních předmětů s nacistickou tematikou. České televizi to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Jana Humeni. Obvodní soud již jednou obžalobu dostal, věc ale v květnu vrátil policii k došetření. Nyní se případem bude zabývat znovu.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. (…) Někdy nezbude nic jiného než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření přijel 27. září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Tehdy začala první heydrichiáda, která se pro obyvatele změnila v nacistickou hrůzovládu s politikou vražd a zastrašování. Sám Heydrich za ni zaplatil životem, když v červnu 1942 po úspěšném atentátu zemřel v pražské Nemocnici na Bulovce.